Vláda schválila stropy na ceny energií. Za kilowatthodinu zaplatí domácnosti v případě elektřiny šest korun, u plynu tři. Je to krok, který musel přijít a chrání před sociálním rozvalem země, ale nadšení lidí určitě nevzbudí. Pro většinu lidí totiž účty za energie tak jako tak narostou. Často na dvojnásobek.
Domácnost, která topí plynem a spotřebuje 20 megawattů ročně, za něž zaplatí nyní 33 tisíc korun, si sice nebude rvát vlasy nad účtem se 142 tisíci, ale nad těmi zastropovanými dvaasedmdesáti tisíci nejspíše jen zešediví. Pro menšinu, která má už letos mimořádně vysoké zálohy z nevýhodných tarifů, to může být úleva. Ostatní alespoň vědí, kolik zhruba budou platit navíc. Někteří z nich si budou i přes stropy muset jít pro dávky na bydlení.
Starost některých, že lidé se zastropovanou energií nebudou šetřit, jsou tak zcela liché. Ty svetry a filcové papuče u televizí budou běžnou výbavou a demonstrace nemusí mít o účast valný strach. I opozice má střelivo, jak předvedl třeba hned Karel Havlíček, který vládu sepsul za drahotu, protože oni by stropy nastavili mnohem níže.
Vláda se ale pohybuje na hraně toho, co si ještě může dovolit. To, co představila, bude stát podle ministra financí 130 miliard korun jen příští rok. Nezávislé odhady například Davida Marka z Deloitte přesahují 170 miliard. To se pohybujeme v rozměru dvou až tří procent hrubého národního produktu, tedy toho, co naše ekonomika vyprodukuje za rok. A to v tom ještě nejsou náklady na zastropování energií pro firmy, které má být teprve oznámeno. Nápad Andreje Babiše zastropovat megawatthodinu na patnácti stovkách pak vychází někde kolem půl bilionu korun ročně. A že tato situace nebude trvat jen rok, je více než jasné. Daň z nadměrných zisků energetik, bank a rafinérií pokryje jen část a její výnos je dlouhodobě nejistý. Sleva nakonec tak jako tak nebude zadarmo a zaplatíme ji v našich daních.
Ukazování k levnějším sousedům je sice efektní a přesvědčivé, ale často vychází z nedostatku informací. Slovenské zastropování na 61 eurech z letošního února tak představuje cenu silové elektřiny. Je to velmi příznivé zejména proto, že vlastníci slovenských elektráren přistoupili na dohodu v době, kdy tržní ceny byly podstatně níže. Přesto celkovou platbu domácností včetně spojených poplatků odhadují momentálně slovenská média pro příští rok na 180 eur za megawatthodinu, což je 4,40 Kč, což je o dost méně než českých sedm korun, ale není to často deklarovaná čtvrtina a množství energie za tuto cenu je omezeno snad na čtyři megawatty. Slováci zatím příliš jasno nemají, protože to vše stojí pouze na memorandu podepsaném vládou a vlastníky elektráren, ale čeká se na schválení smlouvy, jejíž obsah nikdo nezná, Evropskou unií.
Stropy ve Francii platily už před krizí a po krizi vláda ještě přitlačila. Jen za to přitlačení v první polovině roku chce nyní EdF přes osm miliard eur odškodnění a za druhou polovinu roku to bude ještě mnohem více.
