Andrej Babiš utrpěl během jediného dne citelnou ránu. V kauze Čapí hnízdo se bude hájit před soudem a jeho holding musí vrátit stomilionovou dotaci. Babišově impériu nastávají krušné časy.
Dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch přestal lavírovat a po několika zvratech podal obžalobu na Andreje Babiše a bývalou manažerku farmy Čapí hnízdo Janu Nagyovou (Mayerovou). Končí tak šestiletá vyšetřovací anabáze, kdy se exponovaný případ stal zkouškou nezávislosti orgánů činných v trestním řízení. Dnes o vině či nevině obou obžalovaných konečně rozhodne nezávislý soud.
Účelový manévr
Případ je notoricky známý. Z holdingu Agrofert byla účelově vyčleněna firma ZZN Agro Pelhřimov a záhy se proměnila ve společnost Farma Čapí hnízdo. Jinak by neměla nárok na unijní dotaci pro malé a střední podniky v maximální možné výši 50 milionů korun.
Zvolený postup, zakrytý anonymními akciemi zbrusu nové firmy, byl podle vyšetřovatelů nezákonný a naplnil skutkovou podstatu trestného činu podvodu.
Propojení Čapího hnízda s mateřským Agrofertem prokázaly už závěry evropského úřadu OLAF. Průhledný manévr skončil v roce 2014, kdy už byl Babiš ve vládě. Jeho společnost Imoba po pěti letech „samostatného“ provozu, vyžadovaných podmínkami pro poskytnutí dotace, začlenila Čapí hnízdo do svého portfolia.
Satisfakce pro Nevtípila
Podání obžaloby je satisfakcí pro hlavního vyšetřovatele Pavla Nevtípila, jenž se hlavně v minulém volebním období octl pod drtivým tlakem. Babišův mediálně-policejní okruh Nevtípila dehonestoval a pokoušel se o jeho kriminalizaci.
Snaha smést nepohodlnou kauzu ze stolu se vystupňovala po policejních čistkách Babišovy vlády. Projevila se nejasným obratem žalobce Šarocha, jenž původně zastavil stíhání všech obviněných, ačkoli do té doby držel vyšetřovací verzi.
Kauza se neúměrně protahovala. Nelze se zbavit pachuti, že státní zástupci kalkulovali s výsledky voleb, po kterých ANO ztratilo půdu pod nohama. Jinak by patrně kauzu poslali k soudu dřív, nehledě na doplňující svědectví.
Etický (pseudo)kodex
Jak se současný významný posun slučuje s přetřásaným Etickým kodexem ANO, jímž chtělo hnutí před časem prokázat morální převahu? Vůbec nijak.
Původní klauzule „Reprezentant, proti němuž je zahájeno trestní stíhání, neprodleně rezignuje na volený mandát, na svoji funkci ve Hnutí a na členství ve Hnutí“, byla v roce 2017 nahrazena měkčí variantou. Vztahuje se k „obžalobě pro úmyslný trestný čin v souvislosti a ve spojení s výkonem veřejné funkce“.
Změna ušitá na míru Babišovi, jemuž tehdy v kauze Čapí hnízdo hrozilo obvinění, mu nadále umožňuje vykládat o „vykonstruovaném politickém procesu“, „účelovém pokusu o kriminalizaci“ a „pseudokauze“ z doby, kdy ještě nebyl v politice.
Dnes už jsou podobná slova součástí obhajoby v rámci soudního řízení, a Etický kodex ANO je jen bizarní ukázkou licoměrnosti „protikorupčního“ hnutí. Mnohem podstatnější jsou další souvislosti aktuálního vývoje.
Prezidentské volby
Bývalý premiér prohlašuje, že jde o pokus „odradit ho od prezidentské volby, kterou ještě nevyhlásil“. Sice své rozhodnutí oddaluje do září, ale řada kroků, včetně chystaného turné po republice v obytném voze, svědčila o tom, že o ní vážně uvažuje.
V prezidentské kandidatuře nikomu nebrání ani trestní stíhání, obžaloba nebo dokonce pobyt ve vězení. Pokud se k ní ovšem Babiš odhodlá, nezbaví se podezření, že hlavním důvodem - vedle posílení vlivu - je získání imunity, trvající po celou dobu výkonu funkce.
Možná někdo opozičnímu vůdci poradí, že by mohl sehrát roli perzekvovaného politika - disidenta, což se u nás stává v určitých kruzích módou. Za „svobodu“ a proti údajné „totalitě“ dnes často bojují pokřivené charaktery s velmi pochybnou minulostí.
V každém případě by bylo žinantní, kdyby kandidoval člověk předvolávaný k soudu kvůli podezření z padesátimilionového podvodu s trestní sazbou deset let. To však není jediný problém, valící se na donedávna nedotknutelný Babišův svět.
Potíže s dotacemi
Téhož dne, kdy Šaroch poslal Babiše k soudu, přišla další pohroma. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela oznámil, že odejme stomilionovou dotaci Pekárně Zelená louka ze skupiny Penam. Svůj krok odůvodnil posudky, jež mu na jeho výzvu zaslala Evropská komise, a na jejichž základě dotaci neproplatila.
Toustová linka neměla podle auditorů na dotaci nárok, jelikož nesplňovala podmínky inovativních projektů. Agrofertu nepomohlo ani deset posudků a neochvějné hájení jeho zájmů Síkelovým předchůdcem Karlem Havlíčkem. Jeho nečinnost při vymáhání dotace zavdává pochybnosti, zda si jako ministr počínal s péčí řádného hospodáře.
Zástupci holdingu tvrdí, že vše proběhlo v souladu se zákonem a nelze vyloučit, že se budou soudit. Unijní právo je ovšem v případě dotací z evropských fondů nadřazeno nad českým právem. Problém spočívá v tom, že dotační projekty jsou propláceny předem v plné výši z národního rozpočtu, a spolufinancování EU je vyúčtováno zpětně.
Agrofert tak dostal peníze z kapes českých daňových poplatníků, na něž nemá kvůli pravomocnému porušení unijních pravidel nárok, a měl by je vrátit. Vzhledem k nastavení této „rodinné“ firmy však lze očekávat, že to může být zdlouhavý proces.
Holding má se Síkelou i další problém. Jeho resort mu nechce schválit dotace v celkovém objemu 123 milionů korun. Žádosti byly podány v době, kdy probíhal evropský audit, jehož závěry konstatovaly Babišův střet zájmů. Dvacítka firem se kvůli tomu chce soudit.
Konec řepkového tunelu
Černý den Andreje Babiše přišel nedlouho poté, kdy vláda zrušila povinné přimíchávání biosložky na bázi řepky olejné do pohonných hmot. Ukončení státní podpory biopaliv znamená konec tunelu, z něhož profitovalo několik firem v čele s Preolem a Primagrou, výnosných součástí holdingu.
Babiš si ve sněmovně prolobboval zvýšení povinného podílu biosložky v pohonných hmotách a úlevu na spotřební dani už v roce 2010. Později kontroloval prodloužení státní podpory biopaliv jako člen vlády, ačkoli byly jejich údajné ekologické přínosy dávno vyvráceny. Stát tak přišel na daních jen v letech 2015 až 2020 o 9 miliard korun, většina šla na vrub Agrofertu. S tím je teď konec.
Společenství Agrofertu nastávají těžké časy a nemají původ jen v dopadech Putinovy šílené války. Ovládnutí státu jednou oligarchickou skupinou mělo mnoho forem. Éra jejího krytí a nekontrolovaných nájezdů na veřejné prostředky je u konce.
