„Vláda udělala maximum možného, protože v tak krátkém časovém a zákonném rámci nemohla zasáhnout do povinných výdajů, které jsou pro strukturu rozpočtu dominantní,“ okomentoval návrh rozpočtu, jenž počítá s deficitem o sto miliard nižším, než jak jej plánovala předchozí vláda Andreje Babiše, v dnešních Reflexích Miroslav Kalousek. „Kabinet nemohl hledat úspory ve dvoubiliónových výdajích, ale zhruba ve čtyřech stech miliardách korun nepovinných výdajů. A v těch najít takřka osmdesát miliard není nic jednoduchého,“ řekl. „Finální návrh nového rozpočtu není žádný velký makroekonomický zásah, koneckonců, Fialova vláda pošle do ekonomiky jen o necelá dvě procenta méně, než plánovala vláda Babišova, ale jde hlavně o signál, že končí neodpovědné hospodaření,“ dodává.
Diskutující se shodli, že nejtěžší chvíle Fialova kabinetu nastanou, až bude muset měnit povinné výdaje. To se budou muset měnit zákony a prosazovat nezbytné reformy zdravotního a penzijního pojištění a zahájit diskuse o výdajích na státní správu. „Nikde jinde problém deficitu státního rozpočtu řešit nelze, pokud tedy vláda nechce zvyšovat daně, což avizovala, že nechce,“ vysvětluje Kalousek.
Poslechněte si Reflexe Kalouska a Stoniše jako podcast:
„Z toho, že zdravotnické odbory už dnes reagovaly na rozhodnutí vlády nezvyšovat platby za státní pojištěnce stávkovou pohotovostí, je zjevné, že ji nečekají lehké časy a diskuse o rozpočtu budou ještě bouřlivé,“ je přesvědčen Marek Stoniš. Miroslav Kalousek považuje rozhodnutí vlády zmrazit růst výdajů za státní pojištěnce, což je nadpoloviční většina obyvatel, za správné. „V rezervách zdravotních pojišťoven je necelých padesát šest miliard korun. Těch čtrnáct miliard korun, které vláda do zdravotního systému letos nepošle, pojišťovny velmi snadno pokryjí, aniž by to jakýmkoliv způsobem ovlivnilo platy zdravotníků nebo zdravotní péči.“ Marek Stoniš předpovídá, že ve chvíli, kdy vláda začne diskutovat o reformě zdravotního pojištění, může narazit podobně jako někdejší Topolánkova vláda, která zavedla symbolický třicetikorunový poplatek u lékaře, a vyvolala tím téměř pouliční bouře. „Je to samozřejmě nesmírně citlivé téma, které vyžaduje dobrou komunikaci, ale my máme v ústavě zakotveno právo na zdravotní péči zdarma v rozsahu, který stanoví zákon. Prostě musí být jasně dáno, na co máte ze zdravotního pojištění nárok a co a za jakých podmínek si připlatíte nebo připojistíte.“ Kalousek připomíná, že jsme jedna z mála civilizovaných zemí, kde se soukromě připojistit nemůžete. Socialisté tvrdí, že máte nárok na všechno, ale tak to nefunguje. Připojistit si určitý komfort bude výhodné i pro sociálně slabší, protože když do zdravotního systému zapojíte privátní zdroje, bude v něm více peněz i pro ty, kteří si dovolit připlácet nemohou.
Marek Stoniš i Miroslav Kalousek se shodli na tom, že přestože si tyto reformní kroky vyžadují širší politický konsensus než jen shodu v koaliční vládě, nedá se čekat, že by se do diskusí o reformách tohoto typu konstruktivně zapojila opozice. „Při vidině potenciálních voličských hlasů raději nutné dlouhodobé reformní kroky zbourá,“ říká Miroslav Kalousek. „Přitom jsou nutné, protože společnost stárne, bude stále více lidí, kteří péči budou potřebovat, a méně těch, kteří ji budou platit,“ dodává.
