Kecy a politika: Papírové kulisy sjezdu ANO

Video placeholder
Kecy a politika 43: Papírové kulisy sjezdu ANO | Zdroj: Martin Bartkovský
Bohumil Pečinka , PETROS MICHOPULOS
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Po třech letech se tuto sobotu schází sněm hnutí ANO. Kde stojí ANO? Změní ho personální výměny na místech místopředsedů? Jak bude fungovat stínová vláda? A co přípravy Andreje Babiše na prezidentské turné v tzv. obytňáku? To je obsahem nového podcastu s názvem Kecy a politika.  

Pro lepší kontext pár údajů z posledních voleb, abychom si řekli, kde hnutí ANO dnes stojí. Ve sněmovních volbách v roce 2013 získalo ANO 18,6 procenta hlasů, v roce 2017 to bylo 29,6 procent hlasů a o čtyři roky později loni na podzim 27,1 procenta hlasů. Takže ANO ztratilo 2,5 procenta oproti roku 2017 a 6 poslaneckých mandátů. Je to důležité říct už jenom proto, že vedení ANO sveřepě tvrdí, že říjnové sněmovní volby byly pro ně úspěšné.

Podpořte autory a předplaťte si podcast Kecy a politika, který obsahuje odpovědi na dotazy fanoušků a další bonusy >>>

Často lidé z vedení ANO používají temný argument, že o vítězství je připravil nový volební zákon. Politolog Petr Sokol ovšem spočítal, že kdyby existoval ten starý, hnutí ANO by získalo jen 71 mandátů. Mělo by tedy o jeden mandát méně než dnes a tedy stejně poslanců jako koalice SPOLU.

Pak je tu další zajímavá věc, absolutní počty hlasů. V roce 2017 získali 1 milión 500 tisíc hlasů a letos jen o cca 6,5 tisíce hlasů méně, což je stále výborný výsledek. Jedna věc je, že toho dosáhli zčásti s jinými voliči, protože ztratili středové a vyluxovali hlasy nalevo – hlavně ČSSD a KSČM.

A proč nakonec prohráli? Klíčová věc, která je odsunula do opozice, byla vyšší volební účast. Zatímco v roce 2017 byla 60 procent, o čtyři roky později  už se k urnám dostavilo 65 procent voličů. A tento příliv táhla města. Například Praha, kde byla dokonce 70 procentní volební účast.

Současně vstoupil na scénu nový typ voliče, který by se dal popsat slovy mladší a bývalý nevolič. U těchto voličů „navíc“ zafungoval silný protibabišovský mobilizační potenciál. To je věc, která může klidně rozhodnout i prezidentské volby, tvrdí autoři podcastu Kecy a politika.

Sjezdy, sněmy a kongresy tradičních stran bývají většinou malým politickým svátkem. Delegáti z regionů se tam sejdou, bojují o podobu programu, hlasují  o novém vedení nebo pořadí na kandidátkách. Podobná setkání stran podnikatelského typu mívají zcela jinou podobu. Dalo by se to popsat slovy: když už to musí být, tak ať je to co nejrychlejší, my to máme za sebou a co nejméně nás to bolí. A proč se sjezdy těchto autoritativně řízených stran vlastně konají?

Vyžaduje to civilně-správní úsek ministerstva vnitra, který dohlíží na to, jestli mají politické strany demokratické stanovy a dodržují svoje pravidla. K tomu patří sjezdy, sněmy a kongresy, kde se ve větším počtu hlasuje o programech a volbách vedení stran a hnutí.  Liteře zákona se proto musí vyjít vstříc.

Hnutí ANO už přes rok nemají prvního místopředsedu, protože po sérii skandálů rezignoval Jaroslav Faltýnek. V nemilosti předsedy Babiše jsou místopředsedové Jermanová a Vondráček, takže zbývá už jen věčný a nezničitelný exministr životního prostředí Brabec. Očekává se proto, že do místopředsednických postů se vyhoupne exministři Havlíček a Schillerová.  

Všechny věci typu další politické strategie a programu budou odvozené od jediné věci – záměru Andreje Babiše a jeho týmu poradců. V ANO ty skutečné sjezdy probíhají úplně někde jinde. 

Přidejte se do skupiny Kecy & politika na Facebooku, kde Bohumil Pečinka, Petros Michopulost a fanoušci podcastu diskutují nad aktuálními tématy, plánem epizod i výjezdy do regionů >>>

Začít diskuzi

Články z jiných titulů