Po třech letech se tuto sobotu schází sněm hnutí ANO. Kde stojí ANO? Změní ho personální výměny na místech místopředsedů? Jak bude fungovat stínová vláda? A co přípravy Andreje Babiše na prezidentské turné v tzv. obytňáku? To je obsahem nového podcastu s názvem Kecy a politika.
Pro lepší kontext pár údajů z posledních voleb, abychom si řekli, kde hnutí ANO dnes stojí. Ve sněmovních volbách v roce 2013 získalo ANO 18,6 procenta hlasů, v roce 2017 to bylo 29,6 procent hlasů a o čtyři roky později loni na podzim 27,1 procenta hlasů. Takže ANO ztratilo 2,5 procenta oproti roku 2017 a 6 poslaneckých mandátů. Je to důležité říct už jenom proto, že vedení ANO sveřepě tvrdí, že říjnové sněmovní volby byly pro ně úspěšné.
Podpořte autory a předplaťte si podcast Kecy a politika, který obsahuje odpovědi na dotazy fanoušků a další bonusy >>>
Často lidé z vedení ANO používají temný argument, že o vítězství je připravil nový volební zákon. Politolog Petr Sokol ovšem spočítal, že kdyby existoval ten starý, hnutí ANO by získalo jen 71 mandátů. Mělo by tedy o jeden mandát méně než dnes a tedy stejně poslanců jako koalice SPOLU.
Pak je tu další zajímavá věc, absolutní počty hlasů. V roce 2017 získali 1 milión 500 tisíc hlasů a letos jen o cca 6,5 tisíce hlasů méně, což je stále výborný výsledek. Jedna věc je, že toho dosáhli zčásti s jinými voliči, protože ztratili středové a vyluxovali hlasy nalevo – hlavně ČSSD a KSČM.
A proč nakonec prohráli? Klíčová věc, která je odsunula do opozice, byla vyšší volební účast. Zatímco v roce 2017 byla 60 procent, o čtyři roky později už se k urnám dostavilo 65 procent voličů. A tento příliv táhla města. Například Praha, kde byla dokonce 70 procentní volební účast.
Současně vstoupil na scénu nový typ voliče, který by se dal popsat slovy mladší a bývalý nevolič. U těchto voličů „navíc“ zafungoval silný protibabišovský mobilizační potenciál. To je věc, která může klidně rozhodnout i prezidentské volby, tvrdí autoři podcastu Kecy a politika.
Sjezdy, sněmy a kongresy tradičních stran bývají většinou malým politickým svátkem. Delegáti z regionů se tam sejdou, bojují o podobu programu, hlasují o novém vedení nebo pořadí na kandidátkách. Podobná setkání stran podnikatelského typu mívají zcela jinou podobu. Dalo by se to popsat slovy: když už to musí být, tak ať je to co nejrychlejší, my to máme za sebou a co nejméně nás to bolí. A proč se sjezdy těchto autoritativně řízených stran vlastně konají?
Vyžaduje to civilně-správní úsek ministerstva vnitra, který dohlíží na to, jestli mají politické strany demokratické stanovy a dodržují svoje pravidla. K tomu patří sjezdy, sněmy a kongresy, kde se ve větším počtu hlasuje o programech a volbách vedení stran a hnutí. Liteře zákona se proto musí vyjít vstříc.
Hnutí ANO už přes rok nemají prvního místopředsedu, protože po sérii skandálů rezignoval Jaroslav Faltýnek. V nemilosti předsedy Babiše jsou místopředsedové Jermanová a Vondráček, takže zbývá už jen věčný a nezničitelný exministr životního prostředí Brabec. Očekává se proto, že do místopředsednických postů se vyhoupne exministři Havlíček a Schillerová.
Všechny věci typu další politické strategie a programu budou odvozené od jediné věci – záměru Andreje Babiše a jeho týmu poradců. V ANO ty skutečné sjezdy probíhají úplně někde jinde.
