Exministryně financí Alena Schillerová jde v posledních dnech od skandálu ke skandálu. Minulý týden málem padly sociální sítě, jak se vášnivě diskutovalo o dvojici fotografů, kteří za státní peníze dělali ministryni propagaci na jejím soukromém účtu na Instagramu. Z jiného úhlu pohledu se zdá, že tyhle dvoumiliónové náklady na oba fotografy jsou tím nejlidštějším a nejvlídnějším, co bývalá místopředsedkyně vlády pro ekonomiku do veřejného života přinesla. Politické náklady jejího veřejného angažmá jsou totiž nevyčíslitelné. Právě tím se zabýval poslední podcast Kecy a politika.
Mocenský vzestup Aleny Schillerové je spojen se dvěma věcmi. Jednak s nástupem Andreje Babiše do veřejného života a současně s firmou DRFG jejího zetě, Davida Rusňáka.
Do nejužšího vedení Generálního finančního ředitelství nastoupila v polovině roku 2014, tehdy byl už půl roku ministrem financí Andrej Babiš. V prosinci 2014 posílá finanční úřad v německé Saské Kamenici (Chemnitz) Generálnímu finančnímu ředitelství k prošetření svoje podezření, že Babišova firma Agrofert Deutschland poslala 8,75 miliónu korun za inzerci firmě Farma Čapí hnízdo. Německým financům se zdálo, že může jít o krácení daně. Vyšetřování šlo do ztracena.
Podpořte autory a předplaťte si podcast Kecy a politika, který obsahuje odpovědi na dotazy fanoušků a další bonusy >>>
Následně se zjistilo, že podobně si na Čapím hnízdě dávala reklamu řada dalších Babišových firem v celkové částce kolem 300 miliónů korun, možná i více. Dlouhá léta se táhlo zjišťování, jaká byla skutečná škoda, která tím státu vznikla. Teprve v listopadu 2021 měl být hotov závěrečný posudek, tedy sedm let od podnětu finančního úřadu v Saské Kamenici. Není možné, aby o tom někdejší ředitelka odboru daňového procesu, náměstkyně ministra financí pro daně a posléze ministryně financí Schillerová nevěděla. Anebo věděla a kryla?
Po sněmovních volbách v říjnu 2017, které drtivě vyhrál Andrej Babiš, se schylovalo ke jmenování Aleny Schillerové ministryní financí. Krátce předtím však byl zatčen významný sponzor hnutí ANO a její zeť David Rusňák. Důvodem bylo zjištění, že minimálně dvanáctkrát získal od bývalého policisty informace z vyšetřovacích spisů. Rusňák tak mohl on--line sledovat, jak policie prošetřuje jeho kauzy. Babiš se tehdy od Rusňáka distancoval, brněnské ANO muselo vrátit jeho sponzorský příspěvek a on sám přerušil členství v hnutí ANO. Jeho manželka, radní za ANO na magistrátu, musela rovněž odstoupit. Nad Alenou Schillerovou visel černý mrak nejmenování ministryní. Pak nastal obrat, který je v antických hrách nazývaný slovy deus ex machina.
Státní zástupci z olomouckého vrchního státního zastupitelství, kteří jinak vidí korupci za každým rohem a dávají ty nejpřísnější tresty, vyčlenili Rusňáka z celé kauzy a podmínečně mu zastavili stíhání s pětiletou podmínkou a miliónem korun určeným na pomoc obětem trestné činnosti. To byl absolutně nestandardní krok, jenž se používá obvykle v případech nezaviněných dopravních nehod, ne trestných činů tohoto typu. Faktem je, že pár dní nato mohla Alena Schillerová být jmenována ministryní financí ve vládě Andreje Babiše. Impérium bylo zachráněno a mohlo růst.
Jak uvádějí autoři podcastu Kecy a politika, ve stejné době stál v čele finanční správy Martin Janeček, ambiciózní finančák, jenž pár let předtím nabídl své služby Andreji Babišovi a činil se. Začala éra masového vydávání tzv. zajišťovacích příkazů, které bez soudů likvidovaly různé firmy. Janečkovo řádění ukončila až série rozsudků soudů, jež tento postup kritizovaly. Schillerovou a Babiše to donutilo Janečka odvolat.
Na jaře 2017 vypukla aféra s tzv. korunovými dluhopisy. Kvůli tomu musel Babiš opustit funkci ve vládě Bohuslava Sobotky. Poslanecká sněmovna vyzvala Babiše, aby odpověděl na 22 nejasností ohledně jeho obchodu s emisemi Agrofertu, jež sám koupil, což mu zajišťuje 90 miliónů nezdanitelných úroků ročně. Ještě před volbami v říjnu 2017 prověřovala policie podezření z krácení daně. Po vítězných volbách se však do čela Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) dostal policista Jiří Mazánek, jenž do té doby řídil sekci zabývající se korunovými dluhopisy. Následně byla kauza korunových dluhopisů odložena.
Na těchto a dalších kauzách je vidět, jak nebezpečné je, když v čele státu stojí člověk, který je ve střetu zájmů – vytváří pravidla pro rozdělování dotací, jež sám jako podnikatel přijímá. Současně jak demokracii deformuje, když v čele ministerstev stojí lidé, kteří nereprezentují žádnou politickou stranu, jíž by museli skládat odpovědnost.
V tomto kontextu působí bizarním způsobem básně, které exministryně spravedlnosti čas od času zveřejňuje na sociálních sítích. Například: „Ať den a noc jak dlouhé týdny se zas posouvají. Jak dětem, když se létem bezostyšně nudí. Já přeji všem, kdo si už sotva vzpomínají. Jak ranní louka bosé nohy studí.“ Nelze se divit, když k tomu exministr Kalousek přičinil tato slova: „Zatímco nás ze sna její dluhy budí, ministryně blouzní o posunech času. Místo pilné práce říkankami prudí… nechte si ji v Brně. Třeba na Špilasu.“
