Dát si ve fotbale vlastní gól není výsledkem špatné přípravy nebo – nedej bože – zrady vlastního mužstva. Vlastňáky si nejčastěji dávají obránci, kteří jsou pod tlakem soupeře a nakonec si srazí míč do vlastní branky. V poslední době se to stává některým poslancům a ministrům vládní koalice. To je hlavním tématem úterního podcastu Kecy a politika.
Typickým gólem do vlastní branky bylo, když předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Jan Farský řekl, že všeho nechává a odjíždí na osmiměsíční stáž do amerického Oregonu. Úplně přitom ignoroval výzvy Ivana Bartoše, že by měl rezignovat nebo se své stáže vzdát. Farský se tak rozhodl v situaci, kdy klub hnutí STAN má 33 členů a z toho jen šest má předchozí zkušenost s Parlamentem. Ukazuje to na jeden moment. Hnutí STAN vzniklo jako společenství tří širších rodin a přátel v Libereckém, Zlínském a ve Středočeském kraji. Pokud chtějí dlouhodobě vládnout, musí se přeměnit ve standardní a fungující stranu, která svým poslancům a ministrům dává nejen zpětnou vazbu. Musí také korigovat, když si někdo dá vlastní branku a tváří se, že se vlastně nic nestalo.
Podpořte autory a předplaťte si podcast Kecy a politika, který obsahuje odpovědi na dotazy fanoušků a další bonusy >>>
Za vlastní gól je možné také považovat přístup hnutí STAN k některým sponzorským darům od firem na Kypru. Předseda Vít Rakušan má zřejmě pravdu, když říká, že STAN neudělal nic nelegálního. V politice však nerozhoduje jenom legalita, tedy zákonnost. Stejně důležitá je také legitimita, tedy oprávněnost a společenská přijatelnost. Kyperské firmy jsou českými voliči vnímané jako offshory na pomezí zákona, což je pro politickou stranu v čele s ministrem vnitra velký reputační problém. Nejde jen o názor autorů podcastu Kecy a politika. V neděli se na CNN Prima News proti těmto sponzorským darům ohradil také lidovecký předseda Jurečka a vzkázal, že očekává hlubší vysvětlení.
Vlastním gólem svého druhu byl také způsob, jímž minulý pátek sněmovní opozice přehlasovala vládní většinu v Poslanecké sněmovně ve věci odkladu stavebního zákona. Ukazuje se, že opozice v čele s Andrejem Babišem ignoruje tradiční procedury, jako párování vládních a opozičních poslanců, a půjde tvrdě do vlády. Neplatí tedy, co řekl Andrej Babiš, když ve svém projevu ve sněmovně řekl, že „nabízíme ruku ke spolupráci“. Naopak se zdá, že tahle ruka bude mít nasazený boxer a že vládě nedá nic zadarmo. Fialův kabinet se podle toho musí zařídit a více se podívat na dotační položky firem Andreje Babiše, přesně v duchu hesla „na tvrdé tvrdým“.
Za komunikační vlastní gól je možné považovat reakci ministra zemědělství a vlády jako celku na demonstraci před Úřadem vlády ČR z minulého úterý. Akci daly dohromady organizace kolem Babišova Agrofertu, protože Fialova vláda provedla revizi tzv. Strategického plánu pro léta 2023–27, který byl přijat až po prohraných volbách a protežoval největší agropodniky. Tady vládní síly úplně selhaly. Jednak nedokázaly vysvětlit malým a středním zemědělcům, že jejich návrhy směřují v jejich prospěch. Současně nedemaskovaly, o čem minulé vládě šlo.
Bývalý politický marketér Petros Michopulos soudí, že Fialova vláda si neuvědomuje, že Andrej Babiš v minulých osmi letech úplně přepsal způsob politické komunikace. Tedy všechno to, co se odehrává ve veřejném prostoru. Domnívá se, že vláda především selhává v představení vlastních záměrů veřejnosti. Bez toho se podle něj nedá komunikovat s voliči, ale ani vládnout.
Podobně se nedá efektivně vládnout ve chvíli, kdy část nových ministrů v čele s Janem Lipavským není schopna převzít některá ministerstva, protože se zde zuby nehty drží svých pozic někteří představitelé hnutí ANO a ČSSD. Výsledkem je, že zahraničí má osm náměstků, kteří se tváří, že jsou odborníci, navíc krytí služebním zákonem. Znamená to, že bývalí nominanti ANO a ČSSD budou dělat politiku proti ANO a ČSSD? Je to absurdní situace, jež se nakonec obrátí proti stranám současné vládní koalice. O těchto a dalších věcech uslyšíte víc v úterním podcastu Kecy a politika.
