Metody různých „šmejdů“, kteří zneužívají veřejné rozpočty k podvodům, na něž pak v důsledku doplácejí všichni občané, jsou skutečně kreativní. Jedním z takových způsobů je i obcházení pravidel při pojišťování cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Jednotlivými případy se už zabývá ČNB, která má nad komerčními pojišťovnami dohled.
Zákon o pobytu cizinců na území České republiky již před deseti zavedl povinnost pro cizince ze třetích zemí uzavřít komerční zdravotní pojištění, přičemž toto pojištění může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území České republiky a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče.
V posledních letech nicméně významně narůstá četnost případů obcházení této povinnosti ze strany jak jednotlivých cizinců, tak ze strany českých obchodních společností, jejímiž statutárními orgány nebo společníky jsou výhradně cizinci ze třetích zemí. Finta spočívá v tom, že se založí fiktivní společnost či družstvo, v níž je jeden skutečný jednatel, a další osoby jsou zde jenom na oko, případně jsou všichni družstevníky. Dalším způsobem, jak se zákon obchází, jsou pojišťovací šmejdi, kteří nabízí především ukrajinským a ruským občanům zprostředkování pojišťovacích služeb. Vrcholem je, že cizinec tak jenom na základě žádosti o povolení k zaměstnání na dobu určitou až do dvou let nemusí uzavírat soukromé zdravotní pojištění, nemusí uzavřít pracovní smlouvu, dokonce nemusí ani nastoupit do práce, ale z pohledu systému je na něho pohlíženo jako na účastníka veřejného zdravotního pojištění bez toho, aby kdokoliv zaplatil jakoukoliv platbu kterékoliv pojišťovně.
Existují společnosti, které nabízeli pojištění za šest tisíc korun na rok, navíc na půjčku, nebo na splátky. Náročná a komplikovaná léčba či zákrok ale mohou stát často statisícové i miliónové částky. Což pochopitelně není problém v případě našich občanů či občanů EU, kde existuje celoživotní a solidární zdravotní pojištění, ale u těch osob, které součástí tohoto systému nejsou. Česká republika se tak pozvolna stává rájem pro zdravotní turistiku, kdy si zde cizinci za pár korun pořídí zdravotní pojištění na pár měsíců, aby mohli získat pracovní povolení. Když následně dostanou finančně náročnou zdravotní péči, po anglicku se vypaří. Zdravotním zařízením tak vznikají ztráty na pojistném v důsledku vyšších nákladů na poskytnutou zdravotní péčí nad hrazené pojistné. Podle různých analýz kvůli tomu vzniká každoročně díra na zdravotním pojištění v řádu několika stovek miliónů korun.
Od 2. srpna se mohou cizinci ze třetích zemí zdravotně pojistit pouze u dceřiné společnosti VZP – PVZP, protože podvody se děly výhradně skrze soukromé pojišťovny a jejich zprostředkovatele. Okamžitě se ozvala kritika, že jde o nepřípustnou regulaci, a omezování podnikatelského prostředí. Takové námitky ale v obdobných případech nejsou na místě. Všude tam, kde jsou utráceny daně našich občanů, což se týká i odvodů na zdravotním pojištění, má stát povinnost si ohlídat, kam peníze jdou, a zda nedochází k jejich zneužívání.
