Hútíové se stali postrachem Rudého moře: Jak hnutí z jemenských hor diktuje tempo světové politice

Zásadní otázka zní: Jak je možné, že hnutí vzešlé z jediné rodiny ší’itských Hútíů z hor severozápadního Jemenu dokáže hrát roli, která ovlivňuje dění ve světě, a má dokonce vliv na cenu pohonných hmot v Česku?

Radikální islamistická skupina podporovaná Íránem a nenápadně i čínskými součástkami použitelnými v boji, kterou Spojené státy a další země vedou jako teroristickou organizaci, léta rozvrací už i tak hodně rozvrácený Jemen. A komplikuje strategicky významnou dopravu Rudým mořem pokračující pak přes egyptský Suezský průplav do Evropy. V poslední době útočí drony a raketami i na ropná zařízení a letiště daleko silnější sousední Saúdské Arábie. Předtím se snažila zasáhnout i poměrně vzdálený Izrael.

Nezdolní Hútíové jsou problémem, jejž zatím nikdo neumí vyřešit. Jsou jedním z vítězů současných asymetrických válek.

Hory, imámové a výkřik

Abychom Hútíům porozuměli, musíme se nejdřív podívat na mapu. Jemen leží na jihozápadním cípu Arabského poloostrova. Na severu sousedí se Saúdskou Arábií, na západě ho omývá Rudé moře, na jihu Adenský záliv. Na druhé straně moře je Afrika a tu od jemenského pobřeží dělí strategicky významná úžina Báb al-Mandab, v překladu Brána nářků. V nejužším místě je široká jen kolem třiceti kilometrů a u jemenského břehu ji holý skalnatý ostrov Perim (ten nedávno Hútíové rovněž obsadili) dělí na dva průlivy. Domovem Hútíů ale není pobřeží. Jsou jím divoké hory a vysoce položená úrodná plošina Ka’a v provincii Sa’ada na samém severu Jemenu u saúdské hranice. Téměř nedobytná krajina, v níž se dá schovat vůdce i raketa.