V České republice se politici zabývají sociálními sítěmi jenom ze dvou důvodů. Buď se pokoušejí zjistit, jak skrze ně může Mára vystrašit co nejvíc důchodců, nebo na ně nadávají ve sněmovně, protože jim blokují jejich aeronetoidní příspěvky. A obě tyhle věci jsou pochopitelně důležité, ale mohli by se o ně naši zástupci zajímat i trochu šířeji. Protože sociální sítě trhají samotné základy západní společnosti.
Whistleblowerka z Facebooku a datová inženýrka Frances Haugen před třemi dny vystoupila před britskou Komisí online bezpečnosti a v podstatě řekla to, co jsme všichni dávno věděli. Facebook prokazatelně prohlubuje nenávist ve společnosti, Instagram má prokazatelně silně negativní vliv na psychiku mladých lidí a zaměstnanci společnosti Facebook pochopitelně tyhle věci moc dobře vědí.
Až doposud se totiž kolem Facebooku vznášel opar takové neurčitosti. Podobně jako kolem SPD. Jakože všichni kolem si uvědomujeme, že SPD vystupuje tak trochu rasisticky, ale nemáte důkazy, že to vědí oni a dělají to schválně. Možná Tomio Okamura není nezodpovědný populista, ale taky ignorantský nezodpovědný populista? No, u Facebooku už to teď víme.
No a teď Facebook mění jméno. Z korporace Facebook je korporace Meta. Na otázku magazínu The Verge, jestli je tohle odpověď na nedávnou vlnu kontroverze, Mark Zuckerberg odvětil, že je „směšné se něco takového domnívat“. Samozřejmě, že je to směšné, to je jako kdyby si Jack Rozparovač změnil jméno na Henryho Rozparovače a myslel si, že je všechno v pořádku. Byla by to asi tak efektivní přetvářka, jako když se Mark Zuckerberg snaží předstírat, že je člověk. Tady je samozřejmě nutno dodat, že vina je částečně i na nás. Každému jednomu z nás mělo stačit podívat se na Zuckovu fotku, abychom si řekli: “Ne. Takhle nevypadá člověk, který by měl stát v čele toho, jak si dělat přátele.” Vážně, která doopravdy lidská bytost by dokázala vymyslet tlačítko (!) s nápisem: Požádat o přátelství? To přece není normální, ne? Takhle neuvažuje člověk.
Matrix je tady
Oficiálním důvodem k přejmenování společnosti je to, že se chce soustředit na vybudování celého vesmíru virtuálních, augmentovaných a sociálních realit, takzvané Metaverse, a slovo Facebook jaksi nepostihuje celou šíři snah korporace. Já osobně se domnívám, že ani Meta nepostihuje, co Facebook vlastně dělá, nejblíž by bylo asi “vyjebávání se společností”, ale tohle si musí pojmenovat sociologové a historikové příštích dekád a století. Tipoval bych to pravděpodobně na něco jako… denesance.
Celý tento rebranding probíhá mimo jiné i proto, že Zuckerberg ví, jak moc mu odtékají mladí lidé z Facebooku pryč. Když se tenhle problém objevil poprvé před několika lety, vyřešil to Facebook tím, že koupil Instagram. Tentokrát už to takhle jednoduché nebude a Meta bude muset poprvé po sedmnácti letech přijít s něčím doopravdy průlomovým.
Na jednu stranu to vypadá dobře, že se generace Z vymaňuje z Markových spárů, ale taky je třeba se ptát, kam vlastně odtékají? A až se dozvíte odpověď, pochopíte, že není důvod pro nějaký velký optimismus. Velká část jich proudí na Twitter, kde se zleva i zprava radikalizuje, ambiciózní tvůrci pochopitelně odcházejí na YouTube a upřímně si můžeme říct, že Google jako gatekeeper všech informací na světě na tom není z morálního hlediska o moc líp než Facebook. A pak už je to jenom horší. V posledních letech je největší boom kolem sociální sítě TikTok, kterou vlastní a provozuje čínská společnost ByteDance. Podobně jako kolem jiných společností, i kolem ByteDance utahuje Komunistická strana Číny v posledních letech smyčku, zrovna letos v srpnu nacpala vláda do představenstva společnosti další své lidi. A pro “alternativní” a “nemainstreamový” obsah si pak můžete zajít na socky, jako je Parler nebo na nově vznikající sociální síť Donalda Trumpa – TRUTH.
Velice snadno se tak můžete ocitnout ve světě, kde budete kompletně zavřeni ve své názorové bublině bez možnosti útěku a vaše přítomnost tam bude kontrolována někým, jehož agenda je buď tajemná a nejasná, nebo naopak strašidelně transparentní. Upřímně, netuším, jestli je děsivější představa, že někdo kompletně řídí to, co na internetu vidíte a slyšíte, nebo to, že ten někdo nedokáže kontrolovat vlastní algoritmy, které vypustil do světa. A všechny tyhle síly, sociální sítě a jejich zprostředkovatelé bojují o stále mladší a mladší uživatele. Zkrátka a dobře, když vjedeme na informační dálnici, měli bychom se zajímat o to, kdo určuje pravidla silničního provozu, proč nemůžu odbočit do jiného pruhu a na co se vybírá mýtné.
A to je důvod, proč by se sociálními sítěmi měl zabývat nejen americký Kongres a britská Komise pro online bezpečnost, ale i naši politici. Ideálně na úrovni Evropské unie, mohlo by to být klidně téma, kterým se během našeho předsednictví zapíšeme do historie EU. Že trochu pomůžeme v boji proti tomu, aby veřejná fóra ovládali mimozemšťan, Si „medvídek Pú“ Ťin-pching a pomeranč se zlatou parukou.
