nahoru

Poskytnutí informací o Zemanovi šéfovi senátu by měl prověřit soud

Oldřich Tichý 18. října 2021 • 15:00
Poskytnutí informací o Zemanovi šéfovi senátu by měl prověřit soud
foto: Aktu.cz

Bez ohledu na to, jak podrobně Ústřední vojenská nemocnice informovala předsedu senátu Miloše Vystrčila o stavu prezidenta Miloše Zemana, může to pro ni znamenat velký právní problém. Zákon totiž jasně říká, že poskytovatel zdravotních služeb je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

Jedinou možností, jak by ÚVN mohla na žádost šéfa senátu zcela bezpečně odpovědět, by bylo mlčení nebo odmítnutí jakýchkoliv informací. Už samotné oficiální potvrzení, že prezident v nemocnici leží, lze při striktním výkladu zákona považovat za jeho porušení. To, že se ptá vysoký ústavní činitel, a že se dotaz týká zdravotního stavu jiného vysokého ústavního činitele, při tom nehraje žádnou roli.

Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami upravuje zákon 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Konkrétně paragraf 51. Ten také zcela přesně a taxativně vymezuje, kdy lze mlčenlivost prolomit. Stojí za to, uvést ho zde celý:

§  51 Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami

(1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje

a) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb,

b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění,

c) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta,

d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu.

3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znalecké kanceláři, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1.

4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory.

5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro

a) zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání,

b) zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb,

c) osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,

d) osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené,

e) členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách,

f) osoby uvedené v § 46 odst. 1 písm. g),

g) další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu pacienta nebo informace s tím související.

Nikde ani náznak ničeho, o co by se nemocnice mohla opřít při poskytnutí jakýchkoliv informací o Zemanovi, nedal-li k tomu souhlas. Samozřejmě lze do nekonečna diskutovat o tom, zda je zveřejnění zdravotního stavu prezidenta veřejným zájmem, který opravňuje prolomení povinné mlčenlivosti. Ovšem kolik právníků, tolik právních názorů – jednoznačně rozhodnout by mohl jedině soud. Bylo by dobře, aby se na něj někdo obrátil. Jde o zásadní věc, a to jak z hlediska prolomení práva na ochranu citlivých informací na straně jedné, tak z hlediska potřeby informací o stavu hlavy státu na straně druhé. Situace, kdy si vhodné řešení může každý vybrat dle své momentální nálady a sympatií, je nejhorší možnou variantou.

Prostor X: Rozhovor s Janem KyselouVIDEO Prostor X





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejčtenější