Důvody pro odebrání pravomocí prezidentovi republiky tu jsou, může to být jen dočasné, říká ústavní právník a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy profesor Jan Kysela. Je teď jen na politicích, jestli k tomu kroku přistoupí, z právního hlediska by podle Kysely mohli. Přístup k Miloši Zemanovi podle něj ovlivňuje i přehnaná úcta, kterou k funkci prezidenta část lidí má, navzdory tomu, kdo prezidentem je a co dělá. Má to víc důvodů a vede k emocionální reakci třeba na právnické otázky spojené s prezidentem.
Situace kolem prezidenta teď Kyselovi připomíná scénu z Cimrmanový hry Záskok. Problém přitom je, že lidé, kteří nám přinášejí zprávy o prezidentovi a od prezidenta, se netěší obecné důvěře, upozorňuje. A připomíná, že budoucnost Zemanova okolí je s jeho setrváním ve funkci přímo svázaná. I to je jeden z důvodů, proč už je podle Kysely možné aktivovat článek 66 Ústavy. Pravomoci by přešly na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny.
Pokud by prezident jmenoval premiérem Andreje Babiše, šel by proti vůli lidí vyjádřené volbami, míní Kysela. Je totiž zjevné, že Babiš ve sněmovně většinu nemá a ani ji nemůže nárazově získat. Zeman nicméně může jmenovat, koho chce, ústavní prohřešek by bylo až držení vlády bez důvěry ve funkci. Kysela upozorňuje, že vznikající koalice Spolu a Pirátů se Starosty by měla brát ohledy i na lidi, jejichž hlasy propadly a kteří ji nevolili. V opačném případě by totiž lidé ještě ztratili důvěru v instituce státu.
Jak se Jan Kysela dívá na komunikaci Hradu? Jaké jsou důvody pro zbavení prezidenta pravomocí a kdy byly naplněné? Byla situace Václava Havla odlišná? A v čem je nebezpečí milionu propadlých hlasů ve volbách? Dozvíte se v rozhovoru.
Hlasovat pro Prostor X v soutěží Křišťálová lupa můžete ZDE >>>
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
