nahoru

Český Kocourkov: Babiš chce zmrazit platy politiků a současně bojuje o miliardové dotace

Jiří Sezemský 25. září 2021 • 14:00
Andrej Babiš při focení na obálku své knihy Sdílejte, než to zakážou!
Andrej Babiš při focení na obálku své knihy Sdílejte, než to zakážou!
• foto: 
Facebook @AndrejBabis

Andrej Babiš přichází s předvolebním tahem, který někdo považuje za geniální, jiní zase za laciný populismus. Chce zmrazit platy politiků. Nejde o nic nového, ale pokud s tím vyrukuje oligarcha s miliardovými příjmy z dotací Agrofertu, je to z jeho strany jen farizejství.

Šéf hnutí ANO pokračuje v ataku proti politikům, kteří by se podle něj jinak neuživili, a proto si nezaslouží své peníze. V reakci na snahu ČSSD zvýšit mzdy všem státním zaměstnancům o 3000 korun kontroval návrhem zmrazit platy politiků, což by měla sněmovna projednávat krátce před volbami. Tento krok by byl srozumitelně odůvodněný v situaci, kdyby stát skutečně šetřil, reagoval na inflační tlaky a rozprostřel dopady koronakrize na celý státní aparát.

Politici jako terč

To se neděje. Babiš si vzal na mušku politiky, jelikož jsou pro něj snadný předvolební terč. Hodlá tak znovu vůči nim v části veřejnosti přiživit nevraživé nálady, považuje je a priori za příživníky a nemakačenka. Díval se přitom i do poslaneckého klubu hnutí ANO? Politikem je osm let i trestně stíhaný Babiš, který za sebou zanechává rozvrácené veřejné finance, rozbujelou státní byrokracii a 30 tisíc obětí covidu.

Důvody Babišovy záště vůči politikům jsou zřejmé, hlavně vůči těm, kdo mu nejdou na ruku. S výjimkou nezničitelného Faltýnka, který příliš mnoho ví, stačí jednou selhat a dosavadní chráněnec letí přes palubu. Nehájíš moje zájmy, selhal jsi, tak jdi, takové „politiky“ nepotřebuji. Mnozí v ANO by mohli vyprávět.

Majitel Agrofertu se přitom snaží cudně zakrýt, že odjakživa mezi politiky pěstoval vstřícné vztahy. Někteří mu pomáhali k miliardovým majetkům při privatizaci státního majetku, někdy za velmi podezřelých okolností, jiní hlasovali pro jeho byznysové zájmy v parlamentu, jako v případě podpory biopaliv. Svůj lobbing mezi politiky dokázal zúročit jako málokdo.

Prvoplánový marketing

To jen na okraj příběhu, sloužícího jen jako další prvoplánové marketingové heslo. Jaká je výchozí situace? Platy ústavních činitelů, tedy poslanců, senátorů, členů vlády a prezidenta, byly zmrazeny už loni v reakci na probíhající pandemii.

Nyní se navyšují automaticky na 2,5násobek průměrné mzdy. Pokud by nedošlo k předvolebním manévrům šéfa ANO, jenž před několika měsíci odmítl totožný návrh ČSSD, stouply by poslancům a senátorům základní mzdy o 5500 korun.

„Nestydíte se, šest procent navíc? Za co? Za to, že máte celé léto prázdniny? Za to, že se producírujete před kamerami?“ vyčítal premiér politikům na sociálních sítích, jako by on sám a jeho ministři dělali něco jiného.

Mizivý dopad na rozpočet

Dá se předpokládat, že poslanci napříč spektrem tento návrh několik dní před volbami podpoří, i když jeho faktický dopad má jen symbolickou hodnotu. Pokud bychom vzali v úvahu, že se zmrazení platů týká zhruba 300 lidí (poslanci, senátoři, ministři), vychází roční úspora kolem 20 milionů korun.

Při plánovaném schodku státního rozpočtu na příští rok ve výši 377 miliard korun je to jen kapka v moři – pět tisícin procenta. Zároveň chce vláda znovu přidat všem státním zaměstnancům, ministryně Maláčová o 3000 korun plošně, tedy navýšit dluh o dalších 25 miliard korun.

Pokud by zůstaly mzdy ve státním sektoru rovněž zmrazené, jak původně navrhovala ministryně financí Alena Schillerová, dával by přístup k politikům větší smysl. Zvláště pokud se mzdy státních zaměstnanců po nástupu ANO do vlády v průměru zdvojnásobily. Schillerová to ale nemyslela vážně a Babiš prosazuje zvýšení jejich platů o 10 miliard.

Babišův kabinet v porovnání s minulostí zase tak velkou odvahu neprojevuje. V roce 2011 v době globální ekonomické krize pravicová vláda skutečně šetřila – až jí to bylo vyčítáno – a snížila příjmy ústavním činitelům o dvacet procent.

Jenomže tehdy snížila objem mezd i ve státním sektoru a ořezávala i další vládní výdaje. Dnes to zní v nové éře, kdy Schillerová sestavuje jako na běžícím pásu děsivé schodky v řádu stovek miliard korun bezmála jako rouhačství.

Dotační král

Pokud projde zmrazení platů politiků, mělo by současně zaznít, ať se premiér Babiš vzdá svých dotací a nevykládá, že nemá s Agrofertem, suverénně největším tuzemským příjemcem dotací, nic společného. Státní pokladna by na rozdíl od nižších desítek milionů ušetřila miliardy.

Jen v roce 2019, což je poslední známý údaj z výročních zpráv, inkasoval holding Agrofert na dotacích celkem 1,97 miliardy korun. Meziročně dostal o 180 milionů korun víc než v předchozím roce, ačkoli byly na evropské úrovni kvůli šetření Babišova střetu zájmů pozastaveny jeho nenárokové dotace.

Šéf ANO je uveden v rejstříku skutečných majitelů firem jako příjemce koncových výhod z Agrofertu, a evropský audit pravomocně zjistil, že je kvůli dotacím ve střetu zájmů. Pokud s tím vláda něco neudělá, a do této doby se snaží problém zahrát do autu, hrozí Česku ztráta 180 miliard korun z evropských fondů.

Premiér se nestydí

Babiš peskuje politiky, že se nestydí přidat si několik tisíc korun. Sám přitom každý rok dostává z Agrofertu, o kterém tvrdí, že s ním nemá nic společného, 90 milionů korun z korunových dluhopisů. Jak je to možné?

Skutečným problémem této země nejsou platy politiků, které se poměrově neliší od příjmů v jiných evropských zemích, ale obří dotační pijavice, vysávající veřejné rozpočty. Za to se premiér nestydí.

Ti zákonodárci, kteří dnes hlasují pro téměř čtyřistamiliardové rozpočtové schodky, by měli přijít o plat kompletně, protože ohrožují do budoucna už tak neutěšený stav veřejných financí. A ministryně financí, která s tím nemá žádný problém, by měla skončit na dlažbě.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejčtenější