nahoru

Marek Stoniš: Neudržitelná udržitelnost, udržitelná neudržitelnost

Marek Stoniš 23. září 2021 • 06:00
Ilustrační kresba
Ilustrační kresba
• foto: 
Ivan Steiger

Pro nás starší a pokročilé dnes tak moderní výraz „udržitelný“ úspěšně nahrazuje někdejší termín „Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“. Ten vyjadřoval naši věrnost a poslušnost, chcete-li udržitelnost, politice Moskvy, ať bude jakákoliv. Dnes i v nekonečném budoucnu.

Podobně se to má i s onou udržitelností. Ta má vyjadřovat, že korporace, firma, společnost nebo úřad se chovají, podnikají, zkrátka přemýšlejí odpovědně vůči budoucnosti, nastupujícím pokolením. Především ekologicky a uhlíkově neutrálně, protože kdesi v Bruselu se odhlasovalo, že oxid uhličitý je zlý plyn, který otepluje planetu, a že bychom kvůli tomu mohli za pár let shořet. Ale udržitelnost se dnes rozšiřuje i mimo samotnou ochranu životního prostředí, klimatu.

Udržitelnost už se dokonce začala měřit. A to i u takových institucí, u nichž by vás to donedávna ani nenapadlo. Třeba u bank. Už dokonce máme díky jakési monitorovací instituci (jistě zcela bezuhlíkové) žebříček udržitelnosti našich (napsat českých nemůžeme, protože česká z nich vlastně není ani jedna) bank a pojišťoven. Říkáte si, jak se dá měřit udržitelnost finančních ústavů? Copak nad nimi čoudí komíny, ve kterých se spaluje hnědé uhlí? Nebo bankéři používají při počítání bankovek a úroků z úvěrů kalkulačky na naftový pohon?

Ale kdeže. Zjišťuje se třeba, jestli jsou ve vedení banky dostatečně zastoupeny ženy. Nebo jestli používají hodně, nebo málo papíru. Nebo jestli banky neoptimalizují a odvádějí státu potřebně vysoké daně; asi aby měl erár dost peněz na svou vlastní udržitelnost.

Nikoho nezajímá, jestli banky poskytují kvalitní finanční služby, jaké mají úrokové sazby, poplatky, dostupné služby, ochotné a vstřícné zaměstnance. O dostatku likvidity ani nemluvě, kdo by se o takovou banalitu, kolik má vaše banka peněz, dnes staral, že?

O téma jsem se začal trošku více zajímat ve chvíli, kdy jsem v televizi zaznamenal opulentní televizní reklamu mého finančního ústavu, v němž se za přispění mých peněz chlubil, že myslí na udržitelnou budoucnost. Děkuji, nechci, pomyslel jsem si. Situace se stala o to neudržitelnější, když jsem narazil na další kampaň onoho ústavu, ve kterém vyjel znovu v triku mých peněz na „udržitelné turné“ zpěvák, jejž bych neposlouchal, ani kdyby mi sám platil.

Ovšem nevím, jak se bránit. Přejít? Ale může ještě dnes poskytovat finanční služby banka, která se otevřeně vzepře utrácení peněz za kampaně udržitelné budoucnosti, banka, již povedou lidé nikoli podle nějakých moderních kvót, ale odbornosti, a pro kterou nebudou výrazy jako zisk, kapitalismus, volný trh, svoboda sprostými slovy?

Nebo mám pokorně čekat na to, až banky utratí všechny peníze za udržitelnost a stanou se neudržitelnými?





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejčtenější