Prezident Zeman před čtrnácti dny odpálil granát, když v médiích řekl, že ho odposlouchávala Bezpečnostní informační služba (BIS). Jaké zájmy za tím stojí? A jak to bylo doopravdy? Na tyto otázky odpovídá nový díl podcastu Kecy a politika.
Jeho autoři (B. Pečinka, P. Michopulos) si myslí, že je to další z útoků prezidenta republiky na českou kontrarozvědku. Podle nich jde o reakci na kauzu Vrbětice, která vedla k vyhoštění většiny agentů a diplomatů z ruské ambasády v Praze. Vrbětice jsou symbolem, kdy prezidentovo okolí ztratilo politické zázemí a kontakty. Současně přišlo o ekonomický vliv, protože ruská firma Rosatom po Vrběticích ztratila šanci se účastnit modernizace jaderných elektráren v Česku.
Poslechněte si podcast Kecy & politika na Spotify:
Vrbětice tak znamenaly větší zlom na mocenské mapě, než se mohlo ještě před pár měsíci zdát. Okolí prezidenta republiky v čele s poradcem Martinem Nejedlým se ze dne na den rozpadl dlouho budovaný svět politických vazeb a byznysových kontaktů. Jejich reakcí bylo, že po premiéru Babišovi a vládě chtěli, aby současnému řediteli BIS Koudelkovi neprodloužili funkční období. Premiér nakonec tlaku nepodlehl a udělal mezikrok, kdy Koudelku pouze pověřil vedením tajné služby a rozhodnutí nechal na příští vládě.
Mezi premiérem a prezidentem nastal poměrně silný rozkol. Podle informací z prostředí obou politiků Zeman vyhrožuje Babišovi, že jej nepověří sestavením nové vlády. Komunikaci mezi oběma politiky dnes obstarává vysoce postavený mediátor z veřejné sféry.
Autoři podcastu Kecy a politika v první řadě rozebírají Zemanovo okolí a jeho vazby na čínské a ruské kruhy. Vyjmenovávají, za co jsou trestně stíháni hradní poradci, a vypočítávají kauzy z posledních let, za která by mohli a měli být tito lidé legálně odposloucháváni. A to včetně prezidenta republiky.
Očima zahraničních zpravodajů se Česko ročník 2021 vinou své neujasněné vnitřní a zahraniční politiky potácí mezi Východem a Západem. Podle autorů podcastu na tom nese vinu jednak premiér Babiš a jeho provazování státu a Agrofertu, což připomíná orientální politickou kulturu. Také pokusy Miloše Zemana otevřít dveře čínské expanzi na český trh, spojené s investicemi ve výši 800 miliard korun, se ukázaly jako nereálné.
Sám Miloš Zeman nakonec kritizoval čínské vedení, že nedodrželo slovo. Mezitím Českem prošly stovky čínských emisarů, o nichž nikdo neví, co tady vlastně dělali a jaký byl jejich záměr. Podle zákona o BIS má tajná služba podobné aktivity sledovat. Pokud už tehdy narazila na lidi ze Zemanova okolí, nelze se divit, že leckoho mohla i odposlouchávat. Včetně záhadného Zemanova poradce Jie Ťien-minga, jejž pro rozsáhlé majetkové machinace nakonec zatkly samy čínské bezpečnostní složky.
Útoky Miloše Zemana na české bezpečnostní orgány v čele s BIS lemují celou jeho politickou kariéru. Když se na jaře 1993 stal předsedou sociální demokracie, udělal z Lidového domu sběrný tábor pro vyhozené z tajných služeb a jejich prostřednictvím rozehrával různé politické hry. Také dnes přijal jako analytika na Hrad člověka vyhozeného z BIS, který mu dodává podklady a pomáhá destabilizovat tuto zpravodajskou garnituru. To, že Zeman při tom často hájí zájmy Ruska, dává jeho práci zvláštní ráz. Když totiž začínal jako politik a chtěl své soupeře v ČSSD pomluvit, řekl, že se chovají jako Zdeněk Fierlinger. Šlo o sociálně demokratického politika, jenž se v době druhé světové války dal naverbovat sovětským lidovým komisariátem vnitra (NKVD), pomáhal dělat protidemokratický převrat v únoru 1948 a nakonec sloučil komunisty a sociální demokraty. Třicet let poté se zdá, že skutečným Fierlingerem je sám Miloš Zeman. Dává to samo o sobě důvod takového člověka odposlouchávat? A jak, když nemá, jak sám říká, vlastní mobil? Na tyto a další otázky odpovídá už devatenáctý díl podcastu Kecy a politika.
