Ještě ve sněmovních volbách v roce 2006 získala sociální demokracie 32 procent hlasů a KSČM deset procent. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že ani jedna ze stran se v říjnových volbách nemusí dostat do Poslanecké sněmovny. Kam zmizela česká levice? Na to se ptají autoři dalšího dílu podcastu Kecy a politika Petros Michopulos a Bohumil Pečinka.
V letech 1990–2006 jsme žili v hodně přehledném politickém světě, kdy tu byla většinová ČSSD, menšinová KSČM a jako doplněk zelení. Tehdejší a dnešní noví voliči levice se rozprchli do jiných stran a proudů. Příčinou jsou nejenom skandály a vládní neúspěchy ČSSD, ale také příchod nových voličských generací a změny v akcentování témat. Kdo si dnes rozděluje dědictví po kdysi mocné sociální demokracii?
Pusťte si podcast Kecy & politika na Spotify:
Stejně jako všude v Evropě se tradiční levice rozpadla na levicové progresivity (piráti, část ČSSD), kteří mají mocenskou základnu v neziskovém sektoru a na univerzitách humanitního zaměření. Jejich programem je multikulturní stát a Evropská unie s jednou vládou. Chtějí radikálně změnit životní styl lidí ve jménu klimatické revoluce a genderové rovnosti. Ve jménu boje proti tzv. dezinformacím se domáhají vzniku autority, která by dohlížela na korektnost šíření informací a názorů na sociálních sítích.
Druhým proudem jsou konzervativní socialisté (SPD, část ČSSD a část KSČM). Hlavním reprezentantem tohoto proudu je Miloš Zeman a Tomio Okamura. Intelektuálním mluvčím pak profesor Keller. Usilují o rehabilitaci pojmů jako národ, stát a hranice. Namísto politické korektnosti a genderové ideologie usilují o návrat levice k sociálním otázkám. Jsou přívrženci vysokého zdanění a politického spojenectví s Ruskem a Čínou. K jejich podporovatelům patří agrobaroni z bývalých socialistických velkostatků.
Bez zajímavosti není to, že zhruba třetinu prvních míst na kandidátkách Okamurovy SPD dnes obsadili bývalí špičkoví představitelé ČSSD (Foldyna, Bašta). Mladší voliči zase přešli k pirátům. Je to výsledek mj. debat v sobotkovské éře ČSSD. Tehdejší vedení tak dlouho a vytrvale opakovalo, že bude usilovat o městské liberální voliče, až ztratilo ty tradiční a nové nezískalo.
Přesně to v minulém Reflexu popsal politolog Stanislav Balík: „Ve stejné době, kdy sociální demokraté začali ztrácet své starolevicové voliče, přestali věřit i ti novolevicoví, že je nejlépe reprezentuje Sobotka a spol. Tehdy došlo k další evropské anomálii, kdy uvolněný prostor neobsadili jako jinde zelení, ale piráti. Ti dnes nesou pochodeň kulturním marxismem inspirovaných požadavků.“
Nový díl podcastu Kecy a politika se snaží posluchačům přinést odpovědi, co se děje za kulisami levicové politiky a kdo se bude smát nakonec.
