Nic se nenaučil, nic nezapomněl, i tak by se dal parafrázovat Robert Šlachta na základě rozhovoru, který poskytl Prostoru X. A žádná sebereflexe, omluva nespravedlivě obviněným, které nyní soudy osvobozují jak na běžícím pásu. Jen několikrát zopakoval různé lži a polopravdy, které trousí už několik let a které zopakoval i ve svých memoárech.
Už na začátku rozhovoru, kde se bránil nařčení, že tehdejší zásah ÚOOZ měl vést ke svržení Nečasovy vlády, protože pouze sebrali a obvinili tajemnici premiéra. Vážně si mohl myslet, že po takovém zásahu a po tiskovce, kde vystoupil s olomouckými státními zástupci a kde hovořil o metrácích zlata a cinknutých stáních zakázkách, by mohla vydržet jakákoli vláda, pokud není splachovací a záleží jí na její legitimitě?
A nebyla obviněna Nagyová – spolu s ní byli obviněni i tři bývalí poslanci ODS za tzv. trafiky a obvinění také jednoznačně mířilo i vůči Petru Nečasovi, o jehož vydání policie bezúspěšně žádala sněmovnu a který byl později skutečně obviněn. Popírání těch konsekvencí znamená, že Šlachta vůbec nevěděl, která bije, anebo bezostyšně lže.
Lže ostatně i tam, kde se to dostatečně prokázalo, například když stále tvrdí, že Jana Nagyová brala úplatky. Stejně tak lživá, respektive zavádějící je i jeho spekulace, že ony tři poslance uchránila jenom imunita. V zatím nepravomocném rozsudku ohledně trafik byli osvobozeni manželé Nečasovi, takže lze předpokládat, že by byli osvobozeni i oni.
Šlachta lže ostatně i o zmiňovaných kilogramech zabaveného zlata. Onen soud, o kterém v rozhovoru Šlachta mluvil, se netýká žádné trestné činnosti, ale toho, že ukradené zlato není dodnes stát schopen vrátit.
Jediné, kde své lži nezopakoval, je případ bývalého vrchního státního zástupce Libora Grygárka, který byl pravomocně osvobozen kvůli křivému obvinění, že pomáhal Romanu Janouškovi. Šlachtovi už zřejmě došlo, že v tomto případě jsou jeho lži prokazatelné, a proto jen několikrát zopakoval, ať rozhodne soud, ke kterému se Grygárek obrátil se žalobou na ochranu osobnosti.
Úsměvné bylo Šlachtovo tvrzení, že nepracoval v intencích Andreje Babiše, protože se s ním setkal jenom třikrát. Nejen že na to měl své lidi, jako byl jeho podřízený Marek Foglar, ale dokládají to především kauzy, které dělal, nebo naopak nedělal a které se dotýkaly Babišových zájmů. Na jedné straně chránil jeho zájmy tam, kde mu hrozilo trestní stíhání, na straně druhé kriminalizoval nevinné lidi v kauzách, v nichž měl své obchodní zájmy, a ty soudy posléze osvobodily.
Dnes se Šlachta tváří jako svatý, který vždy hájil právo a chce ho hájit i nadále. A to je jeho největší lež.
