V normální zemi by vláda jen z části tak špatná, jako je sebranka lemplů a kariéristů kolem trestně stíhaného agenta StB, šla dávno od válu. V naší situaci by to ale byla chyba – Babiš by toho před podzimními volbami zneužil k tomu, aby se zbavil odpovědnosti za zdevastovanou zemi a tisíce mrtvých, které má na svědomí.
Víkendové zákulisní tanečky kolem toho, jestli se z funkce bude poroučet už třetí ministr zdravotnictví za poslední půlrok, jen zastírají mnohem podstatnější fakt: Ano, dříve snad uznávaný lékař Jan Blatný se stal za tři měsíce na ministerském postu zcela nevěrohodným kašpárkem, není však o nic horší než Babišova vláda jako celek.
S každým dnem své existence podává kabinet další a další důkazy své fatální neschopnosti. Není třeba chodit daleko, stačí zůstat u toho, co máme ještě všichni v čerstvé paměti z minulých dní:
- Desítky miliónů vyhozených za polní nemocnici v Letňanech, kterou vláda nechala nejprve zřídit, tři měsíce platila za nájem prostor a teď ji zase ruší, aniž se v ní objevil byť jediný pacient.
- Neexistující reálná koncepce vakcinace – důsledkem je mimo jiné to, že očkovací látky se žalostně nedostává ani pro ty nejrizikovější skupiny, a když vakcína náhodou je, dostávají ji přednostně různí papaláši (někdy aniž jsou jakkoliv postiženi, když na ně protekce praskne).
- Nefunkční systém protiepidemických opatření – PES pošel, dva týdny už si ho nevšímá ani jeho stvořitel Blatný, přesto je společnost zavřená podle jeho nejpřísnějšího stupně.
- Rozvrat ministerstva zdravotnictví, odkud za současného ministra utekli už tři náměstci, dva šéfové odborných skupin a národní koordinátor očkování.
- Nestoudná předvolební kampaň vlády za veřejné peníze na sociální síti TikTok, která zvedla takovou vlnu nevole, že z ní raději vycouvali i najatí youtubeři.
- Státní kasa je kvůli nekonečným lockdownům v troskách, většina podnikatelů si však přesto stěžuje, že pomoc pro nuceně zavřené podniky je nízká nebo nedostupná.
- Děti byly v tomto školním roce víc doma než ve škole. Ministerstvo v reakci na to udělalo z letošních maturit zkoušky druhé kategorie. Nikdo neřeší, zda a jak funguje distanční výuka.
- Lidé si nemají kde nakoupit oblečení, boty…
To vše je bilance jen posledních dvou týdnů. Není divu, že pod takovým náporem průšvihů vláda nevládne a vždy jen ex post hasí jeden vlastní výbuch za druhým. Ani to ale většinou nedělá dobře, protože se nedokáže zbavit populismu a je pro ni důležitější, jak situace momentálně vypadá v médiích, než jaká skutečně je, a hlavně jaká bude za pár týdnů, měsíců, či snad dokonce let.
Přes to všechno ale stále existuje důvod, proč má současná Babišova vláda zůstat u moci až do podzimních voleb. A není to proto, že v krizi není dobré měnit vedení, protože to nové by se muselo nejprve rozkoukat, zapracovat… Pravděpodobnost, že by kdokoliv mohl vládnout ještě hůř než Babiš a spol., se blíží nule. Posadit teď do ministerských pracoven šimpanze a nechat je losovat další kroky z předpřipravených variant řešení, nejspíš by nikdo nepoznal rozdíl.
Důvodem, proč má Babiš nadále zůstat v čele státu, je krátká paměť voličů. Babiš opakovaně předvedl, že mu žádná lež a švindl nejsou cizí. Kdyby teď předal stát někomu jinému a sám odešel do opozice, svedl by na podzim tragický stav země, který osobně zavinil a nese za něj plnou odpovědnost, na své nástupce. Vzhledem k tomu, že ovládá velkou část významných médií a na kampaň může dát oficiálně i neoficiálně prakticky neomezené prostředky, mohla by mu – při vší úctě k voličům – taková manipulace vyjít. Alespoň natolik, aby mu volební zisk zvýšila o těch pár procent, která mohou rozhodovat mezi výhrou a prohrou.
Přežila by Česká republika a demokracie v ní další čtyři roky babišismu? Odpověď předem nikdo nezná, ale jde o příliš, než aby to stálo za to pokusně ověřovat. Babiš a jeho vláda musejí dokončit toto volební období, vést zemi dál jako doposud a na podzim nést důsledky své neschopnosti, prospěchářství a nulové sebereflexe. Je smutné, že to bude stát ještě pár tisíc lidských životů a další vyházené a rozkradené miliardy. Pro budoucnost země je ale nezbytné, aby se větší části veřejnosti otevřely oči. Splácíme daň za to, koho jsme před osmi a znovu před čtyřmi lety pustili do vrcholné politiky. Snad nám tohle draze vykoupené poučení bude stačit.
