nahoru

Od řečnického spolku až k mistrovským titulům. Fotbalová Slavia slaví 125 let

Šimon Kadeřávek21. ledna 2021 • 13:00
Od řečnického spolku až k mistrovským titulům. Fotbalová Slavia slaví 125 let
foto: ČTK, archiv Slavia Praha

Alfou a omegou fotbalové scény jsou týmy z hlavního města – Sparta a Slavia. Zápasy patří k nejsledovanějším v zemi a mnohdy to mezi nimi jiskří. Slavia oficiálně vznikla 21. ledna 1896, cesta k zářné budoucnosti byla lemována různými zákazy ze strany úřadů.

Těžko uvěřit, že na počátku dlouhé cesty stála parta vysokoškolských nadšenců, ti se scházeli pod záštitou Literárního a řečnického spolku Slavia. Snažení vyústilo v založení Akademického cyklistického oddílu Slavia. Nabízí se otázka, proč padla volba právě na jméno Slavia. Pod poetickým názvem se skrývá bohyně slovanské vzájemnosti, která je často zmiňovaná i v mytologii. V časech Rakousko-Uherska byl její motiv běžný, posiloval především národní myšlení a odpor k monarchii.

Prezident v sešívaném dresu

Cyklistický oddíl vznikl na podzim roku 1892. Ve vypjatých dobách, kdy se kupily třenice mezi Čechy a Němci, byla Slavia úředně rozpuštěna. Myšlenku obnovil po téměř roce a půl doktor Jaroslav Hausman. Na konci května 1895 byly podepsány stanovy Sportovního klubu Slavia. Nová organizace si zvolila barvy, jednalo se o červenou a bílou, což byly tehdy národní barvy utlačovaných Čechů.

K jízdě na kole přidali nadšenci další dva sporty, jedním z nich byla populární kopaná. První sraz budoucích fotbalistů proběhl na Smíchově koncem roku 1895. Jednalo se o studenty, kteří přes den seděli ve středoškolských lavicích. Našli bychom mezi nimi například Edvarda Beneše. Oddíl navrhl dresy a znak, kterým se stala pěticípá hvězda směřující hrotem dolů. Vyvrcholením bylo oficiální založení týmu SK Slavia Praha v lednu 1896.

Začátky se nesly ve velmi těžkém duchu, první utkání fotbalisté odehráli na Císařské louce (svůj stadion neměli). Sešívaní zvítězili 6:0, poté změřili síly se Spartou. Střetnutí sledovalo 120 diváků, rozhodčím měl být Josef Rössler-Ořovský a údajně díky němu měla vzniknout odvěká rivalita. Sparťané vstřelili branku, sudí ji po zápase odvolal a nevraživost začala klíčit.

Pod taktovkou skotského génia

Fotbalisté s hvězdou na hrudi si brzo podmanili tuzemskou scénu. V první sezoně se účastnili Mistrovství Čech a Moravy a dosáhli na druhé místo. V dalších letech ovládli turnaj celkem šestkrát, ve třech případech získal stříbrnou medaili rezervní tým. Na druhou stranu se mistrovství účastnil velmi malý počet týmů. V roce 1897 začala stavba stadionu, který měl být paradoxně na Letné. Fotbalisté poprvé změřili síly s mezinárodní konkurencí v posledním roce 19. století. Do jednoho zápasu mezi Slavií a Vídní nastoupili Pražané s brankářem Sparty.

I v dalších letech pokračovala slávistická dominance v českém fotbalovém rybníčku. Na sešívané čekaly výzvy v podobě Southamptonu či Barcelony. Na hrotu tehdy řádil turnovský rodák Jan Košek, český reprezentant měl nastřílet přes 800 branek. Posílil i realizační tým, pražský celek vedl skotský kouč John Madden, jemuž se přezdívalo Dědek.

Po roce 1918 platila Slavia za respektované mužstvo, které nemělo konkurenci. Roku 1925 proběhl první oficiální ročník ligové soutěže, Pražané, kterým chytal legendární František Plánička, porazili SK Libeň 9:3. Slávistická hvězda zářila i na mezinárodním poli a nechyběla ve vyřazovacích kolech Středoevropského poháru.

Nucený odchod Bicana

Zlaté období nastalo ve 30. letech, sešívání měli na kontě tři ligové tituly v řadě. V roce 1937 přibyl na soupisku Josef Bican, útočník, jenž se ve slávistickém dresu proměnil v legendu. Během války získala Slavia čtyři poháry pro vítěze ligy. Na konci války byl zničen stadion na Letné, a tak tým hrál na různých hřištích po Praze. Mnohem hůře dopadl klub po roce 1948, kdy získal buržoazní nálepku, komunisté rádi připomínali i někdejší Benešovo angažmá.

Mnohem větší prostor dostávaly armádní kluby jako Dukla Praha, Slavie dokonce musela soupeři zapůjčit několik hráčů. Fanoušky těšil nový stadion, který byl vybudován opět na Letné. Ihned po dokončení musel ustoupit monumentální soše Josifa Vissarionoviče Stalina. Klub se rovněž musel přejmenovat na Dynamo Praha.

Režim pokračoval v decimaci údajně buržoazních jedinců, část fotbalistů dokonce poslal k PTP. Kdysi úspěšný tým se postupně propadal tabulkou, až definitivně sestoupil. V roce 1953 byl otevřen nový stadion na Praze 10, na míle daleko od milované Letné. Křehký tým musel opustit i Josef Bican, záhy nastal útlum. Začátkem 60. let se mančaft ocitl na pokraji krachu, ale zachránili jej fanoušci.

Přes finanční problémy k titulům

Do znovuzrozeného týmu přestoupil útočník František Veselý, ten se stal sešívanou legendou. Oživená Slavia chytila druhý dech, na její zápasy začali znovu chodit lidi, v zápase proti Plzni je podporovalo na 40 tisíc příznivců. Po postupu mezi fotbalovou elitu patřila k průměrným týmům, pouze čtyřikrát si Slavia připsala třetí místo. V jejím týmu se ale pravidelně objevovali českoslovenští reprezentanti.

V 90. letech byla budoucnost zářivější, v prvním ročníku české ligy obsadila druhou pozici. V sezoně 1995/96 zvedli hráči nad hlavu trofej pro nejlepší tým. Až do roku 2009 platila Slavia za jednoho z favoritů tehdejší Gambrinus ligy. Sešívaní rovněž vychovali hráče jako Vladimír Šmicer či Pavel Kuka. V ročníku 2009/10 vyplavaly na povrch dluhy a nastala další existenční krize. Z té zachránil Slavii až zahraniční investor v podobě čínské firmy CEFC. Aktuálně je Slavia nejlepším týmem české ligy, což dokazuje i výsledkově. V posledních dvou letech zcela ovládla Fortuna:Ligu.

Šimon Kadeřávek


Klíčová slova: fotbal, historie, slavie, bican



Diskuse ke článku