Nefertiti to umí pořádně roztočit i tři tisíce let po své smrti – byla snad běloška?!

Sabrina Harisová3. března 2018 • 15:07

Tutanchamon a Nefertiti

• foto:

Archív

Tajemství okolo krásné egyptské královny Nefertiti nedává vědcům už mnoho let spát. Vlastně od roku 1898, kdy byla její mumie objevena. Tentokrát se pustili do složité tvorby přesné busty za pomocí 3D scanneru, kdy jim jako předloha sloužila poničená lebka její mumie, a hned je z toho mezinárodní poprask.

Se vzácnými ostatky, ke kterým mumie Nefertiti rozhodně patří, se musí nakládat velice opatrně. Každému skenování, rentgenování a odebírání vzorků předchází kilometry nejrůznějších povolení. I ty museli vědci z Bristolské univerzity absolvovat, aby získali možnost využít moderní technologie a mohli dát královně Nilu pravou tvář.

Nedokončená, notoricky známá busta, která bývá často publikována v médiích, byla totiž spíše jakýmsi starověkým modelem, nebo i falsifikátem. Historici bohužel stále nemají jasno.

Daniel Baret 28. února 2018 • 11:39

Egyptská zpěvačka urazila řeku Nil. Byla za to odsouzena k 6 měsícům vězení

Tvář královny Nilu

Využití moderních technologií nejdříve pomohlo vytvořit přesnou kopii hlavy dochované mumie, ze které se pak vycházelo při tvorbě črtů tváře, velikosti rtů, tvaru lebky a šířky kostí. Umělkyně Elisabeth Dayes, která se spojila s paleontology a odborníky na stavbu kostí a využila tzv. digitální mapování, pracovala na obličeji královny více než 500 hodin a možná by se dočkala celosvětového uznání.

Poprask ale způsobila zvolená barva kůže, která byla o několik odstínů světlejší, než by odpovídalo Nefertitině původu.

Vlnu nevole, která kritizovala pokus z egyptské královny udělat bělošku, se historici snažili uklidnit tvrzením, že původní Egypťané měli blíže k nám Evropanům. Jejich kůže se prý pyšnila mnoha odstíny, a navíc tehdy ženy prý měly vždy výrazně světlejší pleť než muži, jelikož se neúčastnily tažení, bojů a práce na slunci. Bohužel však neuspěli, a tak se celý akt odhalení busty proměnil v nepřátelskou rasovou diskusi, do které se zapojili odborníci i laická veřejnost celého světa.

Josef Mlejnek ml. 26. února 2018 • 15:27

Deset mužů z Hradu: Václav Havel - prezident, který uměl dobře hrát v zákulisí

Šperky od Diora

Kromě vzhledu se tvůrci snažili napodobit korunu a originální šperky, které královna nosila. Jejich tvorby se ujali klenotníci od Diora. To jediné sklidilo obdiv.

Cesta po stopách Nefertiti a veškerý postup práce na její bustě je zachycen ve dvoudílném dokumentu, který brzy odvysílají zahraniční televize.

Průvodce pořadu Josh Gates nedokáže skrýt nadšení: „Díky moderní technologii jsme schopni pohlédnout na postavu, kterou známe jen z dohadů, jako na člověka z masa a kostí. Mumie nám teď mohou vypovědět příběhy, které poodkryjí mnohá tajemství Egypta, skrytá více než 5000 let pod horkým pískem.“

Nefertiti (údajně 1367 až 1338 př. n. l.): Vsadila na vonné oleje - Při pohledu na bustu tajemné Egypťánky padne člověku zrak na její dlouhý labutí krk. Egyptská královna se o něj prý nesmírně pečlivě starala. Jednou týdně si ho obvazovala látkami, ve kterých byly napuštěné vzácné vonné oleje, mimo jiné například jojoba. Kromě toho měla manželka faraona Achnatona vášeň pro paruky, vlastnila jich několik desítek.

Kdo byla Nefertiti?

vládla před 3300 lety;
pravděpodobně byla matkou nebo nevlastní matkou faraóna Tutanchamona, kterého svět zná díky pokladům ukrytým v jeho hrobce;
její celé jméno znělo Neferneferuaten Nefertiti, což by se dalo přeložit jako překrásná žena přichází;
její tehdejší sláva by se dala přirovnat k dnešním světovým celebritám – dostávala dokonce přezdívky;
některé prameny tvrdí, že po smrti svého manžela Amenhotepa IV., později přejmenovaného na Achnatona, vládla sama jako faraon;
porodila šest dcer.

Tvůrci spolu s paleontology a historiky se dušují, že busta je pravou a věrnou tváří Nefertiti včetně jejího odstínu kůže, a veškeré protesty a kritiku odmítají.