Den boje proti násilí na ženách dnes připomíná tragickou smrt sester Patrie, Minervy a Maríe Teresy Mirabalových. V roce 1960 o ní noviny v Dominikánské republice hovořily jako o nešťastné náhodě. Přátelé rodiny Mirabalových ale věděli, že za ní stojí dominikánský diktátor Rafael Trujillo.
Generál Trujillo, známý jako „El Jefe“ (Velký šéf), se v Dominikánské republice chopil moci v roce 1930. Velitel všemocné Národní gardy byl formálně do čela státu zvolen více než 95 % hlasů. Voliči ale neměli příliš na výběr, protože generál nechal před volbami své oponenty uvěznit nebo zavraždit. Stejně bezohledně si počínal i v samotném úřadě. Před světem se sice chlubil, že karibskému národu přinesl stabilitu a fungující ekonomiku, ve skutečnosti ale z prosperujícího hospodářství profitoval především on a jeho příznivci. Jakoukoliv opozici brutálně potlačovala jeho obávaná tajná policie, která oponenty unášela, mučila a zabíjela. Trujillův režim má na svědomí desetitisíce životů včetně dvaceti tisíc Haiťanů, které El Jefe nechal v roce 1937 z Dominikánské republiky vyhnat a v příhraničním městě Dajabón nemilosrdně povraždit.
Přes veškerou snahu se Trujillově režimu nepodařilo opozici zcela eliminovat. Jeho setrvání u moci bylo z velké míry závislé na podpoře vlády USA, která v diktátorovi viděla záruku proti šíření komunismu v Latinské Americe. Po kubánské revoluci v roce 1959 byl ale vliv USA oslaben a Trujillovi nezbývalo než boj proti vnitřním nepřátelům ještě vystupňovat. V hledáčku policie se tehdy začala stále častěji ocitat trojice sester Mirabalových známých jako Las Mariposas – Motýlci.
Odmítnutý násilník
Sestry Patria, Minerva a María Teresa pocházely ze zámožné farmářské rodiny. Ta zpočátku dokázala s Trujillovým režimem koexistovat. Když ale dcery dospěly, situace se změnila. K mnoha nechutným vlastnostem El Jefeho patřila záliba ve zneužívání žen. Na oko se sice vydával za zastánce ženské emancipace, v roce 1942 udělil ženám volební právo a v roce 1945 vyslal jako první světový vládce do OSN ženskou zástupkyni. Doma však disponoval speciální jednotkou tajné policie, která pročesávala zemi a unášela pro jeho potěchu pohledné dívky. Chlípnému diktátorovi padla do oka na jednom oficiálním setkání s podnikateli i Minerva Mirabalová. Ta jeho návrhy odmítla a podle některých svědectví prý dokonce neodbytnému diktátorovi vrazila pár facek.
Veřejná urážka samozřejmě znamenala konec privilegovaného postavení celé rodiny. Trujillo nechal uvěznit Minervina otce, který na následky mučení zakrátko zemřel. Poté nechal uvalit domácí vězení na matku a sestry, které se ale odmítly nátlaku podvolit. Během mnoho let trvající šikany se od rodiny odvraceli zákazníci a obchodní partneři, kteří se obávali, že upadnou v diktátorovu nemilost. Když na Trujillův příkaz odmítla právnická univerzita Minervě udělit advokátskou licenci, ztratila původně bohatá rodina i zbytek vlivu a prostředků. Sestry již ale neměly co ztratit a zapojily se aktivně do disidentského hnutí.
Úkladná vražda
V červnu roku 1959 nechal Trujillo pozatýkat, mučit a popravit přední členy opozice aktivizované příkladem kubánské revoluce. Během vlny zatýkání skončily za mřížemi i sestry Mirabalovy se svými manžely. Věznění tehdy již dobře známých disidentek ale nezapadalo do Trujillovy pečlivě budované pověsti zastánce ženských práv. Po krátké internaci je proto nechal diktátor propustit, manžely ale nechal převézt do vzdálené věznice, ke které vedla cesta pouze opuštěným horským průsmykem.
Když se sestry 25. listopadu 1960 vypravily za manžely na návštěvu, varovali je přátelé, že je na cestě čeká nebezpečí. Obavy se ukázaly jako oprávněné. V průsmyku auto zastavila skupina Trujillových policistů. Řidiče zastřelili, trojici sester ubili obušky a uškrtili. Mrtvá těla poté naaranžovali do automobilu a ten shodili z horského úbočí. Smrt Motýlků měla vypadat jako nešťastná náhoda.
Jak se vzápětí ukázalo, úkladnou vraždou tří sester zašel dominikánský diktátor příliš daleko. Jeho pozici už delší dobu nahlodávala čím dál tím očividnější podpora mezinárodního terorismu. Byl zapleten do pokusu o vraždu venezuelského prezidenta Rómula Betancourta, v Mexiku byl na jeho příkaz spáchán atentát na španělského spisovatele José Almoina a v New Yorku nechal zavraždit baskického exulanta Jesúse Galíndeze. Galíndez byl v okamžiku vraždy již občanem USA a Trujillo tak přišel o politické krytí Spojených států. Když se po vraždě Motýlků rozplynula i jeho image ochránce žen, obrátil se proti němu celý svět. Třicátého května 1961 jeho auto přepadla skupina sedmi ozbrojenců a zneuctěného diktátora zavraždila.
Odkaz Motýlků
Den, kdy sestry Mirabalovy přišly o život, je dnes slaven jako den boje proti násilí na ženách. Datum bylo nejdříve přijato v Latinské Americe na začátku 80. let, oficiální vyhlášení na shromáždění OSN pak proběhlo v roce 1999. Na zachování odkazu rodiny Mirabalových má velkou zásluhu čtvrtá sestra Dedé, která žila s manželem v ústraní a do odboje proti Trujillovi se nezapojila. Po smrti svých sester se ujala jejich šesti dětí a vychovávala je spolu s vlastními. Minervina dcera Minou Tavárez Mirabalová se později stala poslankyní a zástupkyní ministra zahraničí. Dedéin syn Jaime David Fernández Mirabal působil na postu ministra životního prostředí a viceprezidenta Dominikánské republiky.
