Ještě týden po 17. listopadu měla armáda připraveny scénáře zákroku proti demonstrantům. V tom nejhorším možném scénáři bylo velitelství připraveno nasadit přes 14 tisíc vojáků a 155 tanků. Jak moc reálný tenhle scénář byl? Báli se v listopadu 1989 lidé armády? V jaké kondici byla naše vojska a co si o revoluci myslela sovětská okupační armáda? Nejen na to odpovídá v rozhovoru Martina Bartkovského v pořadu Prostor X historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.
„Existovalo několik stupňů scénářů. V tom nejzazším možném scénáři se počítalo i s nasazením armády proti demonstrantům. Ještě 24. listopadu, tedy týden po událostech na Národní třídě, nabízel ministr národní obrany Milán Václavík, že armáda je připravena. Rychlost změn nejen v Československu, ale v celém světě armádě a hlavně vedení komunistické strany ukázalo, že to nebude nejlepší nápad. Protože i kdyby režim udrželi vojenskou silou, co by dělali potom?“ říká historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.
I když si ve filmech a divadelních hrách dělali lidé z armády legraci, stále to byly ozbrojené složky, které čítaly 200 tisíc mužů ve zbrani a stovky tanků. Strach z československé armády panoval i v roce 1989 a to i dlouho po výměně ministrů. V Brně se například objevily letáky, že armáda chystá vojenský převrat. Nic z toho se ale nepotvrdilo a komunistický vojenský moloch se dočkal díky Sametové revoluci potřebné proměny.
„Revoluční hlasy se stále častěji dostávali i mezi vojáky, které chtěla strana a jejich nejvyšší velení v přísné izolace. S myšlenkami Občanského fóra začali souznit nižší důstojníci a hlavně posluchači vojenských vysokých škol. Nálada celé společnosti se tak přelila i do armády,“ dodává Prokop Tomek.
Proč vzal Václav Havel a celé občanské fórum na milost nového ministra obrany Miroslava Vacka? Kdo nejsurověji bil demonstranty na Národní třídě a proč to i navzdory maskáčům a červeným baretům nebyli vojáci? Podívejte se na celý rozhovor s historikem Prokopem Tomkem ve videu v úvodu článku.
