Existují zprávy, u kterých každému naskočí automatická reakce: „To už je vážně pět let?“ Ano. Opravdu už uplynulo pět let od chvíle, kdy skupina thajských fotbalistů uvízla v jeskyni a během dramatické záchranné situace jsme se začali dozvídat nepěkné věci o jednom oblíbeném miliardáři.
Elon Musk si cíleně buduje image roztomile roztržitého miliardáře a mírně neurotického génia a všeumělce. Z jeho nesčetných tweetů, projevů a TED Talků tryskají jako z vulkánu historky o tom, jak spí v továrně TESLA pod stolem, aby neztrácel čas dojížděním domů. Jak dokáže geniálně jednoduchými nápady zaskočit špičkové odborníky v jakémkoliv oboru. Jak přes protesty svých kolegů odvážně eliminuje celé výrobní procesy, aby se nakonec ukázalo, že byly zbytečné a že svou odvahou ušetřil firmě miliardy. Sebechválu ovšem pronáší s jemně rozpačitým zadrháváním a neopomene ani sem tam pronést na svůj vlastní účet jemný vtípek.
V sebeprezentaci je tak dobrý, že jeho firmy v podstatě nepotřebují reklamu. TESLA, automobilka, která by běžně do PR a marketingu investovala miliardy, tradiční reklamu v podstatě nepoužívá. Elon sám vám totiž řekne vše, co jste o jeho firmách potřebovali vědět. Bohužel vám neřekne to, na co jste se báli zeptat. Třeba jestli jeho image génia není tak trochu fejk.
Představte si, že byste četli vyprávění o člověku, který tvrdí, že zvládá řídit automobilku, laboratoř na vývoj autonomního řízení, továrny na baterie, vývoj a konstrukci kosmických lodí, orbitální satelitní soustavu, projekt propojení lidského mozku s elektronikou, internetovou sociální síť, firmu razící tunely pod LA a nadto připravovat let na Mars. A pozor – všechny firmy onen dotyčný nejen řídí, ale zároveň i drží v hlavě všechny aspekty všech podniků od širokých konceptuálních vizí až po technické detaily praktické výroby. Pravděpodobně by vám na mysli vyvstala postava Barona Prášila nebo brouka Pytlíka. Genialita Elona Muska spočívá v tom, že mu taková nehorázná tvrzení naprosto bez problémů prochází. Vlastněprocházela. Protože jak praví staré přísloví: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až nakonec padne kosa na kámen.
Fotbalisté v jeskyni
Pracně budovaná pověst skromného génia se začala drobit v létě roku 2018. V thajské provincii Chiang Rai se 23. června v podzemním labyrintu jeskynního komplexu Tham Luang ztratil chlapecký fotbalový tým i s trenérem. Do jeskyně sice chodili často, tentokrát jim ale odřízla zpáteční cestu rychle stoupající voda způsobená prudkými lijáky. Skupině nezbývalo než se uchýlit daleko za běžně navštěvované části jeskyní a vyčkávat, jestli je někdo z labyrintu vysvobodí dříve, než ho voda zcela zatopí.
Záchranáři sice velmi rychle objevili místo, kudy chlapci s učitelem do jeskyní pronikli, nevěděli ale, kde je přesně hledat ani jak se k nim dostat. Některá místa byla zatopena až do výšky pěti metrů ledovou vodou s takřka nulovou průhledností. Jiné části labyrintu byly tak úzké, že si potápěči při jejich prolézání museli sundávat kyslíkové bomby a podávat si je pod vodou z ruky do ruky. Pustit se do hledání bylo nesmírně nebezpečné i pro nejlepší speleology a potápěče, kterých bylo navíc v thajských záchranných službách minimum. Do záchrany se naštěstí zapojil celý svět.
Do Thajska se během několika málo dní slétli příslušníci armádních speciální sil, speleologové, záchranáři a jeskynní potápěči z Británie, Belgie, Austrálie, Skandinávie a desítek dalších zemí. První úspěch zaznamenali britští specialisté John Volanthen a Rick Stanton. Po několikadenním prolézání bludiště zatopených chodeb našli v pondělí 2. července všech 13 fotbalistů i s trenérem.
A mezitím…
Záchranná operace ale trvala dalších osm dní, během kterých voda neustále stoupala a v jeskyni docházel vzduch. Stovky odborníků horečnatě pracovaly na strategiích. Zvažovaly se vrty do skal, techniky odčerpávání vody, způsob, jak uvízlé chlapce naučit základům potápění. Nakonec bylo rozhodnuto instalovat po celé několikakilometrové trase systém improvizovaných lanovek a mladé fotbalisty jednoho po druhém zatopenou jeskyní provléct.
Nesmírně obtížná a riskantní akce se proti všemu očekávání podařila. V den, kdy voda nezadržitelně zaplavila celý komplex, byli všichni chlapci v bezpečí. Dva záchranáři za to zaplatili životem. Thajský potápěč a člen speciálních jednotek Saman Gunan se utopil, když vlekl chlapcům dýchací přístroje. Vojenskému záchranáři Beirutu Pakbarovi se dostala do těla infekce, které po roce zápasu podlehl. Celý svět uctil jejich památku a zároveň se radoval nad tím, že se chlapce podařilo zachránit. Elon Musk mezitím na jednoho ze záchranářů vyslal soukromého detektiva, aby mu přinesl důkazy, že je pedofil.
Žalujte mě
Miliardář-všeuměl se do příběhu připletl v okamžiku, kdy se horečnatě pracovalo na záchranné strategii. Zatímco si experti lámali hlavu, Elon Musk jako vždy vyrukoval s geniálním řešením: Navrhl, že do jeskynního labyrintu vyšle miniaturní ponorku, která pak chlapce jednoho po druhém vyveze ven. Většina zainteresovaných nad tím pouze mávla rukou, protože měli plné ruce důležitější práce.
Britský, v Thajsku žijící jeskyňář a potápěč Vernon Unsworth se ale naštval. Sám komplex Tham Luang léta prozkoumával a věděl, že některými místy se těžko protáhne člověk, natožpak ponorka. Muskovu nabídku označil za nesmysl a dodal, že není vhodné si z neštěstí dělat PR kampaň. Filantrop a miliardář hbitě zareagoval tím, že záchranáře označil za pedofila a obvinil ho, že v Thajsku žije jen proto, aby si mohl vzít za ženu dvanáctiletou dívku. Připojil pak přání, že doufá, že ho Unsworth zažaluje. Což se stalo.
Unsworth podal v září 2018 žalobu na ochranu osobnosti. Musk u soudu vyrukoval s obranou „že to tak nemyslel“. V tweetu (který smazal) podle jeho vysvětlení slovo „pedo“ neznamenalo „pedofil“, ale „nesympatický starší muž“, jak je prý v jeho rodné JAR zvykem. Soud nakonec rozhodl v jeho prospěch hlavně proto, že v tweetu Musk Unswortha neoznačil jménem.
Idiot Elon Musk
Během procesu nicméně vyšla najevo řada zajímavých věcí. Například že si Musk najal soukromého detektiva, kterému zaplatil 50 tisíc dolarů, aby mu na Unswortha našel kompromitující informace. Bohužel si geniální podnikatel neověřil, koho zaměstnává, takže místo detektiva najal soudně trestaného podvodníka a defraudanta. Jeho vyšetřování evidentně věřil.
Pomluvy o dvanáctileté manželce (ve skutečnosti je čtyřicátnice) nepoužil jen v napadání na Twitteru, ale i v korespondenci s reportéry serveru Buzzfeed, kam poslal vulgární e-mail, aby neobhajovali pedofilní násilníky. Když Buzzfeed e-mail publikoval, začal si Musk sypat popel na hlavu. Vydal tiskové prohlášení, že Buzzfeed zveřejnil e-mail, který měl zůstat mimo záznam. Jeho záměrem prý bylo pobídnout reportéry k vyšetřování, aby si mohli učinit vlastní názor. Prohlášení zakončil nečekaně sebekritickým dodatkem, ve kterém se označil za idiota. Mnoha lidem na světě začalo cosi vrtat hlavou…
