Před více než třemi sty lety zachvátila městečko Salem násilná hysterie, která vyústila ve smrt 25 lidí. Na oprátce ale tenkrát mohlo skončit osob až 150. Někteří utekli, někteří se zvládli vykecat, někteří se vykoupili tím, že udali někoho jiného… Někteří se prostě zhoupli a jejich děti se na to musely dívat. Ale potomci těchto lidí si dnes nevedou vůbec špatně. A existuje pro to dobrý vědecký důvod.
Dnes je to přesně 329 let ode dne, kdy v Salemu pověsili poslední várku takzvaných čarodějnic. Celkem bylo během procesů obviněno téměř sto padesát lidí a zabito jich bylo pětadvacet. Drtivá většina z nich skončila na oprátce, zdivočelí puritáni dokonce oběsili dva psy.
Čarodějnické procesy v Salemu nebyly nijak zvlášť výjimečné ani nebyly největší, ale z rychlosti, brutality a hysterie, se kterou se tehdy městečko vrhlo do věšení lidí, nějak podivně mrazí dodnes. Navíc to, že zanechaly na psychice Ameriky takhle velkou jizvu, je důvodem k tomu, proč o nich ví celý svět. Salem má prostě mnohem větší marketingový potenciál než Velké Losiny.
Ale to není ten jediný důvod, proč je příběh 25 nevinných mrtvých dodnes živý.
Čarodějnické dcerky
Za ta léta se náhled na „čarodějnice” dost změnil. A proces je to až zvláštně pomalý. Ještě v roce 2005 průzkumy z Velké Británie říkaly, že v nějaké formě na čarodějnice věří 13 % respondentů a ve Státech to bylo dokonce 21 %. Je to teprve 65 let, co se Nejvyšší soud státu Massachusetts za čarodějnický proces v Salemu omluvil, a pouhopouhých dvacet let, co očistil jména tamních obětí.
To v kultuře bylo kolem čarodějnic mnohem divočeji. Ony vždycky trochu sloužily jako pilíř folklórového hororu, ale v průběhu 20. století se začala jejich role dost otáčet společně s tím, jak se měnila role ženy ve společnosti. Postupně s každou další vlnou feminismu se z čarodějnice stávala sympatičtější a sympatičtější postava, až jsme pomalu došli k tomu, že si ženy urvaly tuhle archetypální postavu zpátky pro sebe a přetvořily ji v symbol nezávislosti a odporu vůči patriarchátu.
Ostatně jak říká britský profesor Alec Ryrie: „Masakr je vždycky v oku pozorovatele.“ Masakr a bezpráví podle něj přežije, jen když se dá ideologicky využít, a procesy v Salemu se vždycky někomu hodily. Konkrétně teď s #metoo hnutím můžete na demonstracích pozorovat transparenty a trička MY JSME DCERY ČARODĚJNIC, KTERÉ SE VÁM NEPODAŘILO UPÁLIT. Přitom jsou to většinou muži, kteří křičí, že jsou oběti „honu na čarodějnice”. A pak že historie nemá smysl pro ironii.
Mimochodem, když jsme u potomků salemských čarodějnic…
Salem vládne světu
Ať už je to boj proti patriarchátu nebo přirozená náctiletá tendence být edgy (ostatně ta hláška s dcerami čarodějnic pochází z šest let staré young adult knihy), faktem je, že spousta lidí chce vědět, jestli není nějak pokrevně spřízněna s čarodějnicemi ze Salemu. Na internetu můžete najít seznamy příjmení, které vás možná pojí s procesy, tedy speciální genealogickou databázi.
Existují dokonce celé spolky, které se soustředily na vyhledávání potomků obviněných během procesů. Například Asociace dcer čarodějnic rané Ameriky, která rozdává malé odznáčky členkám, nebo asi nejznámější Bloodlines of Salem. Ti ukončili činnost v roce 2018, ale do té doby se jim podařilo vypátrat a prokázat alespoň nějaké pokrevní spojení s velkou spoustou slavných lidí.
Mezi potomky soudců a udavačů nebo naopak obviněných či popravených jsou tři američtí prezidenti (William Howard Taft, Gerald Ford a Chester A. Arthur), herec Scott Foley, hvězda Sexu ve městě Sarah Jessica Parker, Walt Disney nebo představitel Draca Malfoye z Harryho Pottera, herec Tom Felton. Bloodlines of Salem dokonce zmiňuje Raye Bradburyho a princeznu Dianu.
Takhle to téměř vypadá, že potomci Salemu ovládají svět skrze temnou magii, ale ještě než půjdete googlit, jestli je Alena Schillerová čarodějnice (jako byste to museli googlit), je třeba upozornit na jeden fakt. Podle Teda Bakera, profesora ze Salemské státní univerzity, je dnes napřímo pokrevně příbuzný s účastníky procesu nějaký milion lidí. Nepřímo může mít na celém světě alespoň nějaké spojení s událostmi v Salemu sto milionů lidí. Včetně jednadvaceti amerických prezidentů.
Každý Američan má nějaké napojení na to, co se před třemi sty lety odehrálo, nebo někoho takového zná. Možná proto se tahle rána nikdy tak docela nezahojila a jizva je pořád bolavá.
