Největší bombové atentáty se neodehrávají v Evropě a neumírají při nich Evropané. Dějí se na Blízkém a středním východě. Jen v iráckém Bagdádu za posledních pět let většinou nepřejde jediný den, aby se tu nepřihodil alespoň menší výbuch, střelba či únos. Česká média zaznamenávají tento teror, jenž je svou podstatou stejný jako útok v Nice, jen sporadicky. A Facebook nezahlcují výkřiky Je suis Bagdad.
Nejhorší bombový útok za posledních deset let se odehrál docela nedávno – 3. července v bagdádské čtvrti Karráda. Zahynulo při něm podle posledních údajů na 308 lidí. Nebyli to žádní extremisté napojení na nejrůznější organizace, byli to obyčejní obyvatelé Bagdádu, kteří šli nakupovat.
Končil ramadán, postní měsíc, a ten je vždy v Bagdádu velmi exponovaným obdobím z hlediska teroristických útoků. Vyrovná se mu snad jedině Íd, další z muslimských svátků, jenž letos následoval hned po ramadánu. Přišlo to, čeho se všichni obávali. Nikdo ale neseděl doma a netřásl se strachy. Lidé šli normálně nakupovat, snaží se žít normálně a dodržovat stále své zvyky. Bagdád už je navíc tak trochu na útoky zvyklý.
Reportáž Lenky Klicperové z Bagdádu najdete v novém tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 4. července.
