Wrestling má v zámoří dlouhou tradici, ale u nás se zatím živá vystoupení konala jen sporadicky. Show plnou emocí, akrobacie i předstíraného násilí uspořádali místní nadšenci v jinonické sokolovně. Nakolik se jim podařilo napodobit americký fenomén?
U nás tato zábava nemá úplně dobrou pověst a tomu odpovídá i celkem útlá fanouškovská základna. Kritici wrestlingu často vyčítají, že je to něco falešného. Není to MMA, není to divadlo, není to akrobacie. Je to ale od každého kousek. Zápasník musí být ve výborné fyzické kondici, aby omylem neublížil sobě nebo soupeři. Musí to také umět s davem, protože ačkoliv se ve wrestlingu zápasí jen naoko, většinou „výhru“ bere ten, koho si diváci zamilují.
V této show je všechno podřízeno zábavě. Neuvěřitelné střety, při kterých vám běhá mráz po zádech, překvapivé zvraty i šílené rekvizity. Plamenomet, rakev, tyč omotaná ostnatým drátem atd. Padají tu všechna tabu, jako třeba když stopadesátikilový pořízek flákne na zem útlou slečnou. Pro někoho je to asi absolutní relax a únik z reality, protože tady reálného není skoro nic. Někdo říká, že to je slaboduchá zábava, ale s tím, jak se motivy opakují, jak se nečekané zvraty začínají očekávat, je to spíš taková telenovela pro chlapy.
