O Charlesi Mansonovi toho bylo napsáno už dost, mnohem méně se ale člověk dočte o členech jeho „rodiny“, jak skupinu svých maniakálních pobočníků nazýval. Jednou z nejbližších a nejšílenějších byla Susan Atkins, známá také jako Sadie. Právě ona měla prsty v ubodání Sharon Tate. Krví těhotné navíc napsala na dveře domu slovo "prase". Byla odsouzena nejprve k trestu smrti, po zrušení kardinálního trestu ale dostala doživotí. Ve vězení zemřela kvůli nádoru na mozku.
Susan se narodila jako druhá ze tří dětí do - podle jejích slov - rodiny alkoholiků. Její matka zemřela, když bylo dívce 16 let. Předtím byla Susan zakřiknutá a hluboce věřící, s kostelním pěveckým sborem dokonce umírající matce zpívali pod okny jejího nemocničního pokoje. Jenže pak se vše změnilo a rodina se rozpadla. Její život začal postrádat jakýkoliv řád, často se stěhovali a Susan dokonce ve druháku na střední začala pracovat, aby uživila sebe a sourozence.
Tři roky po smrti matky se Susan seznámila s Charlesem Mansonem a brzy se přidala k jeho „rodině“. V roce 1968 porodila syna, otcem měl být student Bruce White, který s rodinou nějakou dobu žil. Dítě bylo po odsouzení Atkins přejmenováno a adoptováno cizí rodinou.
V srpnu 1969 se část Mansonovy rodiny vydala do čtvrti zbohatlíků v centru Los Angeles. Podle výpovědi Atkins všichni už při cestě tam věděli, že budou krást a vraždit. V domě režiséra Romana Polanskiho zabili pět lidí, mezi nimi i jeho těhotnou partnerku Sharon Tate. Susan Atkins ji s pomocí dalšího člena Mansonova gangu ubodala 16 ranami. Její nenarozený syn Paul rány nožem přežil, udusil se v děloze své mrtvé matky.
Atkins se později své spoluvězenkyni k vraždě Sharon Tate přiznala a dokonce tvrdila, že když do těhotné vrážela nůž, prožila orgasmus. Také prý ochutnala její krev, kterou později na dveře domu napsala slovo „prase“.
Vraždy Lena a Rosemary LaBianca se nezúčastnila - Manson ji a další dva členy rodiny odvezl k bytu jistého herce, kterého chtěl, aby zabili. Akci ale záměrně pokazila Linda Kasabian, která zaťukala na cizí dveře a vzbudila nechtěnou pozornost. Atkins se aspoň vykálela na schody vedoucí k bytům.
Po odsouzení strávila zbytek života ve vězení, celkem 17x zažádala o podmínečné propuštění. Naposledy v roce 2008, kdy už byla v terminálním stádiu rakoviny s nádorem na mozku. Tou dobou byla ochrnutá na 85 % těla, byla po amputaci nohy a už nezvládla ani sedět. I poslední žádost jí byla zamítnuta a ona zemřela ve věznici v 61 letech. Její poslední slova prý byla „Amen“.
