Nové švédské sportovní drama Tygři (snímek má v českých kinech premiéru 4. srpna) řeší palčivé tabu: duševní zdraví sportovců. Vykresluje je skrze reálný příběh kdysi extrémně talentovaného fotbalového teenagera Martina Bengtssona. Milovaný sport býval pro šestnáctiletého mladíka vším, tvrdý fotbalový byznys a nekalé praktiky s ním spjaté ovšem mladého Švéda pohltily, sešrotovaly a vyplivly s depresemi a bez chuti ve fotbale pokračovat.
Stejně jako miliony dalších mladých chlapců po celém světě i Martin Bengtsson snil o tom, že se jednou stane profesionálním fotbalistou.
Přes svůj útlý věk prokázal mladý Švéd obrovskou ctižádost a skálopevnou vůli, na trénincích dřel už jako desetiletý ve svém rodném městě Örebro do úmoru, dokonce tak moc, že se domů občas musel zcela vyčerpaný doplazit. Dřina každopádně přinesla ovoce, o několik let později totiž šestnáctiletý mladík přestoupil do jednoho z nejslavnějších italských týmů Interu Milán.
Na začátku filmu švédský mladík dorazí na legendární stadion San Siro. Cesta do prvního týmu věhlasného milánského celku je ovšem dosti spletitá. Martin nejprve začíná trénovat a hrát v rámci akademie Interu, tedy s juniorským týmem.
A právě zde poznává naplno drsnou tvář profesionálního fotbalu – sobecký boj o postup do prvního týmu je lemovaný závistí spoluhráčů z juniorského týmu, kteří švédskému fotbalistovi dávají důrazně znát, že jej vnímají jen jako konkurenta na jejich vysněné místo.
V souvislosti s obrovským tlakem, tísnivou osamělostí, všudypřítomnou nejistotou a obětováním tak začíná Martin prvně pochybovat, zdali je jeho klukovský sen stát se profesionálním fotbalistou skutečně tím, co od života chce. Negativní stránky prostředí profesionálního fotbalu pak jdou ruku v ruce s osobními problémy, kterým drobný mladík čelí – především se snahou vyrovnat se s odchodem otce, který Martina a jeho matku opustil už před mnoha lety a založil novou rodinu. Místo splněného snu se tak mladý fotbalista ve městě módy utápí v depresích, ze kterých vzejde neúspěšný pokus o sebevraždu.
Hlavní postava je v některých momentech až děsivě syrově ztvárněna Erikem Engem. Energického amerického fotbalistu Ryana, který Martinovi ukazuje taje dospělého života, si pak zahrál Alfred Enoch, známý díky postavě Deana Thomase ze ságy o Harrym Potterovi.
Snímek na motivy Bengtssonovy autobiografie z roku 2007 s názvem Ve stínu San Sira režíroval Ronnie Sandahl, ten v minulosti sepsal scénář k jinému oceňovanému sportovnímu dramatu Borg/McEnroe, pojednávajícímu o dvou tenisových ikonách osmdesátých let. Sandahlův režisérský počin Tygři byl zvolen jako letošní švédský kandidát na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Téma duševního zdraví sportovců vyplouvá v posledních letech na povrch sice ojediněle, ale přece: v minulosti se k boji s depresemi přiznal například Andrés Iniesta, někdejší hvězda fotbalové Barcelony a mistr světa se Španělskem z roku 2010. Během loňských odložených letních olympijských her v Tokiu měla být největší hvězdou americké výpravy gymnastka Simon Biles, ta ovšem v průběhu olympiády kvůli psychickému zdraví odstoupila z většiny disciplín. A do třetice pak za uvolnění extrémního tlaku vyvíjeného na profesionální tenisty a tenistky bojuje Japonka Naomi Osaka, kterou rovněž sužovaly problémy s psychikou.
Tato trojice je spíše vrcholkem ledovce. Film Tygři by tak mohl mít i nezanedbatelný mimokulturní přesah, který by nastartoval debatu o důležitosti duševního zdraví sportovců.
