Tereza Ramba úplně nahá na obřím billboardu.

Tereza Ramba úplně nahá na obřím billboardu. Zdroj: blesk

Zdeněk Svěrák v rakvi ve filmu Betlémské světlo
Tereza na billboardu na Vinohradské třídě.
Tereza na billboardu na Vinohradské třídě.
Film Betlémské světlo
Film Betlémské světlo
11
Fotogalerie

„Zaručuju ti, že to není ani starý, ani uslintaný,“ slibují Svěráci v Betlémském světle. No... je.

Nový film otce a syna Svěráků Betlémské světlo je jedním velkým hereckým i autorským sólem Svěráka staršího. Ten se – maskovaný za zestárlého spisovatele Šejnohu – prostřednictvím nerozvinutých povídek utíká do světa jakéhosi magického realismu, kde vládnou gymnaziální slovní hříčky a devadesátková erotika.

Všichni něco chtějí. Nekňuba Matěj touží svést sličnou lékárnici Vendulu a mít „koule“. Zahořklý Bohumil by rád nechal syna Vojtu „vyléčit“ z Downova syndromu. Automechanik Bakalář potřebuje víc času na své ezočáry. A všichni to chtějí po Karlu Šejnohovi: jsou to totiž postavy z jeho povídek, jež se spisovateli nedaří dokončit. Na starého spisovatele si dělá nároky i jeho manželka, která by byla ráda, kdyby si na ni udělal víc času. Zatímco tedy opečovávaný senior frflá, že zase musí v nádherné modernistické vile laskavě sejít o patro níž k večeři, kterou mu žena láskyplně připravila, figurky z jeho textů mu lezou do pracovny a defilují za oknem jako na orloji.

Betlémské světlo vzniklo podle povídek Zdeňka Svěráka; do filmového scénáře je sice přepracoval jeho syn, režisér Jan, ale velmi pietně, aby zachoval jejich ducha. Všechny je propojuje postava starého člověka, který by rád řídil svět kolem sebe; ten se mu však vymyká z rukou a on mu nerozumí. Scénář je psaný tak, aby hlavní postavě poskytoval maximální prostor. Svěrák senior proto prakticky nesleze z plátna, ale snad ani jeho největší fanoušci ho nepotřebují sledovat nahého ve vaně, polonahého na EKG nebo jak opakovaně předstírá jakýsi srdeční záchvat.

Taková sebezhlíživost signalizuje poruchu sebereflexe, o tu se však Zdeněk Svěrák ve scénáři přitom snaží: prošpikovává ho průpovídkami, které předjímají budoucí útoky kritiky a snad i diváků. „Zaručuju ti, že to není ani starý, ani uslintaný,“ říká Šejnoha o svém textu. Bohumil spisovateli tvrdí: „Vyžíváte se v banalitách a oplzlostech.“ A manželka mu vytýká „páprdovská moudra“. Zřejmě má jít o vtipy, ale je na nich bohužel velký kus pravdy. Oplzlosti bychom asi zvládli, na ty jsme od Zdeňka Svěráka zvyklí, horší je ta banalita: povídky jsou opravdu jen črty, postavy se v nich nevyvíjejí nebo jen skokem, jako když se z upjaté magistry stane vášnivá sexice. A banální jsou i dvojsmysly, jimiž je snímek prošpikovaný – balení léků a balení žen, koule jako odvaha a koule u nohy, postava plochá literárně a plochá fyzicky... To by člověk čekal spíš od autora začátečníka.

To, že nechce být „plochou“ postavou, pronese lékárnice Vendula v podání Terezy Ramby. Matěj, respektive proměněný suverén Mário (Vojtěch Kotek), jí na to rázně prohmátne poprsí, aby každému došlo, jakou „plochost“ má na mysli on. Ha-ha. Betlémské světlo už stihlo vyvolat řadu odmítavých reakcí vizuálem, na němž si nahá Ramba zakrývá klíčové tělesné partie strategicky umístěnou žehličkou a kabelem od ní. Taková upatlaná nahotinka jako by se k nám opravdu propadla z devadesátkových adaptací románů Vladimíra Párala.

Nejlepší jsou na Betlémském světle herecké výkony – zejména Daniely Kolářové v roli tradičně sarkastické manželky Svěrákovy postavy a Vladimíra Javorského jako Bohumila, snad jediné figury, která má nějaký třetí rozměr. Jinak jde o podívanou „plochou“, ve dvojsmyslu dvojrozměrnou i televizní, tedy pokud vysílání nesledujete ještě na vypouklé katodové obrazovce z 90. let. Betlémské světlo je filmem pro pamětníky už v den premiéry. Pamětníci si na něj jistě rádi zajdou i do kina, ale ještě více ho ocení za pár let, až bude rotovat o sobotních odpolednech v televizním vysílání.

Video placeholde
Svěrákovi odtajnili trailer svého nejnovějšího filmu Betlémské světlo • Bioscop