Uljana Donátová: Jiří Bartoška mi moc chybí, stejně jako Eva Zaoralová. Často myslím na to, co by mi řekli
Tisková mluvčí a PR manažerka karlovarského festivalu Uljana Donátová na své pozici pracuje už přes čtvrt století; do roku 2000 festival navštěvovala jako novinářka a pracovala jako scenáristka filmového magazínu Kinobox. Má na kontě mimo jiné PR více než šedesáti českých filmů, napsala pět oddechových románů (ten nejnovější vyjde v září) a je autorkou libret dvou muzikálů – úspěšný Biograf láska uvádělo čtyři roky divadlo Kalich, v září bude mít premiéru Biograf láska 2. Je jednou z klíčových postav Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který začíná právě dnes.
Co přesně obnáší vaše práce a jak a kdy jste se k ní dostala?
V roce 2000 jsem dostala nabídku převzít post tiskové mluvčí a PR manažerky karlovarského festivalu. Do té doby jsem festival navštěvovala jako novinářka a pracovala jako scenáristka tehdy oblíbeného filmového magazínu Kinobox, ale už jsem se souběžně věnovala PR českých filmů. Karlovarský festival pro mě představoval metu, na niž jsem si předtím netroufala ani pomyslet. A už vůbec ne na to, že v této pozici strávím další čtvrtstoletí. Krásné čtvrtstoletí.
Jak se náplň vaší práce proměňovala v čase?
V době, kdy jsem na festivalu začínala, byla stále ještě hlavní tištěná média, ale byl to začátek proměny. Následoval masivní nástup on-line médií a pak příchod sociálních sítí. Na proměny mediální scény jsme museli reagovat i my. Představovalo to obrovský nárůst počtu novinářů, proměna jejich struktury, nutnost hledat ke každému typu médií specifické přístupy – rychlé on-line zpravodajství má přece jen jiné požadavky než tištěný magazín. Dnes se naše oddělení v průběhu festivalu stará o více než pět set novinářů z celého světa a všem se snažíme nabídnout maximální možný servis a osobní přístup.
Kolik měsíců ročně pracujete pro MFF KV?
Karlovarskému festivalu jsem k dispozici celoročně, ale intenzita práce se v průběhu roku mění. Podzimní a zimní měsíce jsou trochu volnější, i když v posledních letech kromě festivalu pořádáme i další, menší akce, takže i ty vyžadují pozornost. Mnoho let jsem se proto se souhlasem vedení festivalu věnovala i PR českých filmů, za ty roky jich bylo přes šedesát. Kromě toho mám i vlastní autorské projekty, napsala jsem pět knih (ta nejnovější vyjde v září) a jsem autorkou libreta ke dvěma muzikálům – Biograf láska uvádělo čtyři roky divadlo Kalich, mimořádně úspěšně a se stále vyprodaným hledištěm. V září bude mít premiéru Biograf láska 2.
Jaké zážitky vám MFF KV zprostředkoval?
Kromě intenzivní a naplňující práce i mimořádná setkání, emoce, možnost být u toho nejlepšího, co se tu ve filmovém prostředí odehrává. Možnost alespoň letmého setkání s velkými osobnostmi světového filmu. Úchvatnou Judy Dench, která mi před tiskovou konferencí pochválila boty, polibek od Antonia Banderase na červeném koberci, charismatického Ethana Hawka s jeho neuvěřitelným uměleckým přesahem, kouzelnou Keiru Knightleyovou v době, kdy byla na počátku kariéry.
Jaký zásadní problém jste v souvislosti s MFF KV řešila?
Asi nejnáročnější byl „posunutý“ ročník v roce 2021, kdy jsme kromě běžného festivalového provozu museli řešit spoustu omezení jako následek první vlny covidové pandemie.
A který ročník byl nějak výjimečný, ať už v jakémkoli smyslu?
Možná právě loňský, první bez Jiřího Bartošky. Bylo pro nás důležité udržet ho ve správných mezích. Nechtěli jsme, aby to byla nějaká tryzna, chtěli jsme oslavit to, co Jiří Bartoška pro festival znamenal, a zároveň uspořádat oslavu filmu a filmařů tak, jak si to vždycky přál. Chvílemi jsem se neubránila slzám. Moc mi chybí, stejně jako Eva Zaoralová. Často v určitých situacích myslím na to, co by mi řekli.
Je pro vás tento ročník, šedesátý, něčím specifický?
Vzhledem ke dvěma významným výročím, která připomínáme, bude asi specifický ze své podstaty. Chceme ukázat, jak významná akce to je, jaká je síla té tradice, co vše dokázal festival přežít a jaký je dnes. A věřím, že mě čekají další krásná setkání.
Obsáhlý článek Ženy Varů, představující mj. prostřednictvím fotografií Nguyen Phuong Thao deset dam, které už po dekády hýbou festivalem, si přečtěte ve zvláštní příloze k MFF KV v Reflexu č. 27/2026.
