nahoru

Těšínsko jako středobod česko-polských vztahů. Vydejte se za jeho bohatou historií

Lukáš Lhoťan 30. června 2021 • 15:00
Těšínsko jako středobod česko-polských vztahů. Vydejte se za jeho bohatou historií
foto: Lukáš Lhoťan

Pokud vás zajímá složitá historie Polska a České republiky, pak ideálním městem k jejímu hlubšímu poznání je Český Těšín a (polský) Těšín. Ještě před zhruba 100 roky se ovšem jednalo o město jedno, které bylo centrem historického území těšínského knížectví a bylo násilně rozděleno při vzniku Československa a Polska. V (polském) Těšíně naleznete například nejstarší jedno-apsidovou rotundu v Polsku. V Českém Těšíně se naopak můžete podívat na budovu jediné zachovalé původní synagogy, a když budete chtít, můžete se vydat i do nedalekých Gut (část Třince) podívat se na repliku vyhořelého kostela z 16. století.

Osobně navštěvuji oba Těšíny kvůli pracovním povinnostem často, takže procházky v parcích kolem řeky Olše či posezení v kavárnách obou měst mohu jen doporučit. Těšín byl historickým centrem Těšínského knížectví, které leželo mezi řekou Ostravicí v dnešní České republice a řekou Bělou v dnešním Polsku. Těšínské knížectví vzniklo roku 1290 a tamní vládci z rodu Piastovců se přiklonili k českému státu. Stali se tak leníky českého krále, a to roku 1327 za vlády knížete Kazimíra I. a českého krále Jana Lucemburského. Piastovci vládli v těšínském knížectví až do roku 1653, kdy vymřeli. Vlády nad knížectvím se tak oficiálně ujali Habsburkové, kteří měli nad ním kontrolu až do roku 1918, kdy knížectví zaniklo vznikem Československé a Polské republiky.

Vznik obou států byl pro Těšín a mnohé jeho obyvatele tragédií, protože jednak došlo k válce mezi Československem a Polskem o území knížectví, jejíž bolesti se dodnes po více než 100 letech úplně nezahojily, ale pro mnohé lidi bylo také tragédií i to, že rozdělením území došlo k násilnému rozdělení rodin, kdy některé zůstaly v Československu a jejich příbuzní v Polsku. Samotné dělení oblasti vedlo i k rozdělení města Těšín na Český Těšín a (polský) Těšín, byť Poláci se oficiálně dál drží pouze názvu Těšín. Označení polský Těšín se používá neoficiálně pro vymezení, o kterém Těšínu hovoříte, protože lidé z území bývalého knížectví stále mnohdy v hovorové řeči používají označení Těšín bez přídomku český, jako by podvědomě stále nechtěli přijmout realitu násilím rozděleného města. Hranicí mezi oběma Těšíny se stala řeka Olše (polsky Olza).

Oba Těšíny se ještě krátce spojily v jedno město v letech 1938 až 1945, kdy polská vláda využila Mnichovské dohody a vyhrožovala Československu vojenským útokem, pokud nebude souhlasit s anexí Těšína a okolí. Československá vláda po Mnichovské dohodě již nechtěla riskovat válku ani s Polskem, a tak okupaci svého území Polskou republikou nebránila. Tehdejší události zasely také další rány a bolesti, protože okupační polská správa se chovala vůči místním Čechoslovákům brutálně a docházelo k případům terorizování, šikanování a vyhánění do okleštěné druhé Československé republiky. Po okupaci Polska Německem v roce 1939 německé okupační orgány ponechaly Těšín spojený až do roku 1945, kdy po osvobození tohoto území Rudou armádou se hranice navrátily do podoby z roku 1920. Bohužel, mezi některými místními lidmi bolest ze způsobeného zla přetrvává až doteď.

Návštěva Těšína stojí minimálně za víkendový pobyt, neboť město je pohodlně dostupné vlakovou dopravou i automobilem, a to i z oblasti Prahy, a město samotné se svým okolím nabízí jak kulturní, tak rekreační vyžití.

Archeologický výzkum dokládá, že nejstarší část Těšína se nachází na polské straně, kde je dnes zámek s parkem (tzv. Zámecky vrch). Podle výzkumu zde již od 10. století bylo hradiště, které nejspíše nahradilo zničené hradiště v katastru dnešní obce Chotěbuz na druhé straně řeky (na území České republiky), které bylo nejspíše zničeno během válek velkomoravského knížete Svatopluka I. (vládl 871 až 894) s vislanskými kmeny. První písemná zmínka o Těšíně je z dokumentu papeže Hadriána IV. z roku 1155.

Na zámeckém vrchu pár kroků od řeky Olše a česko-polské státní hranice naleznete nejen zámek Těšín, ale i nejstarší jedno-apsidovou rotundu v Polsku – rotundu svatého Mikuláše a svatého Václava. Stavba rotundy je datována do druhé poloviny 11. století a původně se nacházela v areálu hradu, který byl později přestavěn na zámek. Podle pověsti byla rotunda postavena na místě původně pohanské svatyně zasvěcené bohyni Moraně – symbolu zimy či smrti. Rotunda je běžně přístupná veřejnosti, a pokud by byla uzamčena, klíče od ní jsou v Piastovské věži. 

V areálu Zámeckého vrchu také naleznete tzv. Piastovskou věž. Jedná se o poslední ze čtyř věží, které byly původně obrannými věžemi těšínského hradu. Věž byla postavena v první polovině 14. století a několikrát byla zvyšována její výška, která dnes dosahuje skoro 30 metrů. Věž je veřejnosti přístupná za drobný poplatek (7 zlotých) a je z ní nádherný výhled na oba Těšíny; za dobrého počasí jsou vidět i panorama beskydských hor.

Další zajímavostí v polském Těšíně je studna tří bratří, místo, na kterém se údajně setkali tři bratři z rodu Piastovců, kteří pak měli založit město Těšín. Studna je v současnosti zakrytá novogotickým altánem z roku 1868. Kdysi zde stávaly i dvě synagogy, které ale byly zničeny německými okupanty v roce 1939. Stále se zde však nacházejí dva židovské hřbitovy, a to starý (se zhruba 1 500 náhrobky, nejstarší je z roku 1686) a nový, zhruba 15 minut chůze od těšínského zámku. Ze zajímavých postav zde narozených je dobré zmínit amerického historika a poradce amerického prezidenta Reagana Richarda Pipese, který se narodil v (polském) Těšíně a jehož rodina patřila ve městě k zámožnějším měšťanům. Pipes později žil ve Varšavě a po okupaci Polska Německem uprchl s rodinou do USA.

Mezi další zajímavosti v (polském) Těšíně patří lovecký zámeček Habsburků na Zámeckém vrchu, Muzeum protestantismu (nachází se v prostorách Ježíšova kostela v Těšíně, někdy také nazývaného Kostel milosti v Těšíně, který také stojí za návštěvu), muzeum tiskařství, Šeršníkovo muzeum (nejstarší muzeum založené v českých zemích, ale po rozdělení Těšína se nachází v Polsku). Před rozdělením Těšína v roce 1920 se na jeho území nacházela i tramvajová trať zprovozněná v roce 1911, ale v důsledku rozdělení města trať zanikla. 

Když přejdete z polského Těšína přes některý z mostů do Českého Těšína, můžete se jít podívat například na jedinou dochovanou stavbu synagogy, která již ovšem neslouží svému účelu. Jedná se o budovu s maurskými prvky v ulici Božkové kousek od řeky Olše, kterou naleznete, když přejdete hned po mostě pod Zámeckém vrchem. Synagoga Schomre-Schabos byla postavena v roce 1928 v eklekticko-mauretánském stylu židovským sdružením Schomre-Schabos (Strážci šabatu). Budova je dnes ve správě Polského kulturně-osvětového svazu v České republice. Kvůli rozdělení Těšína došlo v roce 1926 i k zřízení židovského hřbitova na české straně; tento hřbitov existuje dodnes.

Pokud se budete procházet kolem řeky Olše na české straně, tak směrem od mostu pod Zámeckým vrchem po proudu řeky můžete dojít k památníku na tábor pro válečné zajatce Stalag VIII D Teschen. Tábor zde vybudovali němečtí okupanti v letech 1941 až 1945. V táboře byli internováni převážně Francouzi, Belgičani, Poláci, Sověti, Jugoslávci a vojáci zemí Commonwealthu (země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jejich bývalých kolonií). Německá okupační správa se chovala k zajatcům dle jejich národnosti a nejbrutálněji se chovali Němci k sovětským válečným zajatcům, které záměrně trápili hlady. Od roku 1979 na místě bývalého zajateckého tábora stojí památník, který byl po roce 1989 doplněn i vzpomínkovými tabulemi na místní rodáky povražděné sovětskou NKVD mj. při katyňském masakru.

Český Těšín je dnes oproti polskému Těšínu výrazně multikulturní město. Jsou zde zastoupeni nejen místní Slezané, ale i Poláci, Vietnamci, Slováci apod. Město je také pestré nábožensky, mimo římsko-katolické církve jsou zde zastoupeni i evangelíci a další křesťanské směry.

Proto stoji za pozornost i místní církevní architektura, například kostel Božského Srdce Páně v Masarykových sadech (postaven v roce 1894 podle návrhu architekta Ludwiga Satzkého), evangelický kostel Zmrtvýchvstání Páně spravovaný Luteránskou evangelickou církví (původně se jednalo o hřbitovní dům místní židovské obce z roku 1928, který byl v roce 2010 přestavěn na kostel), kostel sboru Církve bratrské (postaven v letech 1928 až 1929 podle návrhu architekta Edwarda Davida) či kostel apoštolů Petra a Pavla Na Nivách Slezské církve evangelické augsburského vyznání (vysvěcen roku 1932 a postaven s novogotickými prvky dle návrhu Edwarda Davida). V Českém Těšíně ještě naleznete i sbory s modlitebnami Apoštolské církve, jeden z nich sídlí v budově bývalé synagogy na ulici Božkové.

Co se týče kultury, tak rozhodně doporučuji navštívit Muzeum Těšínska (na Hlavní třídě), Muzejní knihovnu Silesia (taktéž na Hlavní třídě), Výstavní síň Muzea Těšínska (rovněž na Hlavní třídě) a ve městě se koná i každoroční festival. V Českém Těšíně se také nachází místní divadlo, které hraje představení i v polštině.

Když se budete procházet městem, můžete vidět mnoho zajímavých staveb, a to nejen místních vil apod., ale například i radnici, což je novorenesanční stavba vystavěná v letech 1928 až 1929 podle návrhu ostravského architekta Viléma Richtera.

V okolí Českého Těšína pak můžete navštívit například nedaleko ležící Areál slovanského hradiště Podobora – jedná se o archeopark přibližující život starých Slovanů v obci Chotěbuz (kde původně bylo v 9. století zničené slovanské hradiště kmene Holasiců, založené snad v 7. století; oblasti se také říká Starý Těšín). Areál skanzenu se nachází u silnice z Českého Těšína do Karviné zhruba 1 kilometr od vlakového nádraží Chotěbuz. Zajímavý je také zámek v Karviné-Fryštátě či zhruba 10 kilometrů vzdálený dřevěný kostel v Gutech (část Třince).

Protože původní historický dřevěný kostel v Gutech byl žháři podpálen (motivem byla nenávist ke křesťanství), na místě shořelého kostela byla postavena jeho přesná replika, která byla nedávno slavnostně otevřena. Proto jsem se při své nedávné návštěvě Českého Těšína rozhodl zajet se podívat i na tento kostel, který se nachází uprostřed přírody; pokud budete nedaleko, rozhodně doporučuji jeho návštěvu.

Celkově je okolí Českého Těšína vhodné nejen pro pěší turistiku, ale hlavně pro cyklisty a z Těšína je to kousek za zajímavostmi a přírodními krásami jak na slezské, tak i na polské straně. A pokud Těšínem budete pouze projíždět s malou zastávkou, dá se z něj pohodlně pokračovat například směrem na slovenskou Oravu. Pokud se rozhodnete Těšín navštívit, tak vám přeji příjemný pobyt a spoustu příjemných zážitků. 

Vývoj Polských hranic před 2. světovou válkou a po níVIDEO reflex.cz





Diskuse ke článku