nahoru

Město, kde se protíná několik světů. Istanbul pamatuje křižáky i římské císaře

Lukáš Lhoťan27. března 2021 • 16:00
Město, kde se protíná několik světů. Istanbul pamatuje křižáky i římské císaře
foto: Lukáš Lhoťan

Dnešní turecké velkoměsto Istanbul se rozprostírá na dvou světadílech – v Evropě a v Asii. Snoubí se v něm tisíciletá křesťanská historie se staletou historií muslimskou. Naleznete zde množství historických památek, ale také množství moderních obchodních center. Město, jež bylo po víc jak tisíc let centrem křesťanské velmoci a později si z něj udělala hlavní centrum i muslimská velmoc, rozhodně stojí za návštěvu.

Dnešní Istanbul bylo město původně založené na místě malé osady zvané Byzantion římským císařem Konstantinem I. Později město dostalo jméno Konstantinopol (na počest svého zakladatele) a také se mu říkalo Cařihrad. Teprve po jeho dobytí muslimskými Osmany v roce 1453 se město začalo nazývat Istanbul. I přes muslimské dobytí tohoto města v něm žilo dále pod muslimskou vládou velké množství křesťanů (hlavně Řeků), kteří ovšem většinově uprchli či byli vyhnáni po 1. světové válce.

Většina zbylých křesťanů a Řeků z města byla vyhnána či uprchla v 50. letech 20. století po vlně pogromů, které na ně organizovali turečtí nacionalisté a fašisté s tichým souhlasem tehdejší turecké vlády vedené ultranacionalistou Adnanem Menderesem, kterého nakonec svrhl vojenský převrat turecké armády. Následně byl Menderes za své zločiny popraven.

Město ležící na dvou světadílech je uprostřed protnuto Bosporskou úžinou. V evropské části města se nachází i většina historických památek. Bosporská úžina spojuje Černé moře s Marmarským. Jedná se o jednu ze strategicky významných světových námořních tras.

V Istanbulu jsem strávil jeden den ještě před začátkem koronavirové krize. „Odskočil“ jsem si do něj z pobytu v Bulharsku. Chtěl jsem totiž vyzkoušet nabídku cestovní kanceláře na výlet do historického jádra tohoto města s tisíciletou historií. Popsání historie Istanbulu a jeho památek by zabralo několikasvazkové knižní dílo a není na něj tedy prostor v tomto krátkém článku, ale pokusím se vám alespoň přiblížit některé z památek, které v rámci návštěvního programu nabízejí cestovní kanceláře z Bulharska. Ty vám většinou nabídnou variantu buď jednodenního, či dvoudenního pobytu, ale je možnost si koupit i několikadenní pobyt v Istanbulu přímo u české cestovní kanceláře. Jak jsem zjišťoval, tato nabídka je dostupná i dnes během koronavirové krize při splnění určitých podmínek.

Já osobně jsem vyrazil na jednodenní návštěvu Istanbulu s odjezdem z Nesebaru v Bulharsku. Jeli jsme kolem pobřeží a později odbočili do hor směrem na bulharské město Malko Tarnovo, kde jsme v horách překročili státní hranici Bulharsko – Turecko. Po vlastní zkušenosti doporučuji na hranicích nic nefotografovat, protože v oblasti je mnoho tureckých vojenských zařízení a turečtí vojáci nemají moc rádi, když se kolem nich fotografuje. Mohli byste mít tedy problémy.

Po zhruba čtyřech a půl hodinách jízdy jsme dorazili nad ránem do Istanbulu, kde jsme si v jednom hotelu odložili osobní věci a vyrazili na prohlídku historického jádra města, které se teprve probouzelo, a tak bylo na ulicích a náměstích velice málo lidí. Vzhledem k tomu, že v Istanbulu a okolí má žít přes patnáct milionů lidí, opravdu oceníte, že jsou ulice relativně prázdné.

Po společné prohlídce jsme se všichni rozešli s tím, že každý měl svůj individuální program. Byli jsme dohodnutí, že se v hotelu sejdeme ve čtyři hodiny odpoledne, kdy jsme měli vyrazit na zpáteční cestu do Bulharska. Naštěstí naše „centrála“ byla na okraji starého města, takže jsem se snadno dostal k mnoha historickým zajímavostem a měl i možnost si projít malé krámky istanbulských prodavačů a pro mne nejzajímavější krámky knihkupců.

Mezi největší památky Istanbulu, které doporučuji navštívit, patří například:

Hagia Sofia – chrám Boží Moudrosti. Původně křesťanský chrám (výstavba zahájená v roce 533 naší éry) a sídlo pravoslavného patriarchy. Po dobytí města muslimy byla křesťanům zabavena a přeměněna na mešitu jako symbol vítězství muslimů nad křesťany. Po vzniku Turecké republiky byl na příkaz zakladatele Turecka Kemala Mustafy (zvaného Atatürk – otec Turků) chrám jako mešita zrušen a byl proměněn v muzeum mající dokumentovat i křesťanskou historii města. Nedávno byl chrám opět přeměněn na mešitu v reakci na požadavek současného islamistického prezidenta Turecka Erdogana. Současný turecký soud označil rozhodnutí zakladatele Turecka Kemala Mustafy za nelegální. Tento chrám je jedním ze symbolů Istanbulu.

Mešita sultána Ahmeda – v turečtině zvaná Sultanahmet camii, jedna z největších mešit v Istanbulu. Nachází se v historickém jádru města a je to po Hagia Sofia druhý nejznámější symbol Istanbulu. Díky výraznému prvku obkladu z modrých dlaždic je tato mešita také zvaná Modrá mešita. Byla vystavěna v roce 1617 naší éry a ve své době byla vrcholem osmanské architektury. Nedaleko se nachází i muzeum koberců a mauzoleum sultána Ahmada I. Naproti této mešitě leží již výše zmíněný chrám Hagia Sofia.

Mešita Laleli – v turečtině Laleli Camii, také zvána jako Tulipánová mešita, byla vystavěna v 18. století naší éry a je to jeden z nejhezčích příkladů architektonického stylu osmanského baroka.

Sulejmanova mešita – v turečtině Süleymaniye Camii, jedná se o vrchol osmanské architektury klasického období. Stavba byla zahájena v roce 1550 naší éry. Protože se stavba nachází na kopci, je výraznou dominantou Istanbulu. Jde o celý komplex budov navazujících na mešitu. V samotné mešitě je pohřbeno několik významných osobností Osmanské říše.

Konstantinův sloup – jedná se o památku na zakladatele města Konstantina I. Sloup je symbolickým spojením pohanství a křesťanství, protože byl vysvěcen roku 311 naší éry při směsi křesťanských a pohanských obřadů. Původně na vrcholu sloupu byla i socha císaře, ale ta se tam již nenachází. Sloup je dnes, stejně jako další památky Istanbulu na seznamu památek světového dědictví UNESCO.

Serpent Column – Hadí sloup, jedná se o pozůstatek obětní trojnožky, vztyčený původně v řeckém městě Delfy na památku řeckého vítězství nad Peršany v bitvě u Platají roku 479 před naším letopočtem. První křesťanský císař přesunul sloup do Konstantinopole a zde stojí dodnes. Postupem doby byl sloup poničen a přišel tak o nádobu umístěnou na jeho vrcholu v sevření tří hadích hlav. Nejspíše byla ukradena západními křižáky. Hadí hlavy byly později odděleny od sloupu a jedna z nich se nachází v nedalekém muzeu.

Německá fontána – v turečtině Alman Çeşmesi, jedná se o fontánu postavenou ve formě altánku v roce 1900 na památku druhé návštěvy Istanbulu německým císařem Vilémem II. z roku 1898. Naleznete ji také ve starém městě nedaleko mauzolea sultána Ahmeda I.

Výraznými dominantami ve starém městě jsou i obelisky. Například obelisk Theodosia, jenž z Egypta nechal do Konstantinopole dovézt císař Theodosius I. roku 390 našeho letopočtu. Obelisk byl původně vytvořen za vlády egyptského faraona Thutmose III. (ten žil v letech 1479 – 1425 před naším letopočtem). Pak je tu také Zděný obelisk, který byl vybudován nejspíše za vlády Theodosiánské dynastie v Byzantské říši na přelomu 4. a 5. století našeho letopočtu.

V Istanbulu naleznete také 224 stále funkčních kostelů a 34 funkčních synagog. Samotný Istanbul byl po dobu několika staletí jedním z nejdůležitějších center židovství a židé zde žili pod muslimskou nadvládou, ale s mnohem většími právy než v tehdejší křesťanské Evropě. Osmanský vládce Bájezíd II. dokonce v roce 1492 vyslal do Španělska vojenskou flotilu pro židy vyháněné z této oblasti křesťanskými vládci, aby je bezpečně dopravili do Osmanské říše, která se je rozhodla přijmout a poskytnout jim nový domov. I když po vzniku Státu Izrael se z Turecka odstěhovala většina židů, i dnes v Istanbulu žije přes 20 000 tureckých židů.

V Istanbulu naleznete také další množství památek, které bych i já sám rád navštívil, a proto se plánuji jednou do Istanbulu vrátit na delší prohlídku. Za návštěvu například určitě stojí Galata Mevlevihanesi (klášter tančících dervišů), Galatská věž, Konstantinopolský Hippodrom, Konstantinopolské hradby, sloup Ghothů, sloup Marciánův, palác Topkapi a množství dalších paláců a muzeí.



Klíčová slova: Turecko, cestování, istanbul



Diskuse ke článku