nahoru

Víkend v Beskydech: Navštivte jednu z nejkrásnějších míst Moravy a Slezska

Lukáš Lhoťan 7. prosince 2020 • 13:30
Víkend v Beskydech: Navštivte jednu z nejkrásnějších míst Moravy a Slezska
foto: Lukáš Lhoťan

Beskydské hory jsou jednou z nejkrásnějších částí Moravy a Slezska, která je pohodlně dostupná i pro obyvatele Prahy a jejího okolí. Například vlakem jste z Prahy v Návsí za zhruba 4 hodiny jízdy. Proto se Beskydy hodí i pro víkendové pobyty spojené s výšlapem do hor v tomto trojmezí, tedy jak směrem na Polsko, tak na Slovensko.

Po výšlapech si můžete odpočinout v příjemném ubytování u místních Gorolů, dát si i nějakou tu štamprli a zažít na vlastní kůži tento náš svérázný kraj. Pokud vás zajímá také historie, naleznete zde i trosky původně rozsáhlého opevnění, budovaného proti nájezdům muslimských Osmanů a jejich uherských spojenců, které bylo později využito i během třicetileté války.

Pro zájemce bych rád uvedl pár aktuálních tipů na místa vhodná k návštěvě, kam jsem se nedávno sám vypravil. Začal bych masivem Čantoryje, který dnes tvoří hranici mezi Českou republikou a Polskem. Na polské straně jsou nejen lyžařské sjezdovky, ale i sedačková lanovka. Na vrchol se můžete vydat z české strany od města Nýdku, nebo lze automobilem či vlakem zajet na polskou stranu do Ustroń Polany a začít okružní výšlap po tomto masivu.

Podle místních lidových pověstí je masiv Čantoryje místem působení ďábelských sil. Tomu může odpovídat i přirozené jméno masívu Čantoryje – čartoryja, česky „čerti ryjí“. Existuje však i teorie, že místo dostalo jméno po události, kdy ve 13. století krajem táhli tatarští nájezdníci a na hoře měli postavit svému vládci (chánovi) stan, což se v latině píše Chantorium a vyslovuje se to Čantorium. V oblasti Čantoryje v době německé okupace působila česko-polská partyzánská skupina. Dnes se v místech partyzánského bunkru nachází pamětní deska. Vrchol Čantoryje je také tradičním místem setkávání esperantistů z České republiky, Polska a Slovenska. 

Masiv Čantoryje patří k nejnavštěvovanějším vrcholům Beskyd, neboť se zde nachází nejen turistická chata, ale také rozhledna na vrcholu Velká Čantoryje (995 m. n. m.), z které máte za dobrého počasí impozantní výhled až na Katovice, Malou Fatru a Tatry. Při výšlapu z české strany se můžete zastavit v oblasti zvané Zakámen, kde se nachází památník místního evangelického kněze, spisovatele a básníka Jiřího Třanovského (1592–1637) a místo sloužilo v dobách pronásledování protestantů po bitvě na Bíle hoře také jako tzv. lesní kostel.

Pokud chcete projít masivem Čantoryje delší trasou, můžete zvolit okruh přes Velkou Čantoryji na Malou Čantoryji (865 m. n. m.), která se již nachází na území Polska. Pro případné zájemce bych dodal ještě jeden užitečný tip. Pokud chcete po výšlapu relaxovat v příjemném prostředí, je možné na polské straně ve Visle strávit hezké chvíle v hotelovém akvaparku Tropikana, kde naleznete nejen soustavu několika vířivých bazénů s různými příměsemi, ale také solnou jeskyni, sauny a venkovní vířivky. 

Máte-li rádi záhady, pak bych vám doporučil i návštěvu části města Třince zvané Tyra, kde se nachází zajímavý kámen, který se stal centrem zájmu záhadologů. Česká televize se jím zabývala v rámci cyklu pořadů České tajemno: Utajené svatyně. 

Když jsem v lednu strávil několik dní na ostrově Malta, zaujaly mne tam rozsáhlé komplexy megalitických chrámů vystavěných před tisíci lety v dobách budováni megalitů. Osobně si myslím, že hlavním důvodem, proč podobné stavby nejsou i na našem území, je fakt, že na ostrově Malta byl kámen nejdostupnějším materiálem, kdežto dřevo bylo pro takové stavby poměrně vzácné. Naopak v našich končinách bylo dřevo nejdostupnějším materiálem, tedy proč by se někdo snažil namáhavě stavět podobné kamenné chrámy jako třeba na Maltě. Ale i tak se u nás nacházejí zajímavé kamenné monolity, které vyvolávají dojem, že mohly být využívány v dávných předkřesťanských dobách k rituálním účelům. 

Na samém konci Tyry je malá vyvýšenina, který vypadá, jako by byla uměle upravována, a na jejím vrcholu se nachází obrovský kámen zapuštěný v zemi. V tomto kameni jsou viditelné uměle vytvořené důlky a rýhy. Na bocích kamene jsou vyryty i symboly ondřejského a terčového kříže. 

Dnes již zemřelý správce třinecké hvězdárny Vladimír Knybel (1938–2014) při zkoumání kamene dospěl k názoru, že důlky mají astronomický účel a ukazují dny rovnodennosti a slunovratu. Podle jeho názoru se může jednat o dílo předkřesťanské společnosti, snad Keltů, a křesťanské symboly byly do kamene vryty později jako ochrana před předkřesťanskou pohanskou magií. V místě se možná odehrávaly tajemné pohanské rituály. Zkoumání kamene a historie Tyry se věnuje místní důchodkyně Eva Haltofová z občanského sdružení Tyra, která zájemcům ráda poskytne podrobnosti o dosavadních zjištěních.

Ale zpět k výšlapům na beskydské kopce. Dalším vrcholem, který doporučuji navštívit, je vrchol Čerchlaný Beskyd (945 m. n. m.), kde se nachází rozhledna zvaná Tetřev. Na vrchol vede několik cest a přes vrchol Kostelky (962 m. n. m.) se můžete dostat nahoru i pomoci lanovky z Dolní Lomné.  

Já osobně jsem tuto trasu podnikl z Mostů u Jablunkova, z části Šance, kde jsem nejprve navštívil volně přístupné pozůstatky rozsáhlé pevnosti zvané Šance. Protože se kdysi v oblasti nacházela hranice mezi Slezskem a tehdejším Uherským královstvím, byl Jablunkovský průsmyk strategickým místem. V době, kdy část dnešního Slovenska okupovala muslimská Osmanská říše a muslimští dobyvatelé pořádali společně se svými uherskými spojenci nájezdy na Moravu, byla v oblasti pohraničí vybudovaná síť opevnění nazvaná šance. Pevnost v oblasti Mostu u Jablunkova patří k zachovalejším pozůstatkům tohoto opevnění a je zde vybudované návštěvnické centrum.

Nedaleko trosek pevnosti Šance jsem zanechal automobil a vydal jsem se po lesní stezce na vrchol Čerchlaný Beskyd. Po několika kilometrech jsem došel na rozcestí pod vrcholem, kde je možné odbočit směrem ke slovenské hranici. Tam se hned za státní hranicí nachází skalní kaple svatého Huberta na Medvědí skále. Kaple byla vybudována v roce 2014 myslivci ze slovenského sdružení POLOM a za pomoci dalších slovenských občanů podle návrhu JUDr. Josefa Rišiana. U kaple je napsaná modlitba ke svatému Hubertovi: „Bože, ty jediný jsi dárce veškerého stvoření a krásy. Podřídil jsi přírodní síly člověku, aby je užíval k práci a odpočinku. Nauč nás na přímluvu svatého Huberta, patrona lovců, vážit si dar přírody, ochraňovat její krásu a bohatství, a tak se v pokoře podílet na tvé stvořitelské činnosti.“

Od kapličky se pak stejnou cestou vracíte zpět na rozcestí a poté směr vrchol Čerchlaný Beskyd. Po dosažení vrcholu se můžete občerstvit v místní horské chatě, rozhlédnout se z místní rozhledny Tetřev a buď se vrátit zpět, nebo pokračovat dále v túře na další vrcholy Beskyd.

Závěrem bych čtenáře ještě rád upozornil na místní lid – Goroly. Jde o obyvatele hovořící gorolským nářečím, které je směsicí převážně polštiny, němčiny a češtiny a je součástí širší rodiny gorolských nářečí v rámci Karpat. Tímto nářečím nejčastěji hovoří starší lidé. Pro mnohé obyvatele Čech se tak výprava do slezských Beskyd může stát v jistém smyslu slova cestou za exotikou. Doporučuji také ochutnat místní likéry a samozřejmě ovčí a kozí produkty. 



Klíčová slova: cestování, Beskydy, Trojmezí



Diskuse ke článku