Prima: podrazy k popukání
Televize Prima přináší divákovi nové formáty, dává na odiv své novátorství, ale přitom je v mnohých pořadech nejbulvárnější...
a nejpokleslejší ze současných médií u nás. Sama se však tváří jako neviňátko a tvrdí, že ony pořady jí přece dodávají jiné producentské subjekty.
Nedávno jsem psal o kartářkách a sklonu českých žen (různého vzdělání i věku) podléhat tomuto fenoménu při řešení osobních problémů (zdraví, vztahy, budoucnost), takže jsem nemohl opomenout pořad Volejte věštce. Kartářky-věštky ve studiu, co volajícím familiárně říkají zlatíčko, berou vše hákem: rozhodí na oko karty a pak vlastně jen podle data narození volajícího blábolí přibližnosti. A za pět minut další pán (spíš paní) na holení. Rutinérky, praktičky, podvodnice, podílející se na obrovském kšeftu. Několik žen mi potvrdilo: dvacet minut čekám na spojení do studia, někdy i marně, ale na účtu za telefon naskočí čtrnáct stovek. Mluvčí Primy však sdělila, že TV v tom nejede, a odkázala mě na producentskou firmu. Její manažeři připustili, že takové stížnosti dostávají, ale jen tři týdně. Jistěže, ostatní, kteří by reklamovali, se zřejmě stydí za to, že naletěli a raději mávnou rukou.
Nyní Prima zavedla další nový formát – o kvalitě jídel a nápojů v restauracích s názvem Ano, šéfe! V hlavní roli vystupuje kuchař Zdeněk Pohlreich. Pořad rovněž vyrábí producentská firma a zjevně dala „moderátorovi“ za úkol, aby slovníkem přitvrdil, protože nelze vyrábět nudu. A tak se on v drsnostech předvádí přímo jako puberťák a užívá si to až nechutně. Jistě, iluze o kvalitě našeho pohostinství nejsou na místě, spíš naopak, nicméně Pohlreich silně přehání. Zkoumané restaurace záměrně a prvoplánově zesměšňuje. Ke všemu vulgárně a neinteligentně. Není divu, že další restaurace, které se přihlásily, chtějí své „účinkování“ zrušit. Mluvčí Primy však s klidem prohlašuje, že restaurace přece věděly, do čeho jdou. Tomu se však lze jen usmát.
Poslední novinkou Primy je zábavný pořad Vím, cos dělal v pátek. Princip spočívá v tom, že přihlášený se nechá zhypnotizovat nepochybně zkušeným hypnotizérem (měl titul PhDr.) a poté dělá různé skopičiny, které zachycuje televizní kamera. Tentokrát šlo o mladou učitelku. Ta pak přišla do studia, kde se spolu s diváky nestačila divit, co v hypnóze předváděla. Například jako češtinářka ve vyjmenovaných slovech po „b“ psala pouze měkká „i“. Když jí hypnotizér napsal „Y“ a ptal se, co to je, odpověděla, že prak. Zábavné se to zdálo jen chvilku, protože vše bylo na jedno brdo. Hypnotizér jednoduše „vymazal“ paní učitelce v mozku ypsilon. Avšak tohle v pořadu nezazní ani na jeho konci. Protože diváci by se asi příště tak houfně nedívali. „Velká legrace“ taky byla, když hypnotizér poslal své médium pro gumu a pravítko, protože prý bude učit geometrii, do sexshopu. „Gumy“ tam měli, jak jinak, a pravítko? „Pohotový“ prodavač nabídl ptákoměr.
No řekněte, není to k popukání?
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ (Reflex online)
Související články:
Pavel Kovář: O ŽIVOTĚ V KARTÁCH (Reflex č. 39/2008)
Seriózní média ignorují svět esoteriky. Je totiž nezměřitelný, a proto málo věrohodný. Svým provozovatelům skýtá výdělky a zároveň je útočištěm mnoha citlivých lidí, většinou žen, nezřídka vysokoškolsky vzdělaných, při řešení životních těžkostí...
TAJEMSTVÍM JSME OBKLOPENI, říká Stanislav Komárek, biolog, filosof a znalec C. G. Junga (Reflex č. 39/2008)
Slyším-li slovo „esoterický“, obestírají mne vždycky mrákoty, protože se tím označuje ona zkomercializovaná forma „tajemna pro začátečníky“, zahalená do obláčku vůně tyčinek a aromatických esencí...
Pavel Kovář: KDYŽ SE PŘEDPOVĚĎ NEVYPLNÍ, VRÁTÍM PENÍZE (Reflex online, 19. 9. 2008)