Něco jako národní povaha asi neexistuje (už proto, že i národ je jen myšlenková konstrukce), ale přesto sociologové a publicisté s tímto pojmem pracují, protože pomáhá utvářet národní identitu a slouží k hlubší seberefl exi: pomáhá národům pojmenovat rozpor mezi tím, co si o sobě myslí a jak se chovají. Protože před časem více než půl roku u nás neexistovala řádná vláda a Česká republika se proměnila v největší nevládní organizaci na světě (Jacques Rupnik), měli bychom si nejspíš položit stejnou otázku, jakou si pokládali naši předci: Jací jsme? Jaká je naše národní povaha? O čem naše neschopnost přistupovat na kompromisy jako základní princip konsensuální politiky svědčí?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
