rád bych se Vás zeptal na psychologii ženského přístupu k mužským kamarádům. Už několikrát se mi stalo, že jsem měl kamarádky, které se spolu se mnou zúčastňovaly mnoha akcí (výlety do přírody, kultura atd.). Jakmile ale našly partnera na vážný vztah, jako by se po nich slehla zem. Přitom já jsem na ně nic nezkoušel, mám rád kamarádky, opravdu jenom jako kamarádky. Má otázka je: Jak to mají ženy s mužskými kamarády? Berou je jako potenciální partnery (otce jejich dětí)? Nebo pro ně není z evolučního hlediska „vhodné“ mít mužské kamarády, jakmile toho hlavního „chlapa“ (potažmo otce) najdou?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
