nahoru

Jiří, vraťte se, vše odpuštěno aneb Zvláštní symbióza Reflexu s Paroubkem

Marek Stoniš 4. října 2020 • 19:00
„Petro, nebýt mě,  nežila bys.“
„Petro, nebýt mě, nežila bys.“
• foto: 
Archív

Obálka s Jiřím Paroubkem je poslední z řady asi sedmi titulek, na nichž se expremiér a předseda ČSSD od roku 2009 objevil. Reflex hlavně v letech 2009–2010 prožíval s J. P. jakousi zvláštní symbiózu. Troufám si tvrdit, že v prvním plánu nešlo o politiku jako takovou, ale o symbolické vyzařování.

Z dnešního pohledu byl Jiří Paroubek standardní sociální demokrat. To, co děsilo nejen nás, naše čtenáře, ale také velkou část veřejnosti, byl autoritativní styl jeho vystupování a slovní pokusy dostat KSČM do vládní hry.

Před deseti lety ještě většina lidí v produktivním věku poznala komunismus a specifickou kulturu vystupování, které se říkalo papalášství. Jiří Paroubek svým vystupováním působil jako jeho ztělesnění. Z dnešního pohledu to však byl pes, jenž se sice mračil a občas i štěkal, ale nekousal – žádný střet zájmů, žádné provázání jeho firem se státem, žádné ovládání části médií jako v případě současného premiéra Babiše. Chce se nostalgicky zvolat: Jiří, vraťte se, vše odpuštěno.

A pak tam byl ještě jeden moment, který nakonec způsobil Paroubkovu nepopularitu i u jeho voličů. Společně s novou manželkou Petrou začali ze svého vztahu dělat věc veřejnou.

Když však někdo do bulváru – obrazně řečeno — prodává své soukromí, musí počítat s tím, že někdo jiný poukáže na různé nesrovnalosti. Nebo je zesměšní.

Tak to udělal Reflex, když na příběhy rodiny Paroubků reagoval koláží legendární fotky Yoko Ono a Johna Lennona v posteli. Když se pak o sedm let později začali manželé Paroubkovi přes média napadat, připravil náš kolážista Říha víceméně vzpomínkovou obálku smutného expremiéra.

Celé číslo si můžete přečíst zde >>>

Reflex 09/2017

 





Diskuse ke článku