Kolumbijská vláda uzavřela novou, revidovanou dohodu s povstaleckým hnutím FARC. Ta by měla definitivně uzavřít 52 let trvající bolestivou kapitolu historie země. Novou mírovou smlouvu podepsali strany 6 týdnů poté, co tu původní zamítli Kolumbijci těsnou většinou v referendu.
I tuto mírovou smlouvu však zřejmě bude muset schválit referendum. Nová dohoda například uvádí, že FARC, neboli Revoluční ozbrojené síly Kolumbie, budou muset současné vládě předložit rozsáhlou zprávu ohledně výroby a prodeje drog. Právě z prodeje drog, ale také únosů a vražd FARC čerpal své finanční prostředky. Vláda by ráda dostala prodej drog pod kontrolu a zredukovala jej. Nová mírová smlouva také do značné míry limituje fungování soudních tribunálů, které budou vyšetřovat válečné zločiny představitelů FARC. Jejich práce bude omezena časovým úsekem deseti let, během nichž budou muset zločiny vyšetřit. Omezen bude také přístup zahraničních smírčích soudců, s nimiž naopak původní dohoda v rámci zajištění určité nezávislosti počítala. Nynější dohoda však se zahraničními soudci nepočítá. Naopak zahraniční pozorovatelé, kteří slouží jakožto určitá síla potvrzující legalitu a hlavně účinnost mírové dohody a následného mírového soužití, v zemi určitě po ratifikaci nové smlouvy přítomní budou.
Hlavním problematickým bodem, který zřejmě zhatil ratifikaci referendem předchozí mírové smlouvy, je bod týkající se omilostnění bojovníků FARC. Protože se občanská válka dotkla statisíců rodin, jsou tyto rodiny nespokojené s představou, že viníky únosů či dokonce smrti jejich blízkých nikdo nepotrestá. Prezident Juan Manuel Santos však uvedl, že v nové mírové smlouvě stejně nemůže být uvedena délka vězení pro ty, jež soud shledá vinné. Slíbil však, že zločiny představitelů a členů FARC projedná k tomu speciálně ustavený soud. Je však jasné, že rozzlobeným Kolumbijcům nemůže ani prezident slíbit, že budou všichni členové FARC potrestáni, a ještě ve smlouvě uvést délku jejich věznění. Santos také zmínil, že viníci budou potrestáni zvláštními tresty, jako třeba domácí vězení, omezený pohyb pouze v určitých oblastech nebo veřejně prospěšné práce. Celá procedura však bude právně velmi složitá.
Kolumbijci musí podle Santose především pochopit, že hlavním cílem mírové smlouvy je zamezení dalších bojů, zbytečných úmrtí a únosů. Jako hlavní devizu smlouvy vidí prezident složení zbraní, a to bezpodmínečné a okamžité. Je ale nutné, aby toto přijali i kolumbijští občané. Zároveň bude nutné FARC doslova demontovat, aby z něj mohlo vzniknout regulérní politické uskupení, které by se legálními metodami mohlo podílet na regulérní vládě v zemi.
Prezident Juan Manuel Santos získal za své usilovné snažení o nastolení míru v zemi Nobelovu cenu. Má však v zemi stále mnoho odpůrců. Mezi ně se řadí například bývalý prezident Uribe, který údajně již o novém znění smlouvy se Santosem hovořil. Občanská válka v Kolumbii trvala v roce od roku 1952, jedná se tak o jeden z nejdéle trvajících konfliktů v moderní historii. Přišlo během něj o život na 220 tisíc lidí a miliony Kolumbijců musely opustit své domovy. Příměří bylo v kubánské Havaně uzavřeno letos v červnu.
