Nenávist

Nenávist Zdroj: Pixabay

Z demonstrace proti islamizaci, médiím, neziskovkám a xenofilním politikům
Neschopnost diskutovat
Z demonstrace proti islamizaci, médiím, neziskovkám a xenofilním politikům
Z pražské demonstrace proti islámu
4
Fotogalerie

Člověk v tísni: Nejvíc nenávidí muži mezi 30 a 50 lety

Neziskovka Člověk v tísni zkoumala loni v létě nárůst internetové nenávisti – kdo ji šíří, jakými kanály a čeho se nejvíce týká. Z analýzy vyplývá, že nejvíc nenávidí středoškolsky vzdělaní muži zhruba od 30 do 50 let.

Studie Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích byla provedena od června do září 2015, kdy se zejména s příchodem stovek tisíc uprchlíků do Evropy akcelerovala dynamika hate speech a hoaxů (falešných poplašných zpráv) na sociálních sítích a v online diskuzích na zpravodajských serverech: „Nenávistné projevy směřovaly zejména proti uprchlíkům, migrantům, muslimům a islámu, přičemž se tyto kategorie často protínal,“ vysvětluje mediální koordinátorka projektu Hana Daňková.

Na Facebooku dominovaly příspěvky a komentáře na téma migrace (88 000 komentářů, tedy cca. 56 % ze všech analyzovaných příspěvků) následované výroky na téma muslimů a islámu (49 000 komentářů, tedy cca. 31 % z analyzovaných příspěvků). Podobná situace panovala v létě 2015 i v diskusích pod články na zpravodajských webech. Varovné bylo především naladění diskusí. Přibližně 80 % výroků na téma islámu a muslimů mělo negativní až nenávistný obsah, v případě výroků o migrantech jako takových pak tvořily negativní a nenávistné výroky asi 62 % z celkového počtu.

Z analýzy vyplývá, že největší skupinu autorů nenávistných projevů na Facebooku tvořili muži ve věku 30–50 let se středoškolským vzděláním. Mezi aktivními producenty nenávistných výroků nebylo zastoupeno větší množství mladých lidí pod 30 let ani seniorů přes 60 let, neprokázalo se také větší zastoupení sociálně vyloučených vrstev a nezaměstnaných.

Analýza dokazuje mimořádný význam sociálních sítí a diskusních fór pro utváření veřejné debaty a jejich schopnost nepřirozeně vychýlit naladění celé společnosti svým směrem,“ říká výkonný ředitel online vydavatelství Internet Info Ján Simkanič. „Sociální sítě a diskuse na zpravodajských serverech nejenže poskytují zázemí pro extrémní projevy uživatelů, ale kvůli technologickým vlastnostem prostředí a z pragmatických obchodních důvodů jejich dopad zrychlují a násobí.“

Člověk v tísni podotýká, že vedle nedůvěryhodných informačních portálů hrají důležitou roli v šíření hate speech také zavedená masová média, u nich záleží na tom, jaké kladou diskutujícím podmínky – zda se například musí zaregistrovat, aby mohli diskutovat, či zda média zvládnou diskuze moderovat. A samozřejmě hraje roli také tlak na šokující titulky a negativní vyznění zpráv, které mají přinést čtenost a sdílenost.