nahoru

S mokrýma nohama na suché Šumavě

TOMÁŠ FEŘTEK18. srpna 2005 • 11:05

Vlastně bych nečekal, že bude tak složité chodit suchým lesem. Už dlouho jsem nezdolával sotva kilometr hodinu a neletěl po hlavě ze svahu pět metrů mezi trávou a borůvčím. A taky bych nečekal, že v suchém lese zapadnu do močálu po kolena. O Šumavě se teď zase vedou spory, tak jsem se tam zajel podívat.


I v časech internetové žurnalistiky není nad to, vidět věci na vlastní oči. Vzal jsem si k tomu dopisy premiérovi, kterého obce, občanská sdružení i politici žádají, aby zastavil „šílený přírodovědný experiment“ a poručil na Šumavě zase zasahovat proti kůrovci, protože jinak hrozí rozpad lesa, vyschnutí a eroze půdy. Na nový horský les prý budeme muset čekat tři sta let a lidé na Šumavu zanevřou. Ty spory, jak zasahovat proti kůrovci, ponechám stranou, nepřipadám si v tom směru příliš kompetentní, ale co jsem viděl, je v podstatném rozporu s tím, co jsem si přečetl.
Prošel jsem „zážitkovou trasu“ na Březníku, u hranic, kde je rozloha suchého lesa největší. Trochu proti předpisům jsem pak vlezl na svahy Malé Mokrůvky, kde značená cesta nevede, a tady jsem padal, přelézal, brodil se močálem a nakonec zabloudil, takže jsem omylem sešel do Bavorska. Užitečné, pokud chcete vidět, jak vypadá les zhruba pětadvacet let po kůrovcové kalamitě, když se nechá sám sobě. Nad prameny Vltavy jsem se zase vrátil zpátky do Čech a měl po tom bavorském intermezzu pocit, že je to u nás pořád vlastně velký lesní závod - oplocenky, složiště dřeva - vhodný tak leda pro provozování cyklistiky. Tolik je tu asfaltek a širokých cest pro náklaďáky.
Po tom výletě musím konstatovat, že na les určitě tři sta let čekat nemusíme. Je tam už dnes, zajímavý, dramatický, jen jiný, než na jaký jsme zvyklí. Ale suchý není ani náhodou, vody je tu spousta, určitě víc než na vykácených pasekách, kde se lesáci snaží pěstovat nový les za oplocenkami. Mezi padlými stromy rostou nové smrčky, ale jsou tu už i kusy vyššího lesa, který kalamitu z nějakého důvodu přežil. A dokonce i na svazích Mokrůvky zarostlých vysokou trávou, kde je pod stromy malých smrčků podstatně méně, nový les vzniká. Jen jinak. Musíte popojít sto metrů a obvykle najdete koláč vzrůstajícího lesa, kterému se tady daří kromě jiného proto, že vysoká sem chodí na pastvu nerada. S kopýtky se přes padlé kmeny leze ještě hůř než v pohorkách. Takže ani sucho, ani eroze, ani rozpadlý les. Hodně vody a nových stromů. Ale řekl jsem, že nejlepší je vidět. Tak nabízím alespoň čtyři fotografie. Zleva doprava – Takhle vzniká v suchém lese nová generace. Tak se daří stromům na vykácených pasekách. Tak vypadá „mrtvý“ les na Mokrůvce. A tak to vypadá na bavorské straně, pár set metů od pramenů Vltavy. Nepojedete na výlet?
P.S. Na toto téma můžete hlasovat v anketě, kterou najdete u mě na stránce.

TOMÁŠ FEŘTEK


Kurzy měn
25,690
21,710
28,720
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře