nahoru

Je vegan, nekouří, nepije a vyhrává. Patrik Gažo je rebel mezi rebely

red24. července 2017 • 12:50
720p360p

Patrik Gažo je 25ti letý poloprofesionální biker, který se kromě freestyle MTB věnuje také studiu sociologie a enviromentalistiky na fakultě sociálních studií v Brně. Na českých a slovenských závodech se pravidelně umisťuje na prvních příčkách a má za sebou i další sportovní úspěchy. Zajímavostí je, že těchto výsledků dosáhl i díky veganské stravě. Jako vegan, který nepije ani nekouří, působí ve freestylové komunitě jako úkaz. 

Lidé si většinou pod pojmem MTB Freestyle moc nepředstaví. O co v tomto sportu jde?

Už samotný název MTB Freestyle napovídá, že se jedná o ježdění na horských kolech bez pevně daných pravidel. Přestože existují různé disciplíny – jezdí se ve skateparcích nebo i „street“ v ulicích - většina jezdců stále preferuje tradiční skoky na hlíně. Dá se říct, že královskou disciplínou je slopestyle, což je velké množství obrovských hliněných i umělých překážek za sebou, nejčastěji dolů z kopce, na kterých se nejvíce ukáže kreativita a vyježděnost jezdce. Podobně rozdílné jsou i cíle, za kterými se jednotliví závodníci ženou. Někteří se snaží stále víc zdokonalovat v tricích a přidávat nové a těžší kombinace, které jsou vysoko hodnocené na závodech. Jiní se zase zaměřují na to, aby byl trik plynulý a stylově předvedený, i když nepatří k těm nejtěžším. Každopádně je to sport založený na kreativitě, lásce k rychlosti a lítání a samozřejmě na super komunitě, která žije koly.

Jak dlouho se tomuto sportu věnujete a co vás na něm nejvíc baví?

Jezdím už něco přes 10 let, ale začátky byly těžké. Na Slovensku byl v té době tento sport ještě v plenkách, takže nebylo moc míst, kde se realizovat. Postupně se to ale zlepšovalo, hlavně pomocí naší Junkride crew, což je parta nadšenců do freestylu na BMX a MTB kolech. Hodně mi pomohlo, když jsem se kvůli studiu přestěhoval do Brna, kde už byly podstatně lepší podmínky. Takže se dá říct, že serióznější začalo být moje ježdění až v průběhu posledních pár let. To, co mě na tomto sportu baví, je souhrn více různých aspektů. Některé jednoduše nejde popsat slovy, je to o pocitu totální svobody. Když člověk chytne řídítka, okamžitě zapomene na všechny starosti a problémy a užívá si rychlost, adrenalin i let při několikametrových skocích. Perfektní pocit je i to, když člověk cítí, že se zlepšuje nebo když se naučí nový trik, případně zvládne nový trik na novém skoku. V neposlední řadě mě baví i celý životní styl okolo ježdění, to znamená cestování a poznávání nových míst a lidí. Myslím, že díky biku je můj život o mnoho levelů bohatší a jsem rád, že jsem se k tomu v mládí dostal.

Jaké jsou vaše největší úspěchy?

Nejvíc si cením asi výhry na posledním contestu před koncem sezóny 2015 v Brně s názvem Sport life 2015, jelikož obsazení jezdců bylo doopravdy silné. Na začátku sezóny 2016 jsem byl jedním ze čtyř vybraných evropských MTB jezdců na Downmall tour 2016. Cením si také pozvání na prestižní zahraniční závod Swatch Rocket Air ve Švýcarsku.

Zajímavostí je, že těchto výsledků dosahujete na veganské stravě. Jak jste se k tomuto životnímu stylu dostal?

Přechod na veganskou stravu byl proces. Od mládí jsem se pohyboval v hardcore-punkové subkultuře, kde je veganství velkým tématem. Přibližně v 17 letech jsem se po zhlédnutí dokumentu Earthlings (Pozemšťané) stal v podstatě ze dne na den vegetariánem. Sociální tlak je na člověka v tom věku obrovský, tehdy ještě nebyla ani taková nabídka produktů, jako je dnes. Každopádně jsem vždy věděl, že se chci dopracovat k veganství, protože vegetariánství je z etického i ekologického hlediska stále velmi problematické. K přechodu jsem se odhodlal o dva roky později, přičemž mi bylo oporou mnoho lidí z už zmíněného subkulturního prostřední. Asi rok na to, cca ve 20, jsem se dostal také k straight edge, tedy k abstinenci od veškerých legálních i nelegálních drog.

Byl jste mezi ridery prvním veganem?

Myslím, že určitě. Minimálně na českém a slovenském území.

Jak to ostatní jezdci v komunitě přijali?

Ze začátku bylo moje vegetariánství a veganství motorem mnohých sporů. Je to pochopitelné. Každý člověk má určité psychologické obranné mechanismy a hněv nebo hádka je jednou z možností, jak realitě vzdorovat. Tento kulturní šok u lidí zažívám samozřejmě dodnes, a to na různých místech, ale v bikerské komunitě už to skoro nikoho ze sedla nezvedne. Naopak se dá říct, že k tomu mnoho lidí přistupuje téměř s obdivem. Dokonce je pár bikerů, kteří se také posunuli alespoň k vegetariánství. Někdy se mi zdá, že daleko méně dokážou pochopit mojí abstinenci, než veganství.

Sportovci potřebují pestrou stravu, hodně bílkovin, vápníku a dalších látek. Zaznamenal jste od svého přechodu na veganskou stravu více zranění?

Zranění v tomto extrémním sportu určitě nezávisí na stravě. Je to něco, s čím se musí jednoduše počítat – selhat může jak technika, tak lidský faktor. Každopádně veganství je z výživového hlediska spíše benefitem. Právě přechodem na veganství se můj jídelníček rozšířil minimálně o polovičku. Bílkoviny, cukry, tuky a vitamíny přijímám z mnoha rozdílných zdrojů a moje strava je mnohem pestřejší než předtím. Samotná veganská strava samozřejmě není super-lék, může a nemusí být zdravá. Její výhoda, kromě etických a ekologických důvodů, je hlavně v tom, že obsahuje daleko menší množství škodlivých látek, než průmyslová živočišná strava. Díky tomu, že není tělo těmito látkami kontaminované,  se může efektivněji a rychleji regenerovat při zranění.

Řešíte stravu intuitivně nebo si svůj jídelníček pečlivě plánujete?

Na začátku jsem si musel nastudovat základy vyváženého veganského jídelníčku, nebylo to však nic složitého. Po těch letech už funguji úplně intuitivně a nikdy jsem neměl s ničím problém, krevní obraz mám vždy perfektní. Snažím se hlavně kombinovat různé druhy luštěnin, které obsahují hodně potřebných prvků. Nikdy jsem neměl vztah k dlouhému vaření a snažil se jíst co nejjednodušeji a tak, aby to zabralo co nejméně času. Proto pro mě byl skoro zázrak, když jsem objevil drink MANA, což je rychlá a plnohodnotná náhrada běžného jídla. Od té doby, co mě podporují, jsou pro mě snídaně a cestování nejšťastnější chvíle, protože nemusím řešit shánění jídla, ale mám rychlou a maximálně výživnou alternativu stále po ruce.

Studujete sociologii a enviromentalistiku, výběr studijního oboru u vás určitě nebude náhodný. Jaké jsou další aktivity, kterým se v tomto směru věnujete?

Jasně, živočišný průmysl velice úzce souvisí právě se znečištěním planety a s klimatickou změnou. Na druhou stranu je ale toto extrémní znečišťování důsledkem našeho současného ekonomického a politického nastavení. Tendence k neustále se zvětšujícímu růstu a zisku musí nutně narazit na limity naší planety. Právě to jsou témata, kterým se věnuji, a snažím se je přednáškovou, publikační nebo akademickou cestou, rozšiřovat.

Jak vidíte svou budoucnost? Jako úspěšný sportovec nebo spíše jako aktivista?

Po dokončení magisterského studia bych rád pokračoval, získal doktorát a dál se věnoval těmto oblastem. Skoro to tedy vypadá, že s dnešními mladými jezdci, kteří mají perfektní podmínky a množství času, už nebudu umět držet krok. Ježdění nemá být o tom šíleně trénovat a být nutně ten nejlepší, právě proto je to freestyle. Úspěšnost se dá měřit i jinými charakteristikami než množstvím vítězství na závodech. Důležité je, že to člověka baví. Úspěch v různých podobách se následně dostaví. 

red


Klíčová slova: sport, cyklistika, kolo, mtb, rozhovor



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře