Radosti a strasti mystifikace ministra Kalouska | Reflex.cz
reklama
nahoru
Politický deník Bohumila Doležala

Radosti a strasti mystifikace ministra Kalouska

Bohumil Doležal11. března 2011 • 08:55
Radosti a strasti mystifikace ministra Kalouska
„Topolánek byl můj premiér a přítel. Nikdy se nepřipojím k oblíbenému sportu „kopni si do svého Topolánka“.
• foto: 
Jan Šibík

O penzijní reformě, o Kalouskově tajemném telefonátu, o e-mailech Kateřiny Klasnové a také trochu o WkiLeaks a signálech slabosti vládního postavení.

reklama

 

Že penzijní reforma dozná velkých změn a že ty změny se budou týkat především sazeb DPH, bylo jasné už před jednáním K9. Návrhy, které byly údajně ve hře (zvýšení dolní sazby, tři sazby včetně nulové, jednotná sazba, ale o dost snížená (17 %) svědčily o jistém zmatku. Konečný výsledek vypadá jako složitá soustava kompromisů: pro příští rok se zvýší snížená sazba na 14%, horní sazba bude 20%. Od přespříštího roku bude jediná sazba, ale nikoli 20%, nýbrž už jen 17,5% - a to bez jakýchkoli výjimek. Podstatné je, že vláda vyslala další signál své nestability a slabosti svého postavení (jinak by asi sociální demokraty nenapadlo plánovat si její svržení cestou demonstrací). Proti vládě stojí tak říkajíc tři pilíře: prezident, opozice, vnitřní opozice (Věci veřejné). Celkový dojem je otřesný: projekt byl dosti překopán (z technického hlediska byl už v původním problém, jakmile se otevře prostor pro výjimky, otvírá se prostor pro naprostý zmatek), ale např. základní kritické výhrady prezidenta Klause (zejména spojení reformy se zvýšením DPH) nebyly zohledněny: vlk se nenažral a koza je na nejlepší cestě ke chcípnutí. Prezident dnes zveřejnil další článek v MfD. Včera tam měl článek Nečas. Politici se mění v publicisty. Je pozoruhodné, že takovýhle maglajz tu v krátkých dějinách ČR ještě nebyl. Člověk už pomalu neví kdo je vláda, kdo jde opozice, kdo je prezident (prezident představuje zároveň vládu, opozici i sama sebe). Vláda má dojem, že dosáhla jednoty, a chce jednat s opozicí, pro níž je i nový návrh nepřijatelný. Jenže: je ta nynější vládní jednota opravdu definitivní a nezhroutí se ze zítra nebo pozítří pod další palbou prezidenta – publicisty jako domeček z karet?

 

 

Druhá hlavní záležitost dne, Kalouskova „mystifikace“, s tím prvním souvisí. Ministr financí sdělil šéfredaktorovi MfD, že má k dispozici videozáznam z porady šéfredaktorů českých novin a časopisů. Tématem bylo zvýšení sazby DPH pro noviny (a knihy). Šéfredaktoři se chtěli domluvit mj. na společném dopise vládě a parlamentu (obsahem měla být výzva sazbu nezvyšovat). Kalousek chtěl sestřih záznamu dát k dispozici v pořadu ČT Hyde park. Zpráva vypadala na první pohled jako nepříliš věrohodná (pořídit videozáznam ze schůzky, která se konala v redakci MfD, by muselo být dost náročné), vzbudila však mezi účastníky jakousi paniku. Proč? Je přece přirozené, že se scházejí a jednají o té věci bezprostředně se jich dotýká, není na tom nic v zásadě nelegitimního, Kalousek tvrdí, že „veřejná diskuse o penzijní reformě je zásadním způsobem ovlivněna ekonomickými zájmy vydavatelů novin“, to vypadá jako by říkal, že nám tu prostřednictvím svých zdejších přisluhovačů diktuje své zájmy mezinárodní kapitál – něco podobného by člověk hledal spíše na stránkách Haló novin. Nerozumím např. jedné věci, kterou dnes zmiňuje i Martin Fendrych v Týdnu.cz: proč pan Čásenský panu Kalouskovi neřekl: máte nahrávku? No tak ji klidně zveřejněte! Kalousek zjevně žádnou nemá a prasklo by to. Dnes Kalousek své včerejší tvrzení dementoval, žádnou nahrávku nemá, chtěl si jen ověřit, zda se šéfredaktoři opravdu scházejí a jednají o sazbě DPH na tisk. Je pravda, že informace o schůzce byla tím, jak na Kalouskovu zprávu o nahrávce šéfredaktoři reagovali, potvrzena. Je taky problematické, má-li si člen vlády vypomáhat takovýmhle lstivým vtipkováním. Navíc se mu podařilo média proti sobě dosti rozlítit. Na druhé straně si nemohu odpustit poznámku, že Kalouskova „mystifikace“ by vypadala docela jinak, kdyby u nás nebylo obvyklé, že se život politiků „dokumentuje“ způsobem obvyklým spíš u tajných služeb (a příslušníci tajných služeb, tedy bývalí, v aférách občas figurují). Když pak politik předstírá, že dělá něco podobného, zvedne se bouře nevole. Kdyby Kalouskův záznam existoval, připomínalo by to aféru Watergate (dosti vzdáleně, ovšem). Ale je dobré taky připomenout, že konečnou stanicí investigativní žurnalistiky, založené na podobných technikách, je WikiLeaks. Svoboda projevu, která požírá sama sebe. Takže bych se až tolik nevztekal. A mimochodem, dnes vyšla v MfD zpráva o jakémsi mailu, který poslala někdy v říjnu místopředsedkyně VV Klasnová několika dalším vedoucím představitelům strany. Stěžuje si na autoritativní politiku svého manžela Víta Bárty. Konflikt se zjevně mezitím urovnal, MfD má k dispozici plný text mailu a přetiskla ho. Od zprávy je těžké si odmyslit, že se někdo hrabe buď v soukromé e-mailové korespondenci paní Klasnové, nebo v e-mailové korespondenci VV, nebo v obojím. Kdo asi? Slušný člověk to nebude, slušní lidé to nedělají (že by to byly „orgány činné v trestním řízení“, které by to dělaly s oficiálním požehnáním, nepředpokládám).

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama