nahoru

Lžou víc politici, nebo novináři?

Miloš Čermák 2. dubna 2005 • 00:49

Obelhala britská vláda své občany, když na podzim 2002 tvrdila, že Saddámovy zbraně mohou bezprostředně ohrozit Evropu? Anebo lhala veřejnoprávní stanice BBC, když o půl roku později odvysílala reportáž, podle níž Tony Blair irácké nebezpečí vědomě zveličil? Aspoň zčásti by na tyto otázky měla odpovědět zpráva lorda Huttona o vyšetřování zveřejněná tento týden v Londýně. Sebevražda zbrojního experta a otazníky kolem politické budoucnosti britského premiéra jsou ovšem jen atraktivním aranžmá problému, který je obecnější a možná i významnější. Lžou víc politici, anebo novináři?

Rozhlasovou reportáž obviňující vládu z účelového zveličování irácké hrozby odvysílala BBC loni 29. května. Jejím autorem byl reportér Andrew Gilligan, který podle svých slov vycházel z informací "nejmenovaného zdroje pracujícího v tajných službách". O tři dny později poskytl Gilligan rozhovor britskému nedělníku Mail on Sunday. Řekl v něm, že zprávu o iráckém zbraňovém programu přikrášlil osobně premiérův poradce Alastair Campbell, jinak též jeden z nejmocnějších mužů Blairovy administrativy a podle médií jeden z hlavních "architektů" premiérovy politické kariéry. Bývalý bulvární novinář a maratónský běžec je zosobněním módního termínu "spin-doktor", který sice vymysleli Američané, ale od nástupu labouristů k moci se zabydlel především v Británii.
Používá se pro lidi, co ovlivňují média ve prospěch politiků. Všichni se shodují:

Foto
Gilliganovo obvinění vlády se ani tak netýká Iráku, který stejně už spojenci porazili a dobyli. Důležitá otázka zní, zda "spin" nezašel příliš daleko. Reportáž odstartovala spor mezi britskou vládou a BBC. Klíčová otázka zněla jasně: kdo byl zdrojem Gilliganovy reportáže? A dá se jeho informacím věřit? Blairův kabinet požadoval po BBC zveřejnění jména zmíněného člověka, to však stanice odmítla. Ochrana zdroje patří mezi základní žurnalistické ctnosti. Gilliganovi nadřízení prohlásili, že okolnosti vzniku reportáže včetně jména zdroje znají a že za prací svého reportéra plně stojí. Nicméně se ukázalo, že určité nepřesnosti v reportáži jsou. Gilligan například mluvil o zdroji ze "zpravodajských služeb", ve skutečnosti šlo o muže z ministerstva obrany. Britská vláda se pokusila spor urovnat a nabídla nejvyššímu vedení BBC včetně generálního ředitele Grega Dyka schůzku na nejvyšší úrovni. BBC ji však odmítla s tím, že by se veřejnost mohla domnívat, že taková schůzka ohrožuje její nezávislost. Jméno tajemného zdroje veřejnost stále neznala. Mezitím se celou causou zabýval výbor pro zahraniční záležitosti britského parlamentu. Ten došel k závěru, že vláda postupovala při prezentaci informací o iráckém zbrojním programu propagandisticky, ale poradce Alastaira Campbella obvinění z jejich "vylepšování" očistil. Zhruba v polovině července předstoupil před zmíněnou parlamentní komisi nenápadně vyhlížející devětapadesátiletý muž.
Mikrobiolog David Kelly byl zaměstnán na ministerstvu obrany a v devadesátých letech působil jako expert OSN na irácký biologický program. Renomé si získal už na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se podílel na obdobné inspekční práci v Sovětském svazu. Když Kelly v parlamentu odpovídal na otázky poslanců (a mnozí z nich si nebrali servítky), britská vláda už věděla, že právě on je tajemným Gilliganovým zdrojem. Spekulovala o tom i média, i když oficiálně to nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil. David Kelly o své účasti na reportáži mluvil se svými nadřízenými již 4. července. Byl pokárán za nedovolený kontakt s novinářem, ztráta zaměstnání ani jiný vážnější trest mu však prý nehrozily.

SMRT V LESE

Až dosud kauza spíše probublávala pod povrchem. Ale tři dny po Kellyho výpovědi v parlamentu došlo k dramatickému obratu. Policisté našli v lese poblíž Harrowdown Hillu západně od Londýna Kellyho tělo. Vědce od předešlého dne pohřešovala manželka. Odešel na procházku do lesa, ale už se nevrátil. Policie vedle těla našla nůž, kterým si pravděpodobně podřízl zápěstí, a léky utišující bolest. Pozdější zkoumání vyloučilo cizí zavinění a potvrdilo sebevraždu. Zpráva o smrti Davida Kellyho znamenala bezprostřední politické zemětřesení. Premiér Blair se ji dozvěděl na palubě letadla letícího z Washingtonu do Tokia. Aféra poznamenala jeho dlouho plánovanou asijskou cestu. "Pane premiére, máte na rukou krev?" zeptal se ho reportér listu Daily Mail.
Vůbec britské deníky reagovaly velmi emociálně. "Jste na sebe pyšní?" zněl palcový titulek listu Daily Mail otištěný vedle fotografií Blaira, Campbella a ministra obrany Geoffa Hoona. Levicový bulvární deník Daily Mirror zase zveřejnil na titulní straně fotografii dr. Kellyho s palcovým titulkem: "Uspinován k smrti." Střízlivý pravicový Daily Telegraph napsal, že se Kelly stal "obětním beránkem". Snažit se
Foto
přesně porozumět motivům sebevrahů je problematické. Roli hrají nejen objektivní a známé okolnosti, ale i celá řada dalších faktorů, například psychický stav či případná skrytá duševní porucha. Ne že by v případě Davida Kellyho existovalo nějaké takové podezření. Podle své manželky byl klidným a vyrovnaným mužem, který nesmírně tvrdě pracoval, a i když si údajně připadal mírně nedoceněný, měl za sebou velmi úspěšnou kariéru vědce i vládního úředníka. Aféru spojenou se svým jménem však nesl těžce. Byl tedy k sebevraždě dohnán? A pokud ano, kdo nese hlavní vinu? To jsou velmi zjednodušující otázky. Mnozí měli potřebu se bránit. Především Kellyho zaměstnavatel. Ministerstvo obrany zdůraznilo, že na vědce nečinilo žádný tlak a že rovněž nepočítalo s oficiálním zveřejněním jeho jména. Podíl v tomto ohledu vyloučil i Blairův kabinet. Pod tlak se ovšem dostala také veřejnoprávní BBC. Ta tři dny po Kellyho smrti poprvé oficiálně potvrdila, že vědec byl hlavním, či spíše jediným zdrojem informací pro reportéra Gilligana. Problém byl ovšem v tom, že Kelly při výslechu v parlamentu uvedl, že BBC vysílala věci, jaké nikdy neřekl. Lhal on, anebo Gilligan? BBC se opět za svého reportéra postavila. Respektovaná stanice, která je ve světě často vydávána za vzor novinářské nezávislosti a profesionality, byla v tíživé situaci. Deník Financial Times dokonce napsal, že jde o největší krizi v její dosavadní historii.

A NEJVĚTŠÍM LHÁŘEM JE ...

Počátkem srpna byla ustavena speciální vyšetřovací komise vedená soudcem Brianem Huttonem. Ten deklaroval naprostou nezávislost a také to, že bude ve všech ohledech postupovat pouze dle svého uvážení. Komise vyslechla celkem 74 svědků včetně premiéra, ministrů či nejužšího vedení BBC. Zveřejnění závěrečné zprávy se očekávalo již loni na podzim, nakonec však bylo odloženo na 28. ledna. Premiér Tony Blair v neděli pro list The Observer připustil, že skandál může vyústit jeho odchodem z funkce. Dodal však, že si myslí, že bude premiérem i "za týden". Stanice BBC svou bitvu o důvěryhodnost začala už s týdenním předstihem. Ve středu 21. ledna odvysílala devadesátiminutovou reportáž "Boj až do smrti", kterou připravili tvůrci nedělního respektovaného investigativního pořadu Panoráma. Mimořádné vydání se zaměřilo především na roli samotné BBC. Výsledek pátrání reportérů pořadu Panoráma je pro stanici nepříliš lichotivý. Jak se ukazuje, Andrew Gilligan asi opravdu interpretoval výroky Davida Kellyho velmi nepřesně. Vědec zpochybnil tvrzení Tonyho Blaira, že Irák může na Evropu zaútočit "během pětačtyřiceti minut".
Nicméně trval na tom, že Saddámův režim hrozbu představuje a že může zaútočit během několika dní nebo týdnů. To však už v Gilliganově reportáži nebylo. Pořad nelítostně kritizoval také vedení stanice, že Gilligana podporovalo. A to i v momentě, kdy o jeho chybách vědělo. "Když ředitel zpravodajství Richard Sambrook konečně nahlédl do poznámek Andrewa Gilligana, zjistil, že v jeho verzi jsou mezery. Ale i nadále stál plně za ním," řekl minulou středu z obrazovky BBC reportér John Ware o svém bezprostředním nadřízeném, řediteli zpravodajství Richardu Sambrookovi. Kritika neminula ani generálního ředitele Dyka. Oba šéfové BBC byli z přípravy "očistné" reportáže zcela vyloučeni. Ještě několik dní předtím neměl Greg Dyke ani nejmenší tušení, že se speciální díl pořadu Panoráma bude vysílat ve středu večer v hlavním vysílacím čase a že bude o půl hodinu delší než obvykle. Nikdo ze zúčastněných včetně reportéra Gilligana neměl možnost reportáž vidět dřív než na obrazovce. Ušetřena nezůstala ani britská vláda. Jak tvůrci pořadu jednoznačně konstatovali, postupovala v interpretaci zpráv o iráckém zbrojním programu propagandisticky a účelově. Takže nese také svůj díl viny. Britská veřejnost přijala pořad "Boj až do smrti" se smíšenými pocity. Bude mít podobně nejednoznačné vyznění i dlouho očekávaná zpráva lorda Huttona? A znamená to, že nikdo z politiků či lidí z médií nakonec neponese osobní odpovědnost? To se ukáže v nejbližších dnech. Demokracie nemůže fungovat aspoň bez určité míry důvěry lidí v politiku a zároveň v média.
Lze pochopit rozladění Britů nad tím, že v kauze Kelly nejspíš více či méně lhali všichni. Teď se naopak snaží, aby ztracená důvěra byla obnovena. A je sympatické, že velký úklid nespočívá jen v tom, že se nepříjemnosti zametou pod koberec. V tom se z této zdánlivě vzdálené politické detektivky můžeme poučit.

AUTOR JE REDAKTOREM LIDOVÝCH NOVIN



Kurzy měn
25,280
20,500
28,590
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře