OECD se přimlouvá za snadnější zaměstnávání žen s dětmi, které u nás na dlouhou dobu vypadávají z trhu práce. Kvůli tomu pak mají nízké příjmy i důchody.

OECD se přimlouvá za snadnější zaměstnávání žen s dětmi, které u nás na dlouhou dobu vypadávají z trhu práce. Kvůli tomu pak mají nízké příjmy i důchody. Zdroj: Profimedia

Později do důchodu? Matky dříve do práce? Více trhu ve zdravotnictví? Kdeže. Český politik je chytřejší

Česko by mělo zrušit věkovou hranici pro odchod do důchodu, změnit vysoké daně, pustit více trhu a soukromých peněz do zdravotnictví, matky by měly jít dřív do práce… To nám mimo jiné doporučuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své nové zprávě. A my? V řadě ohledů konáme naprosto opačně.

Jen na vysvětlenou: OECD je organizace více než třicítky nejvyspělejších států světa pěstujících demokracii a tržní hospodářství. Při pohledu na její nejnovější doporučení českému hospodářství si člověk vzpomene na dávná slova dávného premiéra ČSSD Vladimíra Špidly.

Když republice tehdy radila Světová banka nějaké ty reformní kroky, sebevědomě pravil, že tady nevládne Světová banka, nýbrž česká vláda. Vhodný čas na reformy daní, důchodů či zdravotnictví, které nejsou kvůli stárnutí české populace na budoucnost připraveny, jsme ovšem při tom „sebevědomém“ vládnutí jaksi prošvihli.

Více školek

K těm několika vybraným doporučením: Tak například OECD se přimlouvá za snadnější zaměstnávání žen s dětmi, které u nás na dlouhou dobu vypadávají z trhu práce. Kvůli tomu pak mají nízké příjmy i důchody. Proto OECD doporučuje omezit maximální možnou délku rodičovské dovolené (máme ji nejdelší na světě), stát by měl podpořit pružné pracovní úvazky a rozšířit nabídku zařízení poskytujících denní péči o děti. A co se aktuálně děje v českém parlamentu? Ruší se už schválená povinnost školek přijímat všechny dvouleté děti, pokud o to maminky budou stát.

OECD také navrhuje (kvůli zmíněnému stárnutí populace), aby se důchodový věk svázal s očekávaným věkem dožití. U nás se čas strávený v penzi neustále prodlužuje a seniorů přibývá. A co udělala předchozí vláda, kterou tvořilo jako nyní Babišovo ANO a ČSSD? Nastavený automat zvyšování penzijního věku zrušila a zastropovala na 65 letech. Jasný opak doporučení.

Břemeno daní je těžké

Se zvyšováním důchodového věku doporučila OECD už před dvěma roky i financování penzí z více zdrojů. Minulá vláda ovšem jako na potvoru zrušila i jeden z těch „vícezdrojů“, druhý důchodový pilíř. Čeští důchodci jsou tak nadále extrémně závislí na příjmech od státu, a tedy i na tom, jak se mu daří a zda politici milostivě usoudí, že penze zvýší. Teď se mu daří zrovna slušně a penze se zvyšují. Až se dařit nebude, co pak?

Podle OECD rovněž platíme moc velké daně, zdejší daňové břemeno je šesté nejvyšší mezi všemi členskými státy a příjmy českého rozpočtu do velké míry spoléhají na výběr sociálního pojištění, z něhož se platí ony penze. Proto bychom měli sociální pojištění snížit (příliš zatěžuje firmy) a zvýšit nepřímé daně, jako je daň z přidané hodnoty nebo ekologické daně. Jenže socialisté opět chtějí opak: řada z nich si pohrává s myšlenkou zvýšení sociálního pojištění. Navrhují i zvýšení přímých daní (progresivní zdanění lépe vydělávajících lidí a sektorové daně pro banky atd.), a naopak snižování DPH na vybrané výrobky a služby.

Nadstandard a spoluúčast

Pokračujme dále. V českém zdravotnictví, které i přes svou kvalitu za průměrem zemí OECD v mnoha ohledech zaostává, je prý třeba snížit roli státu, posílit soutěž mezi poskytovateli péče a pojišťovnami, zapojit více soukromých peněz. Zkrátka méně státu, více trhu. Protože pouze stát lékařskou péči čím dál starší společnosti v budoucnu neutáhne. OECD například zmiňuje dvoupilířový systém zdravotního pojištění s nepovinným druhým pilířem pro krytí nad rámec „nezbytné“ péče.

Opět si připomeňme, jak reaguje Česko: opačně. Předchozí vláda zrušila sotva zavedené zdravotní poplatky, spoluúčast pacientů se snižuje a o nadstandardu se nesmí mluvit. Soukromé peníze do veřejného zdravotnictví téměř netečou. Slova jako trh, konkurence, spoluúčast či komerční připojištění jsou na politickém indexu. Od všeho je tu dneska tatíček stát. A bude-li mít taťka hluboko do kapsy, sáhne hlouběji do kapsy daňových poplatníků.

Nebo jste snad slyšeli od současně minulých vládních politiků nějakou promyšlenou reformní ideu?! Kdeže. Není po ní mezi lidmi ani poptávka. Tady zkrátka nevládnou mezinárodní organizace a jejich doporučení, nýbrž české vlády, ty mají svou hlavu. Bohužel, plnou socialistických nápadů, kterým se daří jen proto, že zrovna „zdroje jsou“.