Každý, kdo letěl do vzdálenějších míst, se někdy potýkal s tím, že v ekonomické třídě je méně pohodlí, že při objemnější postavě má problém s prostorem, občas je rušen hlukem ostatních cestujících a podle lékařů jeden z tisíce cestujících může být ohrožen i žilní trombózou, která vznikne vynucenou nehybností. Co s tím? Letecké společností to řeší nabídkou premium economy class (prémiová ekonomická třída). Co nabízí? A vyplatí se?
Naposledy jsem letěl na dlouhém letu v březnu z tchajwanské Tchaj-peje do Prahy, což trvá kolem 15 hodin. To už je hodně dlouhá doba. Je to vůbec nejdelší přímý let, který je v současnosti nabízen z českého hlavního města, a provozuje ho tchajwanská letecká společnost China Airlines. Využil jsem k letu tam i zpět právě premium economy class. Loni jsem tuto službu vyzkoušel i u dvou jiných společností. Jaké jsou poznatky?
Hlavně pohodlí
V prvé řadě v případě prémiové ekonomické třídy zapomeňte na dovolenkové charterové lety a nízkonákladové aerolinky. Ne že by se něco takového nemohlo objevit i v tomto prostředí, ale není to obvyklé. Jedná se o produkt při normálních komerčních letech.
Nejdříve cena: Vzhledem k tomu, že lety byznys třídou obvykle stojí třikrát až pětkrát více než běžné letenky do ekonomické třídy, je premium economy class finančně lepší variantou – zaplatíte zhruba o 40 až 75 procent více (tuto informaci berte ale s rezervou, protože cena se mění podle nabídky a obsazenosti). To už stojí za zamyšlení.
Co se za to nabízí? Přednostní nástup do letadla, prostorná sedadla, která si můžete polohovat, opěrky nohou a hlavy, rozmanitější jídlo, dobré pití, dotyková obrazovka s rozsáhlou audiovizuální zábavou, až po masku na oči a špunty do uší. Co je ale pro zejména vzrostlejší a objemnější lidi vůbec nejdůležitější – 15 až 30 centimetrů prostoru navíc od sedadla před vámi. A to je pro mnohé velmi zásadní i ze zdravotních důvodů. Protože možná trombóza není žádná legrace. „O premium economy class je při našich letech velký zájem,“ říká pro Reflex Marek Podolák, jenž zastupuje společnost China Airlines v Praze. „Důvodem je i velká vzdálenost. Přímá linka Praha–Tchaj-pej přitom otevírá cestujícím možnost využít dobře navazujících leteckých spojení. Třeba do Vietnamu, na Filipíny, Indonésie či do Japonska,“ dodává Podolák. Při dlouhých letech ve velkých letadlech se tak dnes můžete potkat s byznys a první třídou, jež bývají většinou extrémně drahé. Pak s normální ekonomickou třídou, která se dá při souhře dobrých podmínek koupit za slušnou cenu, ale má jiné nevýhody. A pak je zde prémiová ekonomická třída.
Je to i trend
Článek ve španělském listu El País, který je považovaný za jedny z vůbec nejrespektovanějších novin v Evropě, nedávno napsal, že premium economy class se stala při létání hitem střední třídy, jež si může dovolit trochu připlatit. Navíc to není žádná jednotlivost, objevuje u mnoha velkých aerolinií.
El País k tomuto fenoménu v letecké dopravě napsal: „Při srovnávací analýze letových podmínek v dostupných třídách docházíme k závěru, že ekonomická prémiová varianta je pro značnou část zákazníků atraktivní a pro letecké společnosti nepochybně výhodná. Přestože hlavními průkopníky tohoto procesu byly společnosti se zálibou v luxusu, jako například Emirates Airlines, tak se pak přidaly i další, jako British Airways, Delta Air Lines, Air France, Iberia, Cathay Pacific, Virgin, Qantas či Lufthansa. A na této kvadratuře kruhu se všichni s radostí podílejí. Mnohé z reklam společností se zaměřují na to, jak se jejich plusové nebo prémiové varianty stále více přibližují manažerskému zážitku za mnohem nižší cenu. Cestující střední třídy tak opět získává přístup do ráje.“ Vyzkoušel jsem a dodávám, že takovýto popis je přesný kromě poslední věty. Ráj vypadá jinak…
Ale za skvělé považuji to, že více místa mezi sedadly, širší sedadla a možnost nějakého pohybu jsou ze zdravotních důvodů naprostým plusem této varianty cestování. Popularita prémiové ekonomické třídy a její nabízené možnosti jsou podle odborníků na leteckou dopravu možná i důsledkem toho, že mezi částí zákazníků aerolinek existuje určitý pokles míry spokojenosti s nabízenými službami. Ta vzniká i tím, že tolik populární nabídky nízkonákladových společností jsou sice zajímavé, ale u nízké ceny zapomeňte na některé služby, a navíc si dnes za skoro všechno musíte připlatit, od jídla, pití až po zavazadla. Při dlouhém letu je proto zájem si cestu, pokud možno, nějak užít. A obětovat kvůli tomu i nějaké peníze. Jessica Puckettová z odborného časopisu Traveler si před časem jako jedna z prvních položila otázku, proč tolik lidí najednou začalo létat prémiovými variantami. Její odpověď (i tu zveřejnil El País) byla výmluvná: „Protože se mezi běžnou ekonomickou třídou a byznysem otevřela propast, co se týče luxusu, zákaznického servisu a pohodlí. A každý, kdo si to může dovolit, raději alespoň trochu překročí tuto propast a oddělí se od ostatních cestujících, i kdyby jen proto, aby v cílové destinaci nepřistál s hlubokou žilní trombózou.“
Mohu podepsat.
