nahoru

Dopustil se Miloš Zeman opravdu velezrady? Zachovejme klidnou hlavu

Petr Kolman29. března 2018 • 10:00
Miloš Zeman a Vladimir Putin
Miloš Zeman a Vladimir Putin
• foto: 
Profimedia.cz

Českem nyní hýbe otázka, zda se prezident Miloš Zeman dopustil velezrady. Či dokonce vlastizrady – což je zde zcela nesprávně použitý termín. Dle některých převážně pravicových poslanců a poslankyň se jí měl Zeman dopustit tím, že zaúkoloval Bezpečnostní informační službu (BIS) hledáním důkazů, že se v Česku vyráběl jed s názvem „novičok“, jímž byl ve Velké Británii otráven ruský agent Sergej Skripal.

Prezident údajně svůj rozkaz vydal bez schválení vlády a v okamžiku, kdy premiér oznámil vyhoštění tří ruských diplomatů ze země.

Kupříkladu populární „modrá“ poslankyně Miroslava Němcová řekla: „Jsem přesvědčená, že prezident se té velezrady dopustil. Svými slovy nahrává Rusku, nikoli jistotě ČR…“

Veterán české demokratické pravice Miroslav Kalousek zase pravil: „Míra zrádcovské servility prezidenta ČR vůči cizí mocnosti překročila všechny meze. Vláda ČR by měla uložit BIS zpracovat analýzu, jak velkým bezpečnostním rizikem je ruská rezidentura na Pražském hradě. A na základě té zprávy konat...“.

Velezrádné pohrůžky

Zeman je hodně sporná politická osoba, nicméně vinit ho hned z velezrady za jeho žádost vůči BIS mi alespoň dle veřejně dostupných indicií přijde značně přehnané. Nezdá se vám také, že se zde de facto jde s ústavně-právním kulometem (v podobě institutu velezrady) na mravence? Nota bene velezradou se Zemanovi marně hrozilo nejednou i v rámci minulého volebního období, čtenáři s dobrou pamětí si jistě vzpomenou.

Jako právník říkám odpovědným hlasem, k institutu velezrady by se mělo přistupovat s maximální opatrností! A rozhodně ho nenadužívat a hned s ním mediálně nehrozit. Ač se nám to možná nezdá, Česko nyní zažívá z pohledu dějin velmi, ale opravdu velmi pokojné časy, a to přestože máme mimo jiné vládu v demisi. Ustavičné šermování s velezradou si ponechme jako ultima ratio. U velezrady platí třiatřicetkrát měř a pak si to rozmysli a pak teprve jednou řež. Less is more.

Ač nejsem politik, ale právník, nějak tak v pozadí celé věci čtu hluboké zklamaní z těsné prohry v prezidentských volbách. Ačkoliv autor tohoto komentáře také Miloše Zemana ve volbách nevolil, nelíbí se mu opakované „plýtvání“ s velezrádnými pohrůžkami.

Velezrada není vlastizrada

Jako právní pedagog bych rád stručně poukázal na jeden rozšířený omyl.

Někteří čtenáři a politici rádi zaměňují velezradu za vlastizradu. Nota bene i výše zmíněný Miroslav Kalousek označil Miloše Zemana na Twitteru za vlastizrádce, ne za velezrádce. Stejně jako holínky a hodinky, i když se obojí natahuje, nejsou totéž. Velezrada: pachatelem tohoto ústavního deliktu může být pouze a jen prezident republiky. Velezrada není a ani být nemůže typem trestného činu, neboť prezident je podle článku 54, odst. 3 ústavy z výkonu své funkce trestně neodpovědný.

Prezident republiky může být stíhán pro velezradu Ústavním soudem, a to na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

Velezradou se dle zákona o Ústavním soudu rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Velezrada je zakotvena v čl. 65 naší ústavy.

Ústavní žaloba proti prezidentu republiky musí obsahovat přesné vylíčení jednání, jímž se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se ústavní žaloba opírá. Ústavní žalobu o velezradě projednává Ústavní soud přednostně před ostatními návrhy.

Vlastizrada

Vlastizrada je méně exkluzívní, může se jí dopustit každý, kdo má trestněprávní způsobilost. Tedy každý smrtelník mimo prezidenta republiky.

Vlastizrada je trestný čin dle § 309 trestního zákoníku, jenž spáchá ten občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (jakýkoliv stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, jež sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv) spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314). Za takový čin zákon stanovuje trest odnětí svobody na patnáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutí majetku nebo výjimečný trest.

Autor je právník.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,710
22,120
29,370
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější