Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. Zdroj: profimedia.cz

Džihád, terorismus a nadrženci aneb Sexuální osvěta pro mladé muslimy

Přes slibný titulek není tento text satirou, ale vcelku vážně míněnou psychologickou sondou do jedné z oblastí možných příčin islámského terorismu. Příčina, kterou popisuje, zatím nebyla vážně analyzována, přesto její vliv na četnost teroristických útoků může být velký.

Varování: Odpůrcům učení Sigmunda Freuda může četba tohoto textu přinést emoční rozladu! Těm ostatním bych chtěl připomenout jeden z důvodů laviny islámského terorismu, jednu z příčin toho, že se mladí muži z islámských rodičů dobrovolně zabíjejí při sebevražedných útocích na nás – nemuslimy.

Všichni víme, že většinu teroristů tvoří mladí muži do třiceti let. A všichni samozřejmě také víme, že jižané bývají sexuálně náruživější než chladní seveřané. A všichni také víme, jak nesmírně silný je sexuální chtíč, touha po sexuální libosti. Jde mimo jiné o jednu z klíčových formativních sil lidské civilizace a sapientace člověka vůbec. Takže kromě obvyklých sociologických charakteristik, které spojují teroristy vraždící po celé Evropě, jako je původ z islámské no-go zóny, nezaměstnanost, neukotvenost ve společnosti a chudoba, je spojuje také vysoký sexuální náboj. A to je u muslimů trochu problém.

Islám je totiž k sexualitě mimořádně represivní – nejen v zahalování žen, ale i v požadavku na panenství nevěsty a nepřípustnost bordelů. Sex před svatbou je zapovězen jako smrtelný hřích, dívka, která před svatbou přijde o panenství, je odvařená – už se nikdy nevdá, už nikdy nebude mít normální rodinu. Takže pro mladého muslima z pařížské nebo bruselské periferie v podstatě neexistuje možnost, jak by mohl svůj sexuální pud, který jej trýzní jako každého muže v jeho věku, vybít.

Ovce a kozy, využívané k náhražkovým sexuálním aktivitám na Blízkém východě, v Paříži nejsou, masturbace je smrtelný hřích a za homosexualitu patří pravověrný muslim odpravit, jak se ostatně v mnoha muslimských zemích jako Čečensko opravdu děje. Takže ten pařížsko-arabský mládenec má na výběr: Buď bude sexuálně abstinovat, z čehož v něm bude neustále doutnat agrese a potřeba falického – agresivního, samčího – vybití. Nebo si občas vrzne s kamarádem, což je u muslimů poměrně běžné jako náhražková sexuální aktivita, takže kromě nadrženosti bude takový mládenec ještě svírán pocity viny.

A v této situaci – kdy máme po Evropě statisíce nejen existenciálně, ale i sexuálně frustrovaných mladých jižanů, přichází islám s tím, že se mohou vybít ze své nadrženosti samopalem v Bataclanu. A pokud si předtím hráli s kamarádem, tak to vraždění ve jménu Alláha jejich hřích smyje. Kdo umře při džihádu, je očištěn ze všech hříchů. Takže i když odstraníme všechny sociální příčiny extremismu evropských muslimů, pokud osvětou nerozvolníme totální represi předmanželské sexuality v jejich komunitách, bude mladých nadrženců ochotných pro vybití svého sexuálního přetlaku zabíjet a nechat se zabít víc než dost.