nahoru

Vrchní státní zástupkyně Bradáčová si dělá z poslanců dobrý den

Dušan Šrámek25. srpna 2017 • 17:30
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
• foto: 
František Vlček / Mafra / Profimedia.cz

Jak vyplývá z expozé vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové před poslaneckou komisí k únikům informací, podle ní za úniky mohou detektivní kanceláře, v nichž pracuje řada bývalých policistů, kteří dostávají pro své klienty informace od kolegů, kteří u policie stále pracují. Bradáčová se tak dotkla tématu, o němž se zatím spíše chodí po pěšině. Nepochybně má v tom pravdu. Stejně jako v tom, že je nutno legislativně řešit problematiku soukromých detektivních kanceláří a detektivů z řad bývalých policistů. Jenomže každá mince má dvě strany.

Aby mohly detektivní kanceláře informace získávat, musí být na druhé straně ti, kdo jim je poskytují. A jak už to tak chodí, nic není zadarmo. Dlouhodobě se totiž šušká o tom, že některé detektivní agentury pro policii dělají špinavou práci. Tam, kde by nedostala povolení ke sledování či odposlechům, dělají to pro ni a na oplátku za to pak dostávají informace z policejních databází, k nimž by jinak neměli přístup. Takové poskytování zákonem chráněných informací je ale stejně tak trestný čin, ať policista či státní zástupce poskytne tuto informaci novináři, soukromému detektivovi, nebo Babišovi.

Adresát úniků těchto informací je vždy neoprávněná osoba, bez ohledu na to, k čemu tuto informaci využije. Každý z adresátů z ní má nějaký prospěch, včetně médií, kterým se díky nelegálním únikům zvyšuje náklad a jejich vydavatelům zisk. A každý z obviněných, o jehož trestní věc jde, má z toho většinou škodu buď materiální, nebo nemateriální.

Nemateriální škodu lze spatřit v tom, že kterákoli osoba, může to být nejen podezřelý či obviněný, ale i svědek či osoba zúčastněná, která se připlete do vyšetřovacího spisu, jíž se poskytnutá informace týká, může být i velmi hrubě společensky dehonestována, může přijít o práci, o rodinu. Bradáčové argument, že ne vždy se musí jednat o trestný čin, protože s tím musí být spojen nějaký následek, ať již neoprávněný prospěch, nebo naopak škoda, je mimo mísu, protože takový důsledek má neoprávněná informace vždycky.

V projevu Bradáčové vůbec nezazněla ochrana základních práv a svobod, jasné odsouzení úniků a distancování od nich. Byl z ní cítit akcent, že každý únik z trestních spisů nemusí být trestným činem, takže vlastně o nic nemusí jít. Proto má takové výsledky v šetření úniků informací z trestních spisů. Naprosto vypustila či opominula problematiku systematického, brutálního a masívního úniku těchto informací do sdělovacích prostředků, přičemž je evidentní, že zrovna do sdělovacích prostředků soukromí detektivové informace nenosí.

Tentýž alibismus je zřejmý i u Iva Ištvana. Je urážející, když vystoupí po své výpovědi na komisi s tím, že z VSZ jím řízeného žádné informace neunikají. A kde asi tak média přišla k přepisům telefonních hovorů manželů Nečasových? Přitom právě Ištvana odvolala bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká již jednou z funkce právě kvůli opakovaným únikům informací v kauze Jiřího Čunka.

Kdo asi poskytl novinářům úplný deník MUDr. Dbalého nebo informaci, že Pelta se schází v pronajatém bytě s náměstkyní ministryně školství a tělovýchovy, nebo fotografie ze sledování obviněných v kauze Beretta, kterou Bradáčová dozoruje? To jsou otázky, které by měly poslance zajímat. Takhle to vypadá, že si z nich dělá dobrý den.

Autor je redaktorem webu Česká justice





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,030
21,750
29,360
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře