Egypt odpověděl na zavraždění křesťanů náletem na radikály v Libyi

Egypt odpověděl na zavraždění křesťanů náletem na radikály v Libyi Zdroj: Reuters

VILIAM BUCHERT: Islámský stát se nakonec porazí sám, jak to už u hašteřivých Arabů a prodejných kmenů bývá

Odporná videa, která servíruje světu Islámský stát a některé další radikální muslimské organizace, vzbuzují dojem velké síly a nekonečného vlivu, kterým dnes islamisté disponují. Ale dějiny hovoří proti extrémistům. Jejich největší překážkou nakonec nebude Západ a umírnění muslimové, ale tradiční arabská řevnivost, kmenová rozpolcenost, neschopnost dodržet jakékoli dohody a to, že na Blízkém a Středním východě chce každý stát něco jiného. Plánovaný chalífát se rozplyne.

Islámský stát se kvůli svým tušeným slabostem prezentuje jako „něco“ minimálně regionálního, ne-li světového. Skvěle pracuje s podrahovým vnímáním, pochopil sílu sociální médií a internetu. Představuje se jako mezinárodní gang, v jehož řadách bojují lidé z desítek zemí. Na dobytých územích se snaží alespoň částečně pomáhat i nejchudším, aby získal podporu.

Jenže, a to vidíme už dnes, funguje to pouze v rozvrácených a chaosem i anarchií zasažených oblastech. Ve válkou zcela zdevastované Sýrii, v Iráku, Libyi, Jemenu či v některých zemích Afriky.

Je ale v podstatě vyloučené, že by IS mohl ovládnout Izrael, Turecko, Kurdistán, Írán či Saúdskou Arábii. O Evropě ani nemluvě. To jsou jen fantasmagorické sny, které nemají s realitou nic společného. Důvod? Pro udržení a prosazení chalífátu potřebujete podporu místních obyvatel, a tu radikálové postupně ztratí. Mohou ji získat bojem a násilím, ale i to je jen přechodná záležitost. Podívejme se na mapu a vidíme, že úspěchy mají nejradikálnější islamisté především ve státech, kde byly či přetrvávají nejhorší diktátorské režimy.

Daleko větší překážkou pro posilování Islámského státu bude kromě minimalisticky bojechtivého Západu a antiislamistického „vojevůdce“ Miloše Zemana to, co ho čeká doma. Tradiční arabská hašteřivost, schopnost prodat za peníze cokoli, kohokoli a komukoli, neschopnost dodržovat dohody, kmenové rozepře, náboženské střety (muslimové sunnitští versus muslimové šíitští) a nastolení nesvobody. Pod tíhou všech těchto věcí bude Islámský stát poražen, i když ne zcela zničen.

Radikálové totiž útočí na všechny, dokonce i na své možné budoucí spojence. A to je bude stát život i moc. Nějakou dobu to ovšem potrvá. Problémem pro Západ pak je, že místo Islámského státu nastoupí další muslimští radikálové.