Volby online: Lidovci a socialisté ztratili většinu. Katastrofu zažívají britští konzervativci

Nová Farageova strana letí vzhůru

Pokud by se ve Velké Británii přece jenom konaly volby do Evropského parlamentu, mandáty by podle aktuálních průzkumů získala i nová strana, kterou založil bývalý lídr euroskeptiké strany UKIP a velký podporovatel brexitu Nigel Farage. Jeho nová strana se jmenuje Brexit Party – Strana pro brexit. Renomovaná agentura Yougov jí nyní dává pro případné evropské volby podporu 15 %. Farageova nová strana tím už v preferencích předehnala UKIP, který Farage opustil, když se strana pod novým vedením posunula více ke krajní pravici. Její současný lídr Batten například jako svého poradce jmenovala aktivistu Tomyho Robinsona a chce do evropských voleb postavit i kandidáty s krajně pravicovou rétorikou.

V Rakousku kandiduje jen 7 stran

Jen sedm politických stran splnilo podmínky pro kandidaturu v rakouských volbách do Evropského parlamentu.

Na volebním lístku budou:

1 - Österreichische Volkspartei (ÖVP) – Rakouská lidová strana – kancléřova středoptacá strana, členka EPP

2 - Sozialdemokratische Partei Österreichs (SPÖ) – Sociálnědemokratická strana Rakouska – opoziční levicová strana, členka socialistické eurostrany PES

3 - Freiheitliche Partei Österreichs – Die Freiheitlichen (FPÖ) – Svobodomyslná strana Rakouska – pravicová protetsní, protiimigrantská koaliční strana, součást krajněpravicového klubu ENF v EP

4 - Die Grünen – Grüne Alternative (GRÜNE) – Zelení – Zelená alternativa – aktuálně mimoparlamentní ekologická strana, členka zelené eurostrany EGP

5 - NEOS – Das Neue Europa (NEOS) – NEOS – Nová Evropa – opoziční, liberální, centristická strana, patřící k liberálnímu uskupení ALDE

6 - KPÖ PLUS – European Left, offene Liste (KPÖ) – koalice kolem Komunistické strany Rakouska, která je mimoparlamentní, ale má zastoupení v štýrském zemském sněmu, patří ke krajně levicové eurostraně PEL. Jako jediná z mimoparlamentních stran, bez zastoupení v EP dokázala sesbírat podpisy 2600 občanů.

7 - EUROPA JETZT – Initiative Johannes Voggenhuber (EUROPA) – Evropa nyní je kandidátkou parlamentní ekologické strany Nyní (Jetzt), která vznikla odštěpením od Zelných.

Liberálové vyloučili rumunského člena

Liberální klub ALDE v Evropském parlamentu se rozhodl vyloučit ze svých řad poslance stejnojmenné rumunské strany ALDE. Strana se v Rumunsku podílí na vládní koalici se sociálními demokraty a společně provádí reformu justice, kterou opozice považuje krok k tomu, aby se omezilo stíhání korupce v balkánské zemi. Rumunské ALDE zatím zůstává členem liberální eurostrany ALDE.

Další přírůstky pro Salviniho klub

Jako další se k novému poslaneckému klubu EAPN, který zakládá Mateo Salvini, přihlásila další strana, která s jeho Ligou severu dosud tvořila klub Evropa národů a svobody (ENF). Jde o separatistický Vlámský zájem (VB) z Belgie. Své budoucí členství v novém klubu také deklarovala Lidová konzervativní strana Estonska (EKRE). Klub by tím už měl mít sedm potřebných „národností“ (budoucí europoslance ze čtvrtiny členských států EU).

Slovenská strana Sme Rodina jde také k Salvinimu

Slovenská strana Sme rodina, kterou před posledními parlamentními volbami u našich východních sousedů založil mediální podnikatel a kritik migrace Boris Kollár, oznámila, že také posílí budoucí klub EAPN, který v Evropském parlamentu chce založit italský vicepremiér Mateo Salvini. Sme rodina dosud nebyla v Evropském parlamentu zastoupena, ale slovenské průzkumy jí nyní dávají naději alespoň na jeden mandát.

Další posila pro Salviniho klub

Podle očekávání se dnes jako pátá strana k Salviniho budoucímu klubu v rámci Evropského parlamentu přidala Svobodomyslná strana Rakouska (FPÖ), kterou vede rakouský vicekancléř Hans Christian Strache. Rakouští svobodní dosud patřili v EP ke klubu ENF, který zřejmě po volbách zanikne.

Salvini zakládá svůj nový poslanecký klub v EP

Italský vicepremiér a lídr protestní Ligy severu Mateo Salvini oznámil v Miláně založení nové formace, v níž by měly nadále spolupracovat pravicově orientované protestní strany. Kromě italské Ligy by se do uskupení s názvem Evropská aliance lidu a národů (EAPN) měla zapojit Dánská lidová strana (DFP), Strana Finů (PS) a Alternativa pro Německo (AfD), jejichž zástupci byly na setkání v Miláně přítomni.

Nový poslanecký klub ale bude potřebovat nejenom předepsaný počet poslanců, ale hlavně zastoupení členů EP ze čtvrtiny členských států EU. Očekává se tedy, že ke klubu se připojí také další strany, a to zejména ty, které společně s Ligou severu doteď tvořily frakci Evropa národů a svobody (ENF). Jde například Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, rakouské svobody nebo vlámské separatisty ze strany Vlámský zájem.

Důležitým faktem je skutečnost, že do nové frakce míří dvě strany – dánští lidovci a Strana Finů, které dosud (od počátku tohoto funkčního období EP) patřily do klubu Evropští konzervativci a reformisté (ECR), kam náleží britští konzervativci, česká ODS nebo polský PiS. Alternativa pro Německo začínala také v ECR, ale vnitrostranickém rozkolu byli poslanci, kteří AfD zůstali věrní z frakce odejiti, a nakonec jediný zbývající poslanec AfD doputoval do klubu EFDD, jehož lídrem je NIgel Farage.

V Rakousku bude volit 38 tisíc „cizinců“

U našich jižních sousedů se podle předběžných zpráv tamního ministerstva vnitra pro evropské volby zaregistrovalo přes 38 tisíc občanů jiných členských států. Budou proto tvořit jen malý zlomek voličstva, které by mělo tvořit něco přes 6,4 milionu voličů. Před pěti lety se zaregistrovalo jen 4.432 Nerakušanů, takže letošní číslo je rekordem. Odhaduje se ovšem, že v zemi žije až 750 tisíc občanů jiných členských států EU.

Rakousko také umožňuje hlasovat Rakušanům žijícím mimo jejich vlast. Těch se letos k volební účasti zaregistrovalo téměř 44 tisíc.

Nový favorit nizozemských voleb

Provinční volby, které v Nizozemsku slouží také k obsazení horní komory parlamentu, ukázaly, že novou kometou tamní politiky se stává protestní strana Fórum pro demokracii (FvD), kterou vede   Thierry Baudet. Konzervativně laděné, euroskeptické uskupení získalo nejvíce hlasů v provinčních volbách, a i to ho katapultovalo do čela žebříčku preferencí pro národní a evropské volby. Fórum, které se zrodilo z okruhu lidí stojících u iniciativy k vypsání referenda o ratifikaci asociační smlouvy s Ukrajinou, spolupracuje s eurostranou ACRE, k níž patří většina stran klubu ECR v EP.

Efekt Vestagerová

První průzkumy preferencí v Dánsku ukazují, že se ve volbách může projevit efekt toho, že celoevropské liberály v rámci jejich lídrovského týmu spoluvede a jednou z horkých favoritek ona funkci předsedkyně Evropské komise je současná dánská komisařka Margarethe Vestagerová. Její domácí sociálně liberální straně Radikální venstre (v překladu Radikální levice) totiž průzkumy přisuzují podporu přes 11 procent a pozici čtvrté nejsilnější strany, což by byl pro menší středolevicovou formaci velký úspěch. V průzkumech jinak vedou opoziční sociální demokraté, před premiérovými pravicovými liberály a protestními dánskými lidovci.  

V Belgii superkombinace voleb

Jako už tradičně budou evropské volby v Belgii spojeny s výběrem národních poslanců a také členů regionálních parlamentů (vlámského, valonského, bruselského a shromáždění německého jazykového společenství). Zemi aktuálně vládne menšinová koalice liberálů a křesťanských demokratů, protože vládu tzv. švédské koalice nedávno opustila největší strana ve Vlámsku Nová vlámská aliance (NVA), která na úrovni EU patří k frakci ECR.  V Belgii se bude do EP volit v neděli 26. května a stejně jako u nás půjde o výběr 21 poslanců. Preferencím zatím vládne NVA ve Vlámsku, socialisté ve francouzskojazyčném Valonsku a zelení v Bruselu.

Další „přeshraniční“ kandidátka

Bývalá evropská komisařka Neelie Kroesová bude kandidovat v evropských volbách. Do voleb ovšem jde nikoli za svou původní nizozemkou pravicově liberální stranu VVD, ale za belgickou, přesněji vlámskou stranu Open VLD. Kroesová ovšem neplánuje, že by mandát v případě zvolení přijala. Svou kandidaturou che prý jen podpořit kampaň vlámských liberálů, které do voleb vede předseda klubu ALDE v EP Guy Verhofstadt.

Kam zamíří estonská protestní strana?

Pro konečný výsledek letošních voleb bude také důležité, kam zamíří politické strany, které dosud nebyly v Evropském parlamentu zastoupené a nespolupracují dosud s žádnou nadnárodní stranickou formací. Jedou z nich je například Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE). Protestní strana, která je silně orientována proti ruským menšinovým právům v zemi, odmítá sňatky osob stejného pohlaví a vzývá tradiční hodnoty, zatím váhá mezi evropskými konzervativci a uskupením kolem Mateo Salviniho a jeho italské Ligy severu. Lidoví konzervativci uspěli v nedávných estonských parlamentních volbách a pokouší se nyní sestavit vládní koalici společně se středopravou stranou Vlast (I, EPP) a proruskou Stranou střede (KESK, ALDE).

V Rakousku se sbírají podpisy

V Rakousku zbývá již jen 12 dnů do konce měsíční lhůty, v níž politické strany, které nedokáží získat buď jeden podpis europoslance nebo tři podpůrné podpisy členů rakouské Národní rady, musí sebrat 2.600 podpisů od občanů. Podpisy se pokouší získat například několik euroskeptických listin, silně křesťanské uskupení nebo rakouští komunisté.

Portugalsko: koalice obdivovatelů brazilského prezidenta jde do voleb

V Portugalsku se svádí souboj o registraci koalice Basta (Dost), kterou vytvořil několik malých pravicových stran, včetně zdejších monarchistů. Koalici má do voleb vést André Ventura, který je obdivovatelem brazilského prezidenta Bolsonara a kritikem migrace do Portugalska. Venturova kandidatura se pokouší napodobit úspěch španělské strany Vox a poprvé do stranického systému v Portugalsku dostat pravicově populistickou formaci. V Portugalsku je zakázáno, aby se koalice jmenovala stejně jako jedna z jejich složek, takže koalice si musí změnit název na jiný portugalský výraz pro slovo „dost“.

Rakouská europoslankyně kandiduje ve Slovinsku

Angelika Mlinar byla před pěti lety zvolena europoslankyní za Rakousko jako kandidátka tamní liberální středové strany NEOS. Letos ale kandiduje v sousedním Slovinsku za Stranu Alenky Bratušekové. Angelika Mlinar je slovinské národnosti a patří ke slovinské menšině v rakouských Korutanech.

Piráti ztratili zastoupení v Evropském parlamentu

Jediná pirátská poslankyně Evropského parlamentu Němka Julia Reda se rozhodla opustit svou stranu, už nekandidovat a vyzvat voliče, aby v Německu piráty nevolili. Vedl ji k tomu fakt, že dvojka německé pirátské kandidátky Gilles Bordelais, který byl také dřívějším šéfem její poslanecké kanceláře, byl obviněn ze sexuálního obtěžování, ale z kandidátky odmítl odstoupit.

Sargon z Akkadu: z youtubera europoslancem

Britská euroskeptická strana UKIP nominovala na svou kandidátku v zemi známého youtubera Carla Benjamina, kterého veřejnost na britských ostrovech zná jako youtubera s přezdívkou Sargon of Akkad, který získal publicitu například kontroverzním výrokem o znásilnění labouristické poslankyně Jess Philipsové. Jeho nacionalisticky laděný kanál na youtube odebírá zhruba milion lidí.

Španělsko: "vegani" bojují o první křeslo ve Štrasburku

Ve Španělsku jde do voleb také „veganská strana“ PACMA (Zvířecí strana proti zneužívání zvířat), která vznikla v boji proti býčím zápasům, ale teď zaměřuje na potírání loveckých aktivit a propaguje veganství v boji proti globálnímu oteplování. Průzkumy ji dávají šanci získat její premiérový mandát a připojit se k německé a nizozemské straně zvířat, které už zastoupení v EP mají.

Končí dlouholetá švédská poslankyně

Švédští liberálové z Lidové strany stáhli ze své kandidátky svou dosavadní neznámější poslankyni EP Cecilii Wikströmovou, protože se zjistilo, že vedle poslaneckého mandátu brala vysoké odměny jako členka orgánů soukromých společností Beijer-Alma a Elekta.

Populární TV kuchařka do EP

Rakouští zelení získali na kandidátku pro evropské volby velmi známou osobnost. Dvojkou na jejich kandidátce bude populární televizní kuchařka Sarah Wienerová, která se v zemi pod Alpami i v Německu proslavila pořady o vaření.

Rozpad regionalistického uskupení ve Španělsku

Turbulentní situace v Katalánsku ovlivnila také sestavení koalic před nadcházejícími evropskými volbami. Menší regionální strany se ve Španělsku v evropských volbách tradičně spojují do předvolebních koalic, aby měly společně šanci dosáhnout aspoň na nějaké poslanecké mandáty. Letos se rozpadla dosud tradiční koalice baskických a katalánských umírněných nacionalistů. Baskické národní straně (PNV) se totiž už nechce kandidovat s částí katalánských nacionalistů kolem expremiéra Puidgemonta, která se od posledních evropských voleb proměnila z umírněných autonomistů v otevřené bojovníky za katalánskou nezávislost.  

Carles Puigdemont – lídr na útěku

V Katalánsku bude do Evropského parlamentu kandidovat nejenom bývalý věznění vicepremiér, ale také jeho souputník v boji za nezávislost Katalánska a zároveň dlouhodobý politický rival, bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont. Ten ovšem žije v belgickém exilu, kam dobrovolně odešel, když ho španělská justice začala stíhat kvůli vzpouře.  Puigdemont by v případě zvolení měl problém, jak se dostavit dostavit do Madridu pro osvědčení o volbě. Španělské úřady by ho totiž v Madridu téměř jistě nechaly zatknout. Puigdemont vede do voleb svou formaci Spolu pro Katalánsko, ale zvolení nemá jisté, protože jeho koalice zatím v průzkumech zaostává za Junquerasovou a ani významný zisk v Katalánsku nemusí stačit k dosažení alespoň jednoho mandátu v celém Španělsku, protože to tvoří jeden celostátní volební obvod.

7 VOLEBNÍCH LÍDRŮ PRO LIBERÁLY

Liberální a v průměru středová eurostrana ALDE podle očekávání dnes během startu své kampaně zveřejnila hned sedm volebních lídrů. ALDE totiž odmítá koncept tzv. spitzenkandidátů. Přestože se spekulovalo, že ve výběru sedmi volebních lídrů bude česká eurokomisařka za hnutí ANO Věra Jourová, nakonec se v něm neobjevila. Lídry liberálů se stala evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová (z dánské strany Radikale Venstre), předseda klubu ALDE v Evropském parlamentu belgický Vlám Guy Verhofstadt (Open VLD), italská senátorka a bývalá ministryně Emma Bonino (Più Europa), ekonom a místopředseda eurostrany ALDE Luis Garicano (ze španělské strany Ciudadanos), německá poslankyně Bundestagu Nicola Beerová (FDP), slovinská komisařka pro dopravu Violeta Bulcová (ze Strany moderního středu - SMC) a konečně šéfka maďraské levicově liberální strany Momentum Katalin Csehová.

Zmražené členství FiDeSz u lidovců

Evropská lidová strana (EPP) rozhodla o zmražení členství maďarské národně konzervativní strany FiDeSz, které předsedá maďarský premiér Viktor Orbán. Téměř jednohlasně (190 ku 3) takto rozhodlo Politické shromáždění Evropské lidové strany, v němž zasedají zástupci všech členských stran této eurostrany. Situaci s FiDeSz nyní přezkoumá tříčlenná delegace EPP ve složení: bývalý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, bývalý předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering a bývalý rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Po jejich zprávě bude přijato další rozhodnutí. EPP zejména kritizovala, že FiDeSz v kampani útočil formou billboardů na šéfa Evropské komise Junckera, který také patří k EPP.

FiDeSz na základě rozhodnutí sice nemusí odejít z klubu EPP v Evropském parlamentu, ale premiér Orbán naznačil, že strana svůj další osud zváží. 

Další syn slavného otce

V Evropském parlamentu už seděli synové Vytautase Landsbergise nebo Lecha Walesy. Syn známého otce může do štrasburských lavic zasednout i letos, protože dánská pravicová liberální strana Venstre nominovala na kandidátku syna současného premiéra Bergura Løkke Rasmussena.

DO VOLEB 40 ČESKÝCH KANDIDÁTEK

Ministerstvo vnitra ČR dnes oznámilo, že přihlášku do voleb podalo 40 volebních stran. Jde o všechny parlamentní strany a strany zastoupené v EP. Doplňuje je řada mimoparlamentních formací, často poetickými názvy (například První republika nebo Tvůj kandidát).

Přehled kandidujících stran, hnutí a koalic (čísla neznamenají číslo pro volby):

1 Agrární demokratická strana (strana)

2 ALIANCE NÁRODNÍCH SIL

3 Alternativa pro Českou republiku 2017

4 ANO 2011

5 ANO, vytrollíme europarlament

6 BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA

7 CESTA ODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI

8 Česká pirátská strana

9 Česká strana sociálně demokratická

10 Česká Suverenita

11 Dělnická strana sociální spravedlnosti – Za národní suverenitu!

Složení koalice: Dělnická strana sociální spravedlnosti, NÁRODNÍ FRONTA

12 Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT

13 Evropa společně

14 HLAS

15 JSI PRO? Jistota Solidarita Investice pro budoucnost

16 Klub angažovaných nestraníků

17 Komunistická strana Čech a Moravy

18 KONZERVATIVNÍ ALTERNATIVA

19 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová

20 Moravané

21 Moravská a Slezská pirátská strana

22 Moravské zemské hnutí

23 Národní socialisté

24 NE-VOLIM.CZ

25 Občanská demokratická strana

26 PATRIOTI PRO NEUTRALITU

Složení koalice: Patrioti České republiky, Česká strana národně sociální

27 Pro Česko

28 PRO Zdraví a Sport

29 PRVNÍ REPUBLIKA

30 Romská demokratická strana

31 ROZUMNÍ a Národní demokracie - STOP MIGRACI - NECHCEME EURO

Složení koalice: ROZUMNÍ, Národní demokracie

32 Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka

33 STAROSTOVÉ (STAN) s regionálními partnery a TOP 09

Složení koalice: STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, TOP 09

34 Strana nezávislosti České republiky

35 Strana soukromníků České republiky a NEZÁVISLÍ

Složení koalice: Strana soukromníků České republiky, NEZÁVISLÍ

36 Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)

37 Svobodní, Liberland a Radostné Česko - ODEJDEME BEZ PLACENÍ

Složení koalice: Svobodní, Radostné Česko

38 TVŮJ KANDIDÁT

39 Vědci pro Českou republiku

40 Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX

Další kandidátka v České republice: JALT

Kandidátky do Evropského parlamentu se mohou v České republice podávat jen do úterý 19.3. O víkendu se objevil další uchazeč o české mandáty ve štrasburském sněmu. Jde o nově registrované hnutí "Jednotní Alternativa pro patrioty" se zkratkou (JALT). Za jeho vznikem stojí bývalí členové SPD v Moravskoslezském kraji, kteří z hnutí Tomio Okamury odešli po rozpuštění tamní krajské organizace SPD. Do hnutí o víkendu vstoupili všichni tři bývalí poslanci  PD z tohoto kraje, kteří také opustili jeho řady, a to v čele s Lubomírem Volným. 

Hnutí deklarovalo, že určitě půjde do evropských voleb, ale ještě jedná zda samostatně nebo ve spojení s jinými subjekty. Bude propagovat vlastenecký program SPD, který ale prý v samotném hnutí Tomia Okamury "zmařily velké firmy".

Zvláštně znějící název hnutí prý vznikl tak, že v excelové tabulce nešlo dát za slovo "Jednotní" pomlčku...

V Rumunsku vyloučili z voleb opoziční blok

Šokující rozhodnutí včera přijala rumunská volební komise, když odmítla zaregistrovat volební blok "Aliance 2020 USR PLUS," který sdružuje dvě opoziční uskupení. Svaz pro záchranu Rumunska (USR) vznikl jako antikorupční hnutí a hlásí se k podobnosti s Macronový hnutím Republique En Marche. Strana svobody, jednoty a solidarity (PLUS) se vytvořila kolem bývalého rumunského komisaře pro zemědělství a pozdějšího premiéra přechodné vlády Daciana Cioloșe. Obě se nyní spojily do aliance, která má podle jejich názoru šanci vyšplhat se až k 20 % hlasů a uspět v příštích národních volbách v roce 2020.

Volební komise je teď ovšem nezaregistrovala z bizardního důvodu, že předsedové obou stran Dan Barna a Dacian Cioloș nejsou zaregistrování v oficiálním soudním rejstříku politických stran. Obě strany ovšem oponují, že žádost dávno podali k bukurešťskému soudu, ale ten nekoná.

Obě strany posbíraly 200 tisíc podpisů nutných k registraci, ale zdá se, že ani to nestačí. Lídři stran viní z rozhodnutí "vládce rumunské politiky", předsedu vládní Sociálně demokratické strany (PSD) a Poslanecké sněmovny Liviu Dragneu. Odsouzený politik stojí například za zásahy vlády proti justici. Za to mu některé socialistické strany dokonce hrozí vyloučením jeho PSD ze socialistické eurostrany PES.

Vedle Aliance 2020 USR PLUS patří k opozici ještě Národně liberální strana (PNL) blízká prezidentu Klausi Iohanissovi.  

Z vězení do čela Komise?

Svého kandidáta na předsedu Evropské komise, neboli spitzenkandidáta určila také regionalistická eurostrana Evroská svobodná aliance (EFA), která sdružuje regionální, autonomistické a separatistické strany. Jejím spitzenkandidátem bude Oriol Junqueras, bývalý katalánský vicepremiér a šéf levicové separatistické strany Katalánská republikánská levice (ERC). Oriol Junqueras v současnosti sedí ve španělském vězení, protože je stíhán a souzen za přípravu referenda o odtržení Katalánska od Španělska. Ve Španělsku bude Oriol Junqueras stát v evropských volbách v čele kandidátky koalice "Republika teď".  

Sjednocená polská opozice a Jaro

Evropské volby v Polsku přinesou zajímavý a možná i vyrovnaný souboj. Dominantnímu vládnímu konzervativnímu hnutí Právo a spravedlnost (PiS, frakce ECR) se postaví Evropská koalice (KE), do níž se před volbami spojila široká paleta opozičních stran. Do Evropské koalice už vstoupila největší opoziční strana Občanská platforma (PO, frakce EPP), postkomunistické, sociálnědemokratické Spojenectví demokratické levice (SLD, frakce S&D), agrární Polská lidová strana (PSD, frakce EPP), liberální Moderní (N., frakce ALDE) a Zelení (Z, frakce G-EFA). Podle posledních průzkumů široká pravo-levá koalice zaostává jen o několik málo procent za vládním PiS.

Nová opoziční koalice může v evropských volbách vzít vítr z plachet dalšímu nově založenému subjektu – straně Jaro (Wiosna), kterou založil nezávislý starosta města Słupsk Robert Biedroń. Populární starosta, o němž se spekuluje i jako o kandidátovi do příštích prezidentských voleb, zastává liberální a antiklerikální názory a veřejně se hlásí ke své homosexuální orientaci.  Jeho strana představila sociálně liberální politický program, ale její ambiciózní nástup teď zbrzdil vznik Evropské koalice.

Hlásí se další kandidátky

Kromě kandidátek českých parlamentních stran se už objevují také informace o kandidatuře mimoparlamentních subjektů.

Právnička a protiislámská aktivistka Klára Samková povede kandidátku strany Alternativa pro Českou republiku, kterou by měly podpořit i další mimoparlamentní uskupení. Již se k přihlásila například brněnská lokální strana Slušní lidé či strana Změna pro lidi.

Na krajní pravici by do voleb měla jít koalice stran Rozumní a Národní demokracie, jejímž lídrem bude předseda druhé z uvedených stran Adam B. Bartoš.

Uskupení Brno+ chce jít do evropských voleb pod názvem Vědci pro ČR a tuto kandidátku má vést profesor chemie Ivan Holoubek, následovaný dalšími vědci a vyučujícími na vysokých školách, a to nejenom z Brna. 

První průzkumy v České republice

Včera se objevil zřejmě první průkum pro evropské volby v České republice.

Podle agentury CVVM by výsledky měly být tyto:

ANO 26 %

ODS 16 %

Piráti 11,5 %

KSČM 8 %

koalice TOP 09 - STAN 7,5 %

ČSSD 7,5 %

SPD 4,5 %

KDU-ČSL 3,5 %

14,5 % není podle tohoto průzkumu rozhodnuto, takže lze předpokládat, že by se po přepočtu dostala přes 5 % i kandidátka SPD. 

Přepočet na mandáty: ANO 7, ODS 4, piráti 3, KSČM 2, TOP 09 - STAN 2, ČSSD 2, SPD 1, KDU-ČSL 0. 

Orbánově straně FiDeSz hrozí vyloučení z EPP

V Evropské lidové straně se bude 20. března hlasovat o vyloučení maďarské strany FiDeSz, kterou vede premiér Viktor Orbán. Strana je v EPP kritizována za billboardovou kampaň, kterou její vláda v Maďarsku vede proti předsedovi Evropské komise Junckerovi, přičemž i on patří k EPP.

Návrh na vyloučení musí podle stanov EPP podat sedm členských stran z minimálně pěti států. Tato podmínka už byla naplněna, protože aktuálně vyloučení podpořilo 12 stran z 9 států.

S iniciativou na zahájení procedury vyloučení přišla Junckerova lucemburská křesťanskosociální strana CSV společně s valonskými křesťanskými demokraty (cdh) z Belgie. Následně se přidali švédští (M) a finští konzervativci (KOK), vlámští křesťanští demokraté (CDV) z Belgie, nizozemští křesťanští demokraté (CDA) a portugalští konzervativci (PP-CDS).

V posledních dnech přibyla ještě například řecká strana Nová demokracie (ND) nebo malá bulharská strana DSB. Podle některých údajů jsou dalšími podporovateli procedury litevská konzervativní strana (TS-LK), portugalská pravostředová strana PSD a norští konzervativci (H).

Šance, že k vyloučení dojde, je zatím nejasná, protože se zatím k jeho podpoře jednoznačně nepřihlásily velké strany v EPP, včetně německé CDU. 

Na případné vyloučení strany FiDeSz z EPP se těší některé jiné frakce. Představitelé polské strany PiS již orbánovce pozvali do konzervativní frakce EKR a podobně se hlásí i jednoznačně euroskeptické frakce (například ENF).

FiDeSz ovšem pravděpodobně opět získá dvojciferný počet mandátů a bude ceněnou nevěstou. To může i znamenat, že k vyloučení z EPP nakonec nedojde. 

Estonci volili. Jak by dopadli eurovolby?

Nedělní parlamentní volby v Estonsku poskytli k úvahám, jak v této baltské zemi mohou dopadnout volby do Evropského parlamentu, lepší podklad než různé průzkumy.

Volby vyhrála pravicově liberální Reformní strana (R) s 28,8 %, před levicově liberální a ruskou menšinou silně podporovanou Stranou středu (KESK) s 23,0 %. Třetí skončila protestní a národně konzervativní Estonská konzervativní lidová strana (EKRE) se 17,8 %, následovaná tradičními konzervativci z uskupení Vlast (I) s 11,4 % a Sociálnědemokratickou stranou (SDE) s 9,8 %.

Přepočet tohoto výsledku na křesla v Evropském parlamentu by vypadal takto: R (ALDE) 2, KESK (ALDE) 2, EKRE (dosud v EP bez zastoupení) 1, Vlast (EPP) 1 a SDE (S&D) 1. Většina estonských křesel (4) by proto v případě opakování nedělního výsledku zamířila do liberální frakce ALDE. Ta by oproti roku 2014 posílila o jeden mandát, který dosud drží nezávislý europoslanec Indrek Tarand (G-EFA). Ten ale v neděli kandidoval do estonského parlamentu za sociální demokraty.

Nová "hvězdná" frakce?

O založení nové frakce (poslaneckého klubu) se pro povolební období už teď pokoušejí představitelé italského protestního Hnutí pěti hvězd (M5S). Italská vládní formace založená původně italským komikem a kritikem politiků Beppem Grillem dosud v Evropském parlamentu zasedala ve frakci Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), kde udávala tón společně s britskou stranou UKIP, kterou proslavil její bývalý lídr a europoslanec Nigel Farage a která bojovala za odchod Británie z EU.

"Hvězdařům" se ovšem v EFDD postupně přestávalo líbit. Zřejmě z toho důvodu, že v ní zasedají spíše pravicově orientovaní euroskeptici a Hnutí pěti hvězd má blíže k levicovým řešením. Hnutí se dokonce pokusilo během funkčního období přejít do liberální frakce ALDE, vyjednalo si přestup s jejím předsedou Guy Verhofstadtem, ale plán nakonec ztroskotal na odmítnutí drtivé většiny členských stran ALDE, které nechtěly do svých řad italské euroskeptiky.

Italský vicepremiér a současný lídr hnutí Luigi Di Maio proto nedávno vyhlásil, že se jeho formace pokusí o vytvoření nové, vlastní frakce. Pro tento plán "hvězdaři" už získali chorvatské protestní uskupení Živá zeď (ŽZ), polské uskupení Kukiz 15, který založil bývalý stejnojmenný punk rockový zpěvák, nebo finské mimoparlamentní Hnutí Teď! (Liike Nyt) a řeckou mimoparlamentní agrární stranu AKKEL. První dva partneři Hnutí pěti hvězd mají šanci v příštím parlamentu zasednou, u dalších je to méně pravděpodobné. "Hvězdaři" proto ještě musí hledat další partnery, mezi nimiž se mohou případně nabízet i pirátské strany, které dosud zasedají v zeleno-regionalistické frakci.

Hledání spojenců

Jednotlivé eurostrany i s nimi propojené frakce (poslanecké kluby) v Evropském parlamentu kromě získávání voličů usilují v předvolebním období také o to, aby do svých řad přivítaly nové strany. Velká sháňka byla dlouhé měsíce například po uskupení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu (REM). Zatím se zdá, že spojí síly s liberální frakcí ALDE, kam od nás patří babišovci. Macronovci se pokoušeli vytvořit vlastní frakci, ale tento plán zůstal zatím nenaplněn. Po zářijovém oznámení, že budou spolupracovat s liberály, ale zatím další jednoznačné kroky chybějí. V březnu by měla eurostrana ALDE společně s REM oznámit tým lídrů a společný program. 

Eurostrany vybírají své celoevropské volební lídry

Od poslední třetiny roku 2018 začaly jednotlivé eurostrany, které sdružují politické strany s podobnou politickou orientací z jednotlivých členských států, vybírat tzv. spitzenkandidáty. Ti budou nejenom celoevropskými lídry jednotlivých politických směrů, ale také kandidáty jednotlivých eurostran na budoucího předsedu Evropské komise.

Jak systém spitzenkandidátů funguje i vizitky dosud známých spitzenkandidátů najdete v samostatném článku zde

Volby na konci května

Evropská rada rozhodla po konzultaci s Evropským parlamentem už loni v květnu, že se v pořadí deváté přímé volby europoslanců uskuteční 23. až 26. května 2019.

Podle unijní normy, která stanoví průběh přímých evropských voleb, se volby mají konat pravidelně každých pět let 6. až 9. června. Rada ovšem může po projednání v Evropském parlamentu termín posunout o dva měsíce dopředu nebo o měsíc později, pokud se ukáže, že volby nelze v daném termínu provést. K tomu došla Rada i loni, když fakticky přijala termín navržený nezávazně parlamentem na poslední květnový týden.

Evropské volby vždy probíhají v intervalu od čtvrtka do neděle a země si sami vybírají (mají stanoveno ve volebních zákonech), kdy se na jejich území bude volit. Britové a Nizozemci tradičně volí do Evropského parlamentu už ve čtvrtek, Irové a Češi v pátek, Češi, Lotyši, Slováci a Francouzi v zámořských územích v sobotu a ostatní země pouze v neděli.