Kandidáti na prezidenta SR 2019: Profily kandidátů | Reflex.cz
nahoru

Slovensko hledá prezidenta: Velký přehled kandidátů. Má šanci aktivistka, Maďar či youtuber?

Petr Sokol12. března 2019 • 12:02
Slovensko hledá prezidenta: Velký přehled kandidátů. Má šanci aktivistka, Maďar či youtuber?
foto: Profimedia/archiv

Prezidentské volby na Slovensku začnou za pár dní. Na Slovensku jsou volby jednodenní, volební místnosti pro první kolo voleb prezidenta se otevřou v sobotu 16. března v 7:00 a poslední možnost volit svého kandidáta bude ve 22:00. Představme si proto kandidáty, díky nimž se volby staly z nudného souboje náhradníků napínavým soubojem s mnoha zvraty.

Hlavní postavy současné slovenské politiky se do voleb nakonec nepřihlásily. Prezident Andrej Kiska už mandát neobhajuje, i když by podle Ústavy mohl. Expremiér Robert Fico si také opakovanou kandidaturu rozmyslel. První možná pokukuje po budoucí premiérské funkci, druhý nechce riskovat další prezidentskou prohru po tom, co jeho popularita utrpěla skandálem v souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Na obou pólech slovenské politiky, které lze definovat jako ficovci a antificovci, se proto dlouho hledali vhodní kandidáti a na volebních lístcích bude velmi pestrý výběr.

Maroš Šefčovič: Kandidát místo Miroslava Lajčáka

Vládní strana Smer Roberta Fica chtěla nominovat ministra zahraničí Miroslava Lajčáka, ale ten odmítl. Sáhla proto nakonec po dalším diplomatovi – místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi, který kandiduje jako nestraník, ale s finanční podporou vládních sociálních demokratů ze Smeru. Propaguje sociální Slovensko, ale není jako bruselský superúředník typickým tahákem pro voliče Smeru, které nadprůměrně tvoří konzervativní příznivci levice z venkova.

Rozmělněné opozici odpovídá i vysoký počet původních opozičních kandidátů. Ti se rekrutují ze dvou skupin: relativně neznámí „králíci z klobouku“ a protřelí politici, kteří už jsou ale více či méně „obouchaní“ dlouhou kariérou.

Robert Mistrík: Konec slovenského Drahoše

Jako první šel do boje „slovenský Drahoš“ – špičkový vědec v oboru chemie a podnikatel – Robert Mistrík. Jako svého původního zakladatele ho podpořila liberální, pravicová strana Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Suľíka i malá pravicová strana Spolu. Mistrík prosazoval prozápadní a otevřené Slovensko, ale v kampani působil trochu jako suchar. Z kampaně před dvěma týdny odstoupil, když zjistil, že už není nejpopulárnější alternativou ke kandidátům Smeru a národního tábora.

Blíží se úder? Spojené státy z Venezuely stahují všechny své zbývající diplomaty

Zuzana Čaputová: První prezidentka?

Na této pozici ho totiž postupným vzestupem v popularitě zastínila další původně veřejnosti nepříliš známá kandidátka – právnička a aktivistka Zuzana Čaputová, která na sebe upozornila hlavně letitým bojem proti skládce v malém západoslovenském městě Pezinok. Advokátku do voleb poslala nová levicově liberální strana Progresivní Slovensko, které je Čaputová místopředsedkyní.

Po odstoupení Mistríka se za Čaputovou sešikovaly všechny hlavní liberální i konzervativní opoziční strany a také hlavně městští voliči, kteří stojí proti Robertu Ficovi a odmítají nacionalistické křídlo slovenské politiky. Aktuální favoritka volby ale čelí tvrdé kampani národně-konzervativního tábora pro její výroky o podpoře adopce dětí partnery stejného pohlaví nebo interrupcí. Poslední průzkumy zveřejněné před dvoutýdenním embargem ovšem signalizovaly, že Čaputová se pohybuje kolem 50 procent hlasů a půjde do prvního kola jako papírově nejsilnější kandidátka.

František Mikloško: Znovu bez šance

Jistě by jí ale pomohlo, kdyby ve hře nebyli ještě minimálně další dva „neficovští“ kandidáti. S jednocifernou podporou se o hlasy křesťansky orientovaných prozápadních voličů uchází jeden z mužů Listopadu 1989 na Slovensku František Mikloško. Bývalý disident, předseda slovenského parlamentu a poslanec z let 1990 až 2010 kandiduje na prezidenta už potřetí, ale jeho šance jsou malé.

Béla Bugár: Kandidát nejen Maďarů

Do širšího protificovského tábora slovenské politiky také tradičně patří většina voličů z maďarské menšiny, která tvoří na Slovenskou kolem deseti procent občanů. Do prezidentských voleb se vydali tentokrát hned dva maďarští kandidáti, což dobře ilustruje politickou nejednotu menšiny v posledních letech. Strana Most-Híd, která oslovuje i část slovenských voličů, vygenerovala jako kandidáta svého předsedu Bélu Bugára.

Poslední mohykán z politiků, kteří do veřejného života vstoupili už v roce 1990, byl dlouho symbolem odporu proti mečiarismu. Po posledních volbách ale udělal riskantní tah a vstoupil se svou stranou Most-Híd do vlády premiéra Fica. Prezidentskou kandidaturou si zřejmě snaží prodloužit kariéru a potvrdit, že je stále politickým lídrem maďarské menšiny na Slovensku. V průzkumech se původně držel dobře, ale jak začali nastupovat další opoziční kandidáti, začal klesat k pěti procentům. Útěchou pro něj může být snad jen to, že jeho konkurent a předseda proorbánovské Strany maďarského společenství (SMK) József Menyhárt už dříve z boje odstoupil a podpořil Roberta Mistríka.

Hra o trůny: 20 postav na zabití aneb Originální charakteristika hlavních postav…

Marián Kotleba: Prezident v uniformě

Své kandidáty má samozřejmě i třetí politický svět – nacionalistický a krajně pravicový politický tábor. Bývalý bánskobystrický hejtman a předseda Lidové strany Naše Slovensko (ĽSNS) Marián Kotleba kandiduje asi hlavně proto, aby udržoval pohromadě své voliče pro parlamentní volby.

Na cestě k lepšímu volebnímu výsledku mu ale překáží jeho pověst opravdu radikálního politika, jehož příznivci po slovenských městech občas mašírují v uniformách. Protizápadní a rasistický Kotleba, který neváhá otevřeně odkazovat k válečnému Slovenskému štátu či útočit na romskou menšinu, se ale musí obávat konkurence v podobě své light verze.

Štefan Harabin: Mečiarův pohrobek

Light verzi Kotlebovi v letošních volbách hraje kontroverzní soudce Nejvyššího soudu Štefan Harabin. Muž s barvitou historií – bývalý komunista, mečiarovský ministr spravedlnosti a přesvědčený bojovník proti antikorupčnímu tažení – teď jede na vlně „červeného nacionalismu,“ kritice USA a zkaženého Západu. Slovensko by nechal v NATO, ale pozval by do něj Rusko.

Na svou stranu si získal nejkonzervativnější část kléru a sní o postupu do druhého kola, na což mu zatím ale chybí dost velký kus podpory, i když si drží dlouhodobě třetí místo. Do karet mu hraje, že svého kandidáta nakonec nepostavila vládní Slovenská národní strana.

Kardinál Vlk byl vizionář, který si stál za svým a nebál se. Slova dojímají, ale…

Milan Krajniak: Rodinný kandidát

Na pomezí standardní opozice a populistického tábora se pohybuje kandidát strany Sme rodina Milan Krajniak. Místopředseda a poslanec populistické strany, kterou založil podnikatel Boris Kollár, například slibuje exekuční amnestii, prosazoval také zákaz mešit. Jeho protestní strana sice oznámila spolupráci se skupinou evropských stran kolem Marine Le Penové, ale na Slovensku si nechává otevřené dveře k možné budoucí vládě s dosavadní pravicovou opozicí. A podobně na hraně obou táborů se chová i její prezidentský kandidát.

Komparz

Ostatní kandidáti už jsou více méně do počtu. Kandiduje třeba obdivovatel válečného Slovenského štátu a předseda malé krajně pravicové mimoparlamentní strany Slovenské hnutí obrody Róbert Švec nebo klimatolog a kandidát neznámé Slovenské konzervativní strany Ivan Zuzula. Patnáct tisíc podpisů od občanů dokázala sesbírat i podnikatelka Bohumila Tauchmannová nebo šéf ochranné služby policie z dob Vladimíra Mečiara Juraj Zábojník.

Z pole prezidentských komparzistů vyčuhují snad jen mírový aktivista, politolog, kritik NATO a podporovatel Palestinců Eduard Chmelár či aktivista a youtuber Martin Daňo, který v minulosti například zveřejnil video, které dokazuje že v posledních prezidentských volbách dokázal volit ve dvou odlišných volebních okrscích. Daňo letos sám kandiduje po tom, co více méně vylákal jako údajný novinář podpisy z patnácti poslanců čtyř stran a také nezařazených zákonodárců.

Vybrat si tak může u našich východních sousedů skoro každý a volby mohou napínavé až do samotného konce.

Samba, peří a krásné tanečnice: Ohlédněte se za festivalem v Riu, který prezident i…
Kandidáti do eurovoleb: první český celoevropský lídr, staré tváře i mladé pušky a…




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Výsledky Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhly v Česku volby do Evropského parlamentu. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci mohli ovlivnit volby v Česku? A jak volby 2019 dopadly? Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Jedno vyhrocené hlasování aneb Hamáček jako Švejk a Zeman jako nadstrážmistr Flanderka
PREMIUM X Zákulisí Metronome Festivalu: Jedinečné fotografie účinkujících, které jinde neuvidíte
PREMIUM X Klausova elitní sestavička, Berlín jako laboratoř bolševických experimentů, předsmrtná křeč ČSSD
PREMIUM X Zdravý rozum Cyrila Höschla: Demonstrující dav sjednocuje sdílený odpor, s časem ale jednotnosti ubývá
PREMIUM X Karel Steigerwald: Babiš, Benešová, demonstranti… Kdo rozvrací stát, kdo ne

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější